Vuolgán čájehit duohta sámi kultuvrra

Suoma Frankriikka instituhtta, Anára gielda, Sámi oahpahusguovddáš ja Suoma Sámediggi bovdejit dán vahkkoloahpa sámi doaluide Parisas. Lávvardaga rahpe doaluid Quai Branly museas Parisas, ja beaivi lei várrejuvvon fágalaš ságastallamii.

Pekka Timonen, Suoma 100 jagi ávvudeami generálačálli, dadjá livččii ártet ávvudit

Suoma iehčanasvuođa sápmelaččaid haga.

– Sii leat oassin das mii Suopma lea otne, ja mus lea nanu dovdu ahte sii leat maiddái oassin Suoma boahtteáiggis, muitala Timonen.

Ávkkálaš čájehit sámi kultuvrra

Son joatká ja dadjá ahte lea álbmot gii mearrida mo galget ávvudit iehčanasvuođa, olles jagi sáhttá vaikko gii ohcat doarjaga ja lágidit dakkár doaluid maid ieža háliidit. Dát doalut Frankriikkas leat ovdamearkan dasa. Timonen jáhkká leat buorrin čájehit Eurohpái sámi kultuvrra.

– Sápmelaččain lea rikkis ja erenoamáš kultuvra, man stuora oassi eurohpálaččain eai dovdda. Livččen sakka illosan, jus dát attášii eanet olbmuide máhtu sámiid birra, dadjá Timonen.

ILO 169 ratifiseren

Suoma stáhtačálli Paula Lehtomäki lei boahtán Parisii, rahpat doaluid fárrolaga Suoma Sámedikki ságadoallin Tiina Sanila-Aikioin, ja Anára gieldda ovddasteddjiin Anu Avaskariin. Stáhtačálli dadjá leat ilus go sáhttá leat oassin das.

– Mu mielas lea dehálaš čájehit makkár kultuvrrat ja eallinvuogit gávdnojit miehtá Eurohpá, ja lea vuohki mo čalmmustahttá áššiid mat gusket árktalaš guvlui, muitala Lehtomäki.

Ášši man sápmelaččat vurdet lea mii dahkko Suoma ráđđehusas ILO konvenšuvnnain 169. Mearrádus lea maŋiduvvo boahtte ráđđehusáigodahkii.

Dát jahki lea maiddái sápmelaččaid ávvojahki, livččii go heivvolaš skeaŋkka dalle ratifiseret IL0 konvenšuvnna 169?

– Dakkár ávvudeapmi addá symbolalaš rámmavuogádaga bargat feara maid. Sávvamis dat oažžu iešguđetlágan proseassaid johtui, dadjá Lehtomäki.

Čájeheame duohta sámi kultuvrra

Anára Sámi oahpahusguovddáš lea okta dain sámi organisašuvnnain mii lea veahkkin hábmen makkár lágideapmi šaddá. Rektor Liisa Holmberg lea vuolgán čielga mihttuin Parisii.

– Mii háliidit čájehit rievttes sámi kultuvrra dáppe guovdu Eurohpá, lea dehálaš leahkit maiddái olggobealde sámi guovddáža.

Veahá eará go Anár

Váldooassi doaluin lea lávvardaga ja sotnabeaivi, ja smávvát leat sápmelaččat čoahkkanan Parisii gaskavahkku rájes. Oula Guttorm, Anni Guttorm ja Heli Aikio leat juo čuojahan konseartta Suoma instituhtas.

– Dat lea leamaš hui suohtas, ja in leat goassege ovdal leamaš dáppe, veahá earálágán go Anár, mojohallá Anni Guttorm.

Sotnabeaivvi ovdanbuktá Guttorm "Irdon" musihkkajoavkkuin iežaset musihka, ja Guttorm atná doaluid fiinna vejolašvuohtan sápmelaččaide.

– Dat lea dehálaš ahte mii ieža čájehit dáppe makkár min kultuvra lea, ja beassat ovdanbuktit iežamet kultuvrra sierralágan vugiin, čilge Guttorm.