NRK Meny
Normal

Ráđđehus bidjá fas johtui proseassa oažžut ođđa sámegielddaid

Sámediggi lea duhtavaš dainna go ráđđehus liikká háliida ođđa sámegielddaid, eaige bisset proseassaid.

Aili Keskitalo (NSR), Siv Jensen (Frp) og Jan Tore Sanner (H).

Aili Keskitalo, Siv Jensen ja Jan Tore Sanner

Foto: Mette Ballovara / NRK

Ikte lea gielddaministtar Jan Tore Sanner ságastallan sámediggeráđiin, ja okta stuorra ášši lei ođđa gielddaid birra mat hálidit sámi giellahálddašanguvlui. Sámediggepresideantta Aili Keskitalo lea hui movtta go orru ahte Aarporte dahje Hattfjelldal Nordlánddas šaddá ođđa lullisámegieldan sámi giellahálddašanguovllus.

Cuiggodii ráđđehusa garrasit

– Stáhtaráđđi lea mieđihan ahte ii leat govttolaš vuorddihit suohkaniid go leat positiivat dasa ja son áigu rahpat ášši. Dulkon ášši dainna lágiin ahte lea dušše áigejearaldat ovdal go Aarporte suohkan lea ođđa lullisámegielat suohkan sámegiela hálddašanguovllus.

Keskitalo leage árabut dán mánu cuiggodan go Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta ii áigon meannudit Aarporte suohkana ohcamuša searvamis sámegiela hálddašanguvlui ovdal go maŋŋá go Sámi giellalávdegoddi lea geargan raporttainis ja raportta čuovvoleapmi lea čielggaduvvon. Keskitalo balai ahte Aarporte ferte vuordit máŋga jagi ovdal go ohcamuš meannuduvvo.

Ledje bissehan bargguid - dál bidjet fas johtui

Logi gieldda leat dál sámi gielllaháddašanguovllus, Aarporte lea okta dain mii lea ovddidan ohcamuša departementii, muhto dát barggut bissehuvvojedje go gielddaođastusbarggut ledje jođus. Dál lohká gielddaministtar Jan Tore Sanner ahte jotket bargguin.

– Lean positiiva dasa go suohkanat háliidit searvat sámi giellahálddašanguvlui ja Aarporte leage okta mii lea ohcan. Lean addán dieđu sámediggepresidentii ahte mii dál álggahit proseassa nu ahte Aarporte sáhttá šaddat oassin dás.

Sávvá eará gielddaid maid fargga ohcat

Lea dušše Aarporte suohkan mii lea dál formálalaččat mearridan ohcat, muhto sihke Plassje ja Skániid leat dákkár proseassaid siste ja ahte sis leat ovdabarggut jođus ohcamušaid hárrái.

– Jáhkát go ahte diet gielddat leat bissehan bargguid go leat boahtán signálat ahte dál ii áiggo ráđđehus gieđahallat ođđa ohcamušaid?

– Mu vásáhus lea ahte diet suohkanat ain barget áššiin, nu ahte eai leat proseassaid bissehan. Mun lean hui ilus go dál orru nu ahte Aarporte sáhttá šaddat oassin hálddašanguovllus. Sávan ahte dat maid movttiidahttá eará suohkaniid hoahpuhit dáid proseassaid.

Positiiva go háliidit searvat

Go dál giellalávdegotti raporta boahtá čakčamánus, de sáhttet oaidnit eará čovdosiid sámi giellahálddašanguovllu hárrái, muhto gielddaministtar lea positiiva ođđa ohcamušaide.

– Lea buorre go suohkanat vuolggahit dákkár proseassaid ja dat lea buorre sámegielat álbmogii, ja váldit áinnas vuostá ain ođđa ohcamušaid. Lea vuosttažettiin dehálaš sápmelaččaide, vai oažžot buoret bálvalusfálaldaga.

Go sii ovdal leat bissehan dákkár proseassaid, de lei dasa duogáš go hálidedje vuordit ja gullat maid sámi giellalávdegoddi árvala, go dál lea dan oasseraportta oaidnán, de Jan Tore Sanner lohká vejolažžan fas álggahit dáid proseassaid.

– Giellalávdegoddi árvala várra eanet fleksibel modealla ja dat dahká ahte eanebut sáhttet oažžut buoret fálaldaga boahttevaš jagiid, lohká Sanner.