Sámi mánáid- ja nuoraid bajásšaddan giela ja kultuvrra dáfus buoriduvvon Mátta-Várjjagis

Mánáidgárde- ja skuvllamánát galggašedje lunddolaččat oahpásmuvvat sámegillii ja kultuvrii, dát oahpahus lea bures meinnestuvvan Mátta Várjjagis. Mátta-Várjjagis lea kulturskuvla juo máŋga jagi bargan prošeavttain mii lea leamaš ávkkálaš ja movttiidahtti. Sis lea leamaš juoiganprošeakta mas sihke giella ja kultuvra lea bures ovdanbukton.

Kulturskuvla álggahii jouiganprošeavtta

Mátta-Várjjat kulturskuvla álggahii juoiganprošeavtta nannandihtii sámi mánáid ja nuoraid identitehtta. Sii gávnnahedje vuohkkaseapmosin álggahit juoiganprošeavtta man váldo áššin iešalddis lei juoigan, muhto dasa čatnasii maid sámegiella, duodji ja muitalusat, rievttimielde sámi kulturoahppu. Álggus álggahedje prošeavtta golmma sajis, guovtti skuvllas ja mánáidgárddis, Máttá -Várjjat joatkaskuvllas, Goađáinskuvllas ja sámi mánáidgárddis.

Hálidedje nannat sámemánáid ja nuoraid iešdovddu

Annemarie Kjeldsø lohká iežaset dán prošeavtta álggahan dannego hálidedje nannet sámemánáid dili bajásšattadettiin, nu čatnui prošeakta Mátta-Várjjaga kulturskuvlii erenomážit danne go kulturskuvllas ii lean makkárge sámi fálaldat, sámi mánáide ja nuoraide.

Kjeldsø lohká leat dehálažžan ahte buohkat servet dása, go ná sáhttet sii buohkaide addit fálaldagaid. Sii earret eará leat fitnen nuppi luohkká mánáide addimin fálaldaga juoigan prošeavttas. Doppe besse buohkat gullat ja searvat juogat makkárnu luođi, seammás ohppet muhtin sámegielsániid, earret eará buorástahttit nuppiid sámegillii.

Barget skuvlla oahppoplánaid mielde

Dáinna prošeavttain olahit sii maid dan maid oahppoplánat gáibidit. Juoiganprošeavttas lea sis Biret Alehttá Mienna gii oahpaha, ja son lea ieš oahppan oahpaheaddji, de son diehtá mii gáibiduvvo go galget olahit dan maid oahppoplána gáibida. Iežaset lohká maid fuomášan ahte dákkáraš fálaldaga skuvllat duođaid dárbbašit, danne leat sii maid lágidan kurssaid mánáidgárde- ja skuvllaid oahpaheaddjiide. ( Teaksta joatka vuolábeal gova).

Mátta-Várjjaga kulturskuvlla Annemarie Kjeldsø muitala iežaset oahpahan oahpaheddjjide luđiid ja maiddái veaháš sámegiela, nu ahte sáhttet joatkit oahpahit mánáide luđiid, ja maid veaháš sámegiela maŋŋá go sii leat fitnan skuvllain prošeavtta olis.

Mátta-Várjjat gielddastivra mearredan nannet sámegiela ja kulturoahppu mánáidgárddin ja skuvllain

Dáinna sii gal jotket Mátta-Várjjagis, go Mátta-Várggaga gielddastivra lea mearredan deattastit ja nannet sámegiel- ja kulturoahpahusa. Kjeldsø virgi lea rievdaduvvon, nu ahte dál son bargagoahta sámi kulturfága bargin.

Dál leat bargamin fitnet dan maid dássážii leat bargan goallostuvvot mánáidgárde ja skuvllaid oahppoplánaide. Go dá lea vuohki mo čatnat sámi giela ja kultuvrra lunddolaččat oahpahussii. Kjeldsø muitala maid sámi vánhenfierpmáda leamaš dás mielde dalle go sii álge hállat ja plánet mo sámegiela ja kultuvrra buoremusat čanašii oahpahussii mánáidgárddiin ja skuvllain Mátta-Várjjagis.

Prošeakta dehálaš gielddaide mat eai leat sámi giellalága hálddašanguovllus mielde

Mátta-Várjjat ii leat vel oassin sámi giellalága hálddašanguovllus, danne leat sii ferten bargat nu go sii dál leat bargan, álggahan juoiganprošeavtta. Ja dáinna lágin leat fitnen oahpahusa sámegielas ja kulturvrras mánáide ja nuoraide. Kjeldsø oavvildá dákkár oahpahus vuohki livččii vuogas buot eará guovlluide maid, guovlluide mat eai leat mielde sámi giellalága hálddašanguovllus. Ná nannešii sámemánáid ja nuoraid eallindili ja attášii seammas maid eará mánáide oahppu sámigielas ja kulturvrras.

Álggahit duktanprošeavtta

Dál áigot loktet dán oahpahusa dutkama dássái, sis lea juo dutki gii bargagoahtá dáinna. Son lea ieš váldán oktavuođa muhtin gielddain mat leat seamma dilis go sii leat. Singe gielddas ásset olu sámit, muhto mánát eai dattege beasa oahppat sámi gielas ja kultuvrras nu go guovlluin mat leat mielde sámi giellalága hálddašanguovllus, lohká Mátta-Várjjaga kulturskuvlla Annemarie Kjeldsø.