Hopp til innhold

Sámesearvi háliida boarrásiidsiidda

Evenášši sátnejođiheaddji lea mielas ásahit boarrásiid siidda márkosámiide, muhto ii dieđe, leago suohkanis ráđđi ruhtadit dákkár fálaldaga.

På sykehjem
Foto: Colourbox


Iinna ja biras sámesearvi árvala ásahit boarrásiid siidda márkosámiide, Evenášši ja Skánit suohkaniin. Evenášši sátnejođiheaddji, Jardar Jensen mielas dát lea buorre jurdda, muhto ballá, ahte sin suohkanis eai leat ruđalaš návccat ollášuhttit dán ja buoremus livččii, jus earát jođihivčče bálvalusa ja sii de ostet fálaldagaid dárbbu mielde.

- Dat livčče várra buoremus, ahte muhtin váikke eaktodáhtolaš searvi fálašii dákkára, de sii gal áinnas dalle sáhtášedje oastit bálvalusaid, muitala Jensen.

Iinna ja Biras sámiid searvi dat árvala ásahit boarrásiid siidda guovllu sámi boarrásiidda, nu čilge jođiheaddji, Ann-Mari Thomassen.

Ii vel oaidnán árvalusa

Evenášši sátnejođiheaddji, Jardar Jensen dadjá, ahte suohkanis lea dál buorre boarrásiid fálaldat, ja dát ovtta láhkái šattašii ođđa ásahussan. Jensen ii leat oaidnán árvalusa, ja ii dieđe mo sin suohkanstivra boahtá dán meannudit.

Márkosámit Mátta-Romssas ja Nordlánddas leat guovtti suohkanis, Evenáššis ja Skániin. Iinna ja Biras sámesearvvi jođiheaddji, Ann-Mari Thomassen deattuha dehálašvuođa, addit buori fálaldaga sámi boarrásiidda, ja man dehálaš dat lea bisuhit sin lagašbirrasis guhkimus lági miel.


GULDAL:

Korte nyheter

  • Ruošša vuosttaš «bonju» musea giddejuvvo

    Ruošša vuosttaš «bonju» musea giddejuvvui vuossárgga, danin go ruošša ođđa lágat ráddjejit vejolašvuođa loktet bonju kultuvrra.

    Musea lea St. Petersburgas, Ruošša presideantta Vladimir Putina ruovttubáikkis, ja rahppui skábmamanu 2. beaivvi.

    Jus rihkku daid ođđa lágaid, de sáhttá olmmoš váldot giddagassii dahje sáhkkohallat.

  • Mánáidgárddiin ja skuvllain váilot fágaolbmot – bivdá stáhtas veahkki

    Fágaolbmot, mat hálddašit sámegiela, váilot mánáidgárddiin ja skuvllain, ja dát váilevašvuohta lea nu duođalaš ahte Deanu sátnejođiheaddji Helga Pedersen bivdá stáhta doaimmaid bidjat johtui. Deanu gielddas háliiditge eanet ahte eanet váhnemat mánáideaset sámi mánáidgárdái bidjat.

    Muhto, go dárbu laská, de šaddá maid váddásabbon fidnet olbmuid geain lea máhttu, muitala mánáidgárdejođiheaddji Laila Kristine Krokmo.

    Departemeanta lea bargamen stuorradiggedieđáhusain mii lea juste rekrutterema ja máhttu birra, ja seammás lasihit doarjaga sámi mánáidgárddiide ja skuvllaide 2023:s.

    Helga Pedersen
    Foto: Bård Wormdal
  • Ovddida eahpeluohttámuša sámediggeráđđái

    Norgga Sámedikki Ovddádusbellodagas ii leat šat luohttámuš sámediggeráđđái Hans Ole Eirai, ja leage ovddidan eahpeluohttámuša su vuostá.

    Ovddádusbellodaga sámediggejoavkku parlamentáralaš jođiheaddji, Arthur Tørfoss ovddidii eahpeluohttámuša Norgga Sámedikki dievasčoahkkima rahpama oktavuođas. Tørfoss oaivvilda ahte Eira ii leat rievttes dieđuid addán dievasčoahkkimii duoji váldošiehtadusa heaittiheami oktavuođas.

    – Dan in leat dáhkan. Mun lean viggan addit nu bures daid dieđuid mat mus leat dán ášši oktavuođas, vástida Eira.

    Sámediggeráđđi Hans Ole Eira. Sametingsråd Hans Ole Eira
    Foto: Åse M.P. Pulk / Sámediggi