NRK Meny
Normal

Sámi allaskuvla anii milljovnna beali jorgaleapmái

Sámi allaskuvla geavaha olu resurssaid jorgalit dokumeanttaid dárogillii vaikko sámegielas lea seammá árvu go dárogielas.

Maren Palismaa

Maren Palismaa livččii háliidit sáddet áššebáhpirit dušše sámegillii, muhto goit ge jorgala áššebáhpiriid dárogillii ovdal sáddejit daid. Dát lea divrras homma skuvlii.

Foto: Johan Ánte Utsi / NRK

– Min váldoprinsihppa lea čállit buot sámegillii. Áššečilgehusaid ja áššebáhpiriid, go dat lea min olles ásahusa bargogiella.

Sámi allaskuvlla direktevra Maren Palismaa muitala ahte skuvla anii diibmá 530 000 ruvnno dušše fal jorgalanbargguide.

– Muhtin áššiin mii spiehkastit dás. Mii rapporteret earet eará rehketdoalu departementii dárogillii, danin go departemeantta giella lea dárogiella, vástida Palisma.

Direktevra mieđiha ahte sii válljejit dán rapporterema seastima dihte ja go rehketdoalus leat áigemearit.

– Ja lea vel nu ahte rehketdoalu čállit sáhttá muhtomin leat álkibut čállit dárogillii, dadjala vel son.

Sámi allaskuvla jorgala eanáš áššebáhpiriid dahje oastá bálvalusaid jorgalemiide.

– Ideála dilli jus eat dárbbaš ieža jorgalit

Sámegielas ja dárogielas lea seammá árvu Norggas ja dat lea láhkačállosiidda nu čállojuvvon, muhto goitge mearrida Sámi allaskuvla čállit sihke sámegillii ja dárogillii go gulahallá departemeanttain ja eará almmolaš institušuvnnaiguin.

Muhto manne galgá Sámi allaskuvla mas lea sámegiella váldogiellan atnit resurssaid jorgalemiide go sámegielas lea seammá árvu Norggas go dárogielas?

– Na dieđusge ideála dilli livččii leamaš nu ahte sámegiella lea maid virggálaš giellan Norggas. Mu mielas galggašii sáhttit sáddet báhpiriid sámegillii. Vuostáiváldi dohkkeha dan ja jorgalit teavstta ieža, muhto mii leat válljen čállit guovtti gillii.

– Muhto ideála livččii leamaš nu ahte mii eat galggaše dárbbašit dasa atnit resurssaid, lasiha vel Palismaa.

Sami Allaskuvla Kautokeino mai 2014

Sámi allaskuvla lea Diehtosiiddas Guovdageainnus

Foto: Ewa-Mari Hedman / NRK SAPMI

Sámi allaskuvlla direktevra čilge ahte sii ožžot ruđa departemeanttas, muhto de lea skuvlla duohken movt sii atnet dan ruđa, muhto sii eai oaččo ruđa mii lea merkejuvvon jorgalemiide.

Buoremus ahte Sámi allaskuvlla joatká jorgalit

Máhttodepartemeantta Rolf Larsen gii lea ossodatdirektevra Universitehta ja allaskuvllaid ossodagas ii leat mielas dasa ahte Sámi allaskuvla sáddegoahtá dokumeanttaid dušše sámegilli dáčča instituhtaide.

– Hui máŋga organisašuvnna eai máhte sámegiela geaiguin Sámi allaskuvla gulahallá čálalaččat. Nu ahte mu mielas lea buot beaktileamos resurssageavaheapmi dat ahte resurssat geavahuvvojit seammá báikkis, nammalassi Sámi allaskuvllas, dadjá Larsen.

Vaikko Sámi allaskuvla ii oaččo lassi ruhtadeami jorgalanbargguide, de oaivvilda maid Larsen ahte skuvlla obbalaš doarjja galgá gokčat dáid liige goluid.

– Sámi allaskuvla lea dat institušuvdna mii oažžu eanemus ruhtadoarjaga eará Norgga universitehtaid ja allaskuvllaid ektui. Nu ahte sis galgá leat doarvái ruhta jorgalanbargguide dan obbalaš rámma ruhtadeamis, čuoččuha Larsen.

– Ii got dát leat badjelgeahččanvuohta?

Larsen ii molsso miela vaikko gullá ahte dárogiella ja sámegiella leat Norgga lága mielde seammá árvosaččat.

– Jua gielain lea seammá árvu, muhto dat lea dušše nu ahte máŋga organisašuvnna Norggas eai máhte sámegiela ja dalle ferte muhtun jorgalit sámegiela dokumeanttaid. Mu mielas lea beaktileamos čoavddus ahte Sámi allaskuvla mii hálddaša goappeš gielaid ahte sii jorgalit teavsttaid dárogillii, ja mii oaivvildit ahte sii leat bures ruhtaduvvon dán čađahit, dadjá Larsen.

Muhto leat bat de dát gielat seammá árvvus, go nubbe bealli ferte álo jorgalit iežas dokumeanttaid dárogilli ovdal go sáhttá sáddet dáid viidásit nuppi instutišuvdnii?

– Mii oaivvildit ahte mii ávkkástallat sámegiela seammá árvvuin go dárogiela, go mii leat aitto mearridan plána ođđa vuođđoskuvlla ohppui ja dás boahtá ođđa plána sámegillii