Evttohus sierra sámeministaris juohká oaiviliid

Eai buot sámi gielddaid sátnejođiheaddjit doarjjo NSR árvalusa, nammadit sierra sámeministara.

Stortinget og finnmarksordførere
Foto: Fotomontasje / NRK


Kárášjoga sátnejođiheaddji, Guovddášbellodaga Anne Toril Eriksen Balto mielas livččii buorre jus Norgga ráđđehus nammadivččii sierra sámeministara nie mo NSR árvala. Dát lea fuones jurdda, vástida ges bellodatskihpár, Mátta-Várjjat sátnejođiheaddji Cecilie Hansen.

- Iešalddis son ii duvdde dan, su mielas juohke ministtar berre ovddidit sámeáššiid iežas fágas.

Loga maid: Háliida sierra sámeministara

- Gáržžidivččego jurddašeami?

Guovddášbellodaga Cecilie Hansen, jáhkká dálá ortnega leat buot buoremus, go dát han su mielas geatnegahttá juohke ministara fuolahit sámi beroštumiid. Jus ráđđehus nammadivččii sierra sámeministara nie movt NSR árvala, de dát mielddisbuvttášii menddo ollu sierra beroštumiid.


- Dalle šattašii menddo olu dákkár “sektor” jurddašanvuohki, dadjá Hansen.


Muhto bellodatustit, Kárášjoga sátnejođiheaddji, Anne Toril Eriksen Balto, ii leat ovttaoaivilis. Son ges ollásit doarju NSR:a árvalusa.

- Dat livčče njuolggo bálggis ráđđehussii, gos mearrádusat dahkkojuvvojit, eaige livčče nu olu sierra lađđasat, maidda ferte čilget sámiid hástalusaid.

-Áššit ovdánivčče johttileabbot

Ná ges vástida Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta.

- Árvalus lea hui miellagiddevaš, jus leš fápmu bargat sámi gažaldagaiguin ja ovdánahttit sámi servodaga minister dásis, ná mannebat dan ii gánnehivčče iskat, jurdila Hætta.

Deanu várresátnejođiheaddji Hartvik Hansen lohká ges ná.

- Dan ovdamuni dát sáhttá addit, ahte livčče álkit oaččut sámi áššiid čađa ja gulahallat buorebut ráđđehusain.


Porsáŋggu sátnejođiheaddji Knut Roger Hanssen oaivvilda ges NSR:a liiggástallat go háliidit sierra sámeministara.

- Lea gal lohpi niegadit, dál orrot muhtin oasis sámi servodagaš menddo stuorra doaivagat, dadjá Hanssen.

Dá ášši darogillii: Ordførere uenige om ministerpost

GULDAL:

Korte nyheter

  • Máhcahit goavdása sápmái

    Dánmárkku kulturministtar lea mearridan máhcahit sápmái ja Kárášjoga Sámiid Vuorká Dávviriidda 300 jagi boares goavdása, maid dánskalaš eiseválddit 1600-logus dolvo Københámmanii. Dan čállá VG áviisa. Sámi álbmot lea guhká gáibidan ahte sirdet goavdása oamasteami sámiide. Dánskka kulturministtar dadjá ahte lea lunddolaš ahte goavddis lea dan museas, gos das lea historjjálaš gullevašvuohta ja gos dan leat čájehan máŋga jagi.

    Anders Poulsen
    Foto: Majia Holm Balto
  • Eai leat doarvái mánáidgárdebargit

    Váhnen Lone Márjá Gaup Henriksen ii leat duđavaš go Loabága sámi mánáidgárddis Mátta-Romssas eai leat doarvái sámegielat mánáidgárdebargit. Loabága gielddadirektevra mieđiha ahte dálá fálaldat ii leat doarvái buorre. Gielddadirektevra lohká dál iežaset áigut váldit oktavuođa muhtin olbmuiguin jus de gávnnašedje bargiid mánáidgárdái. Geahča olles video dá.

    Váhnen Lone Márjá Gaup Henriksen ii leat duđavaš go Loabága sámi mánáidgárddis Máttá-Romssas eai leat doarvái sámegiel-mánáidgárde bargit. Loabága gielddadirektevra mieđiha ahte otná fálaldat ii doarvái buorre ja áigu ohccát sámegielat bargit.
  • Balaha ahte jođiheaddji lea sivalaš go bargit heitet

    Ester Fjellheim balaha ahte Sámi Klinihka jođiheaddji Amund Peder Teigmo lea sivalaš dasa go muhtin bargit heitet klinihkas.

    Fjellheim lea Davvi Dearvvašvuođa guovllu geavaheddjiidlávdegoddi lahttu. Geriatriijajoavku lea čilgen manne heaitá, dadjá son.

    Teigmo vástida čálalaččat NRK:i ja atná váivin go dien lágan dieđut juhkkojit.

    Su hoavda, Finnmárkku buohcciviesu hálddahusdirektevra, Siri Tau Ursin ii háliit digaštallat iežas jođiheddjiid medias. – Mus lea ollislaš luohttámuš Sámi Klinihka jođiheaddjái, ja munnos lea buorre gulahallan, dadjá son.

    Sámi Klinihkka, Karasjok
    Foto: Mariam Eltervåg Cissé / NRK