Sámediggi áigu suddjet sámi mánáid rivttiid

Ikte meannudišgođii Norgga Alimusriekti beassá go Sámediggi leahkit oasehasveahkki diggeáššis.

Sámediggi áigu doarjut oappážaga buhtadusáššis, muhto Áhkánjárgga advokáhtta oaivvilda ahte Sámedikkis ii leat vejolašvuohta dan dahkat.

Buhtadusáššis gáibideaba oappážagat 16 miljovnna ruvnno buhtadusa ovddeš Divttasvuona suohkanis, mii dál gullá Áhkánjárgga suohkanii. Gáibádus lea juhkon 8 miljovnna goabbái ge.

Oappážagat oaivvildeaba suohkana rihkkon iežas geatnegasvuođaid, go ii leat veahkehan sudno mánnán. Soai čuoččuheaba ahte leaba gillán sihke veahkaválddálašvuođaid ja illastemiid, go leigga dušše golmma njeallje- jahkásaččat.

• Loga: Søstre saksøker Tysfjord: – Overgrepene startet da jeg var i 4-årsalderen

Boarrásit oabbá lea vihtanuššan Ufuohtá diggerievttis 2018:s. Dikkis son čilgii sudno bajásgeassinruovttu moivvasin, gos lei jugešvuohta ja veahkaválddálašvuohta.

Mánáidsuodjalus galgá leat diehtán sudno ruovttu váttes dili birra, ja suohkana etáhta lei čadnon áššái ovdal go soai riegádeigga.

Oappážagat oaivvildeaba suohkan ii leat heađuštan illastemiid ja veahkaválddálašvuođa dáhpáhuvvamis, vaikko sis lei diehtu sudno ruovttu hástalusaid birra.

Ášši lea oassi Divttasvuona-áššiin maid mediat almmuhišgohte geasset 2016:s. VG-aviisa dat almmuhii veahkaválddálašáššiid vuosttažin.

– Mii áigut suddjet sámi mánáid rivttiid

Norgga sámediggepresideantta Aili Keskitalo lea Oslos čuovvumen Norgga Alimusrievtti meannudeami áššis ja son deattuha ahte dán áššis lea viidábut mearkkašupmi go dušše oappážaga buhtadusášši.

– Mii oaivvildit ahte dás ii leat sáhka eaŋkiláššis, muhto dás lea sáhka servodathástalusaid birra. Ja dás lea sáhka makkár geatnegasvuođat Norgga stádas ja Norgga suohkaniin leat sámi mánáid ektui, dadjá sámediggepresideanta.

Oappážaga lágamánnerievtti buhtadusášši lea gaskaboddosaččat bissehuvvon, go Sámediggi lea gáibidan leahkit oasehasveahkki áššis.

Lágamanneriekti hilggui Sámedikki gáibádusa, muhto guoddaluvvui Norgga Alimusriektái.

Guovvamánus celkkii diggeriekti duomu áššis, ja dalle vuittii Áhkánjárga oappážaga vuostá.

Dá lea vuosttaš geardde go Sámediggi gáibida leahkit oasehasveahkkin diggeáššis.

– Jurdda lea ahte mii leat veahkkin go sudno guoddalanášši meannuduvvo lágamannerievttis sihke morálalaččat ja fágalaččat sudno advokáhttii, dadjá sámediggepresideantta.

– Ii ollašuhte oasehasveahki eavttuid

Áhkánjárgga advokáhtta Roald Angell oaivvilda Sámediggi ii sáhte leat oasehasveahkki áššis, go dát álbmotválljejuvvon orgána ii ollašuhte oasehasveahki eavttuid.

– Sámediggi lea oassi stáhtas ja danin ii sáhte Sámediggi leat bealli áššis, ii ge oasehasveahkkin, dadjá advokáhtta Angell.

• Loga: Sametinget krever å hjelpe søstre i overgrepssak: – Handler om samiske barns rettigheter

– Sámediggi ferte sillegoahtit áššiid

Romssa universitehta vuosttašamanueansa Ánde Somby oaivvilda ahte Sámediggi ferte sillegoahtit guđe ášši ain vállje doarjut oasehasveahkkin boahtteáiggis, jus Alimusriekti dohkkeha Sámedikki oasehasveahkkin oappážaga áššái.

– Sámi eatnamis gávdnojit olu áššit olbmuin ja olbmot geat dárbbašivčče veahki, nu ahte dalle ferte Sámediggi dáhkat dakkár sillenbarggu ieš iežas bealis. Makkár áššiid veahkeha ja makkár áššiid ii veahket, dadjá Somby.

NRK lea hupman máŋga stáhtadieđa-áššečehpiin geat čilgejit ahte Norgga Alimusrievtti mearrádus sáhttá ásahit presedeansa. Go Sámediggi okte beassá oasehasveahkkin, de sii sáhttet leat oasehasveahkkin maid eará áššiin.

Stáhtalaš ásahus lea ovdal leamaš oasehasveahkki

Vuosttašamanueansa Somby dovdá diggeáššiid gos stáhtalaš ásahusat ovdal leat doaibman oasehasveahkkin.

– Jua, dat lea dáhpáhuvvan, go láhka han govke dan vejolašvuođa. Ovdamearkka dihte Geavaheaddjiráđđi lea dakkár mii sáhttá geavaheaddji beali ovddidit ja dakko bokte leahkit oasehasveahkkin, dadjá Somby.

Dál lea Norgga Alimusrievtti duohken mearridit movt sii dulkojit Norgga lága dán áššis.

– Hålogalándda lágamanneriekti lea hui gáržžet dulkon dien lága, ja de lea dál Alimusriekti mii šaddá geahččat galgá go dien lága dulkot sámi mielde, vai soaitá maid veahá viidáseappot dulkot dan, go dan gáržžes dulkojumi maid Hålogalándda lágamanneriekti lei dahkan, loahpaha son.