– Vearrát mánáide vásihit rasismma

Sámemánáide sáhttá leat váttis áddet manin eará mánát eai fuola sin iežaset mielde stoahkat, dušše dan dihtii go leat sámemánát. – Dat čuohcá hui garrasit, fuomášuhttá mánáidpsykologa.

Montasje samiske barn i Oslo

OLGGUŠTUVVOJIT: Maŋimuš áiggiid leat gullan ahte sámemánát vásihit ahte eai oačču servvoštallat seamma láhkai go eará mánát. (Illustrašuvdnagovva).

Foto: Montasje / Scanpix/NRK

– Suorggahahtti ahte ain lea nu. Mii han gal dovdat iežamet historjjá, dadjá Anne Lene Turi Dimpas.

Son lea mánáidpsykologa, ja lea ožžon mielde ođđasa maid Ávvir gieskat almmuhii (olgguldas čujuhus).

Ovddeš Ruobbásuolu boazobargi, Nils Aslak O. Gaino, dat muitala ahte su mánát vásihedje olgguštuvvot eará mánáin.

Skuvllas muitaledje eará mánát ahte eai oaččo lobi stoahkat sápmelaččaiguin.

– Dál orru vearrát dilli, lohká Gaino.

– Čuohcá garrasit

Dákkár vealaheapmi lea dieđusge ilgat, muhto lea vel vearrát jos mánát vásihit dákkár vašu, oaivvilda mánáidpsykologa Anne Lene Turi Dimpas.

– Go mánát vásihit rasismma, de eai dáidde ipmirdit ahte «mii bat dát lea? Manin muhtinat eai hálit muinna leat dušše dan dihtii go lean sápmelaš?», čilge mánáidpsykologa, ja joatká:

– Dasto sáhttá šaddat suhtto, váivi, ja vaikko vel ballu. Dat čuohcá hui garrasit. Čuohcá iešdovdui ja dearvvašvuhtii, vaikko vel máŋgga jagi ovddasguvlui. Ja de šaddá dat hástalus ges – ahte fertet go mii čilgegoahtit mánáide mii vealaheapmi ja rasisma lea? Mis han lea gal miella oahpahit eará suohttasit áššiid. Muhto soaitá nu ahte mii fertet muitalit mánáide manne lea nie.

Anne Lene Turi

GULDAL: – Čearddalaš vealaheapmi čuohcá sihke mánáid ja rávisolbmuid dearvvašvuhtii, dadjá Turi Dimpas.

Ávžžuha mánáide čilget dáruiduhttima

Nils Aslak O. Gaino muitala iežas mánáid vásáhusaid maŋŋá go Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi seniorráđđeaddi, Randi A. Skum, fuomášuhtii vealaheami Ruobbásuolus Romssa fylkkas.

Skum lea háleštan nuorra Ruobbásuolu badjealbmáin, gii muitalii mo almmái dávjá cielahuvvo ja earret eará gohčoduvvo duolvá sápmelažžan dahje «fjellfinnan».

Mánáidpsykologa Anne Lene Turi Dimpasis leat rávvagat dákkárlagan vásáhusaid hárrái.

– Jos mánát eai ipmir, de sáhtašii varra čilget ahte «go áhkku ja máttaráhkku leigga mánát, de ledje sii geat stivrejedje Norgga mearridan ahte ii leat lohpi hupmat sámegiela, ja buot sápmelaččat galge šaddan dážan».

– Nie sáhttá čilget, muhto maiddái deattuhit ahte dalle lei nu, muhto dál lea áigi rievdan – dál ii leat šat nu, fástida Turi Dimpas.

Ráva: Ná sáhtát bissehit rasismma

– Muhtinat soitet ain odne oahppat ahte sápmelaš ii leat buorre. Dat leat dakkár dološ, heajus guottut mat muhtin olbmuin odne lea, dadjá Anne Lene Turi Dimpas.

Son oaivvilda ahte sápmelaččat galggašedje doarjut guđet guimmiideaset.

– Ja maiddái dieđusge bissehit vealaheami, deattuha vel.

Turi Dimpas ávžžuha ahte sápmelaččat fertejit duostat dieđihit váhnenolbmuide geat oahpahit iežaset mánáide ahte sámemánáiguin ii galgga stoahkat.

– Dan olbmui galgá dadjat ja rávvet «Heaitte nie. Dat ii leat dohkálaš. Čearddalaš vealaheapmi ii oppa leatge dohkálaš», čilge mánáidpsykologa.