Romsa lea dál dohkkehuvvon muhto dát bohciidahttá vuostehágu

Namma mearrádus bohciidahtii garra dovdduid gieldda ovdagottis man eanetlohku dohkkehii 19 ođđa sámi báikenama.

Tromsø

Romssa gávpoga sámegielnamma lea dál almmolaš. Fargga ihta gávpoga namma galbbaide.

Foto: Katarina Wollen / NRK

– Lea illudahtti ahte sámi báikenamat leat almmolaččat dohkkehuvvon dáppe. Báikenamat duođaštit ahte sápmelaččat leat eallán dáppe áiggiid čađa, dadjá Romssa sámesearvvi jođiheaddji Vidar Andersen.

Vidar Andersen

Vidar Andersen, Romssa Sámi Searvvi jođiheaddji

Foto: Privat

Romssa politihkkárat eai leat leamaš ovtta oaivilis sámi báikenamma áššis. Romssa gieldda ovdagottečoahkkimis bohciidii garra digaštallan ovdal mearrádusa.

Eai hálit sámi báikenamaid Romsii

Okta sis gii lea vuosttaldan sámi báikenamaid lea Olgešbellodaga Bodil Ridderseth Larsen. Son ii searvva jearahallamii dál.

iTromsø aviisa debáhttačállosis son čállá ahte Romsa ii leat goassige leamaš sámi gávpot.

Dáppe Romssa gielddas eai mu dieđu mielde gávdno priváhtta sámi ássanguovllut, ealáhusdoaimmat, duoddarat ja vákkit main leat dát sámi báikenamat, čállá son.

Bodil Ridderseth Larsen

Son čállá maid ahte «Ollu sápmelaččat Romssas leat dieđihan iežaset sámedikki jienastuslohkui. Muhto dát ii galgga leat ággan dasa ahte dát dál galgá šaddat sámi gávpogin.»

Ovddádusbellodat maid vuosttaldii dán báikenamma evttohussii. Eanetlohku Romssa gieldda ovdagottis goitge dorjo sámi báikenamma evttohusa.

Eai leat ođđa ráhkaduvvon namat

Romsa lea Norgga nubbin stuorámus sámegielda, jus geahččá Sámedikki jienastuslogu. Dáppe orrot unnimusat 1400 sápmelačča. Dušše Guovdageaidnu lea stuorát.

samenes nasjonaldat tromsø

Romssas leat Sápmelaččat lassanan maŋimus jagiid. Dál lea dat Norgga nubbin stuorámus sámi gielda.

Foto: Mariela Idivuoma

Namma «Romsa» lea geavahuvvon don doložis muhto easka dál lea namma almmolaččat dohkkehuvvon. Mearrádus lea oassin Romssa gieldda ja Sámedikki ovttasbargošiehtadusas. Čalmmustahttit sámegiela ja sámevuođa lea oassin dás.

– Báikenamat duođaštit guovlluid historjá ja bágge olbmuid oaidnit duohtavuođa. Háliidan deattuhit ahte dát eai leat ođđa ráhkaduvvon namat, dadjá sámediggepresideantta Aili Keskitalo.

Aili Keskitalo og Thomas Norvoll

Aili Keskitalo, Sámediggepresideantta

Foto: Trond-Erlend Willassen / Nordland fylkeskommune

Keskitalo atná váivin go Romssa politihkkárat eai dovdda guovllu historjjá mas sápmelaččat leat stuora oassin.

Sámi namat ihtet galbbaide ja kárttáide

Geaidnodoaimmahat lea geatnegahtton galbet dohkkehuvvon sámi báikenamaid.

Báikenammalágas daddjo ahte sámi ja kvena báikenamat maid báikki olbmot dahje báikki ealáhussii čadnon olbmot geavahit galget geavahuvvon almmolaččat galbbain, kárttáin ja registariin.

Mii eat leat ožžon Romssa sátnejođiheaddji Kristin Røymo ságáide. Romssa kultuvra- ja valáštallan hoavda Lisa Hoen gii lea meannudan ášši dajai čákčát ahte lea deháláš oažžut sámi báikenamaid oidnosii.

Hoen deattuhii ahte dát nanne Romssa sámi identitehta.

Vidar Andersen ii beroš ahte politihkkárat alla dásis Romssas vuosttaldit sámi báikenamaid.

– Mon háliidan deattuhit dan buori oasi dán ođđasis. Namalassii ahte báikenamat leat dohkkehuvvon ja mun vuorddan ahte dat dál maid ihtet galbbaide ja kárttáide.

Dát báikenamat leat dál almmolaččat dohkkehuvvon Romssas:

  • Romsa – Tromsø by
  • Guohcavuopmi – Breivikeidet
  • Árbi – Brattfjell
  • Leaibbáš – Oldervik
  • Čievra – Skotsætet
  • Snárdut – Snarby
  • Baikajohka – Skittenelv
  • Skearronjárga – Vågnes
  • Biežavággi – Kroken
  • Suortu – Stordalstrand
  • Čuoikavárri – Hundbergan
  • Vávrrosnjárga – Fagernes
  • Skáidi – Sakariasjord
  • Nieidavuovdi – Andersdal
  • Leaibedievvá – Olderbakken
  • Moskaluokta – Lakselvbukt
  • Skárramohkki – Skarmunken
  • Várpenjárga – Sjursnes
  • Lánjluokta – Leirbukt