Finnmárkku buohcciviessu buorida sámegiela dulkonbálvalusa ja dál lea vejolaš oažžut dulkonveahki sámegillii maiddái eahkediid ja vahkkoloahpaid. Gieskat álggahuvvui dát prošeakta man olis leat bálkkáhan vihtta sámegiel dulkka, geat telefovnna ja skype bokte dulkojit eahkediid ja vahkkoloahpaid.
Keskitalo dadjá ahte dát prošeakta lea hui dehálaš ja lea ilus go dál ohcet čovdosiid, muhto oaivvilda ahte dát ii govčča dárbbu sámegielat bargiide dearvvašvuođa suorggis.
– Dulkon dearvvašvuođa áššiid oktavuođas boahtá alo leat muhtunlágan heahtečoavddus. Ja go dulka ii leat seamma lanjas go buohcci ja dearvvašvuođasuorggi bargi, sáhttá hehttet gulahallama. Muhto vaikko leage mu mielas heahtečoavddus, de leat dát aŋkke stuorra lávki ovddos guvlui, dadjá Keskitalo.
Su mielas lea buorre go fálaldat ovdána, vaikko buoremus dieđusge livččii ahte leat doarvái sámegielat bargit.
– Sávvamis go geahččalanprošeakta lea čađahuvvon, beassat mii oahppat man bures dat lea doaibmán.
Eai leat bargan doarvái
Prošeavttain dáhttuge Finnmárkku buohcciviessu buoridit dearvvašvuođasuorggi bargiid ja buhcciid gulahallama.
Loga maid:
Dán fálaldahkii oidnetge máŋggas dárbbu. Anne Marie Utsi lea olu jagiid juo čalmmustahttán hástalusa oažžut dulkonveahki iežas áhččái buohcciviesuin. Olu háviid lea son gártan ieš doaibmat dulkan go leamaš áhčis mielde buohcciviesus.
Anne Marie Utsi lea máŋgii gártan ieš doaibmat dulkan iežas áhččái.
Foto: Åse Pulk / NRKSon lea ilus go viimmat leat eambbo sámegieldulkkat, muhto imaštallá manne sámi politihkkárat eai leat bastán bargat áššiin eanet.
– Sámi politihkkárat gal eai leat áktánas bargan dáinna, go badjel 20 jagi leat bargán dainna ahte geahččalit telefovnna badjel dulkot. Lean máŋgii váldán oktavuođa politihkkáriiguin dán áššis, dadjá Utsi.
Sávvá buohccidivššároahppu álggahuvvo
Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ádde ahte olbmot geat leat vásihan ahte sin lagamusat eai leat beassan gulahallat sámegillii, eai leat oadjebasat dáinna ahte buohcci oažžu dan divššu maid dárbbaša. Son dadjá Sámedikki bargat dainna ahte sámegielagat sáhttet dovdat oadjebasvuođa go lea sin dearvvašvuođas sáhka.
– Ferten deattuhit ahte dát prošeakta mii dál lea jođus, lea álggahuvvon earret eará dan dihtii go Sámediggi lea ovddidan ášši Finnmárkku buohccivissui ja Davvi Dearvvašvuhtii. Mii leat garrasit bargan buoridan dihtii fálaldaga mii lea.
Keskitalo muitala Sámedikki bargat dainna ahte ožžodit sámegielat bargiid dearvvašvuođasuorgái ja sávváge ahte Sámi allaskuvla ja UiT Norgga árktalaš universitehta fállet ovttas sámi buohccidivššároahppu.
– Mii fállat maid stipeanddaid sámegielat buohccidivššárstudeanttaide ja dán láhkai geahččalat maid leat mielde buorideamen dili, lohká Keskitalo.
