NRK Meny
Normal

Professor: – Dárbu dokumenteret internáhta eallindili

Almmolašvuohta diehtá hui unnán internáhttaeallima ja dan váikkuhusaid birra, ja professor Ánde Somby oainnu mielde dárbbašuvvo stuora dutkanbargu dahkkojuvvot. – Bávččas vásáhusaid árbejit mánát ja mánáidmánát, ja vel otná dán beaivvi oaidnit bohtosiid dan dološ internáhtadoaimmas.

Internatbarn i Karasjok

Internáhttamánát Kárášjogas 1950

Foto: Børretzen, Sverre A. / SCANPIX

NRK Sámis lea dán vahku fáddán sámi internáhttaeallin. Finnmárkkus ledje maŋŋel nuppi máilbmesoađi badjel 50 internáhta ja 35 proseantta mánáin ledje internáhtas ovcci jagi. Muhtimat eai báljo oaidnán váhnemiid skuvlla váccedettiin.

Ánde Somby

Ánde Somby

Foto: Elvi Rosita Norvang / NRK

– Stuorát dokumentašunbargu ferte dahkkojuvvot

Dát eallindilli lea beare unnán guorahallon, go mánáid bajásšaddamis rieviduvvui vánhemiid ja mánáid oktavuohta. Nu lohká Ánde Somby, gii lea ieš leamaš internáhttamánná. Dál son bargá Romssa universitehtas láhkaprofessorin. Sámi skuvlahistorjjás leat čállon guhtta girjji, okta dain earret eará ollu artihkaliiguin internáhtaeallimis, muhto Somby mielas ii leat dát doarvái.

– Bargu mii lea Sámi skuvlahistorjjá-girjjiid oktavuođas dahkkon lea hirbmat dehálaš bargu, muhto mu oainnu mielde dárbbašuvvo olu stuorát bargu dahkkojuvvot, mas lea dárkileappot dokumentašuvdna ja maiddái ahte dilli analyserejuvvo. Dokumentašuvnna ja analysa vuođul galggašii mearridit makkár doaimmaid sáhttá dahkat ahte dát ášši čielggašii, lohká Somby.

Almmolašvuohta diehtá unnán

Sámi internáhttaeallimis lei mánáin váttis dilli. Dárogielat oahpaheaddjit eai ádden sámi mánáid go giella lei heađušteaddjin. Ledje ollu oahppit geat máŋgga mánnui eai rahpan njálmmi klássalanjas.

Jens Ivar Nergård

Jens Ivar Nergård

Foto: Mathis Eira / NRK

Professor Jens Ivar Nergård lohká almmolašvuođa hui unnán diehtit internáhttaeallima birra, dan dihte go dát lea olbmuid priváhta vásáhus ja maid leat ieža šaddan čorget.

– Ja de leat muhtin vásáhusat mat eai leat goassege čorgejuvvon, dan dihte go hui unnán olbmot ohcet veahki. Dát bákčasat leat šaddan dego govččasin bearrašiid ala ja internáhttaáigi lea leavvan nu ahte maŋit bulvii maid lea váikkuhan, lohká Nergård.

– Oaidnit bohtosiid otná dán beaivvi

Ánde Somby lea mánu áigi lohkan ahte galggašii ásahit musea mii čájeha mii lea dáhpáhuvvan go sápmelaččaid geahččaledje dáruiduhttit ja galget šaddat dáččan ja rivgun. Son maid dalle bivddii almmolaš dutkama das mii lea dáhpáhuvvan dieid áiggiid, nu go skuvllain ja internáhtain.

Son lohká ahte vel otná dán beaivvi oaidnit bohtosiid dan dološ internáhtadoaimmas, ja son ii jáhke ahte lea dáhpedorbmi ahte Finnmárkku joatkkaskuvllain leat nu heajos bohtosat eará skuvllaid ektui dán riikkas.

– Die lea okta hattiin maid davvimáilbmi ain máksá internáhtadilis. Diekkár bávččas vásáhusaid árbejit mánát ja de árbejit áddjubat ja áhkkubat. Diekkár bákčasa ii leat dušše bosádit eret.

– Manne internáhtaeallima birra ja dan birra mii doppe lea dáhpáhuvvan ii ságastallojuvvo nu olu sámi servodagas?

– Dát lea olbmuid intiima beliid guoskkahan eallimis. Olbmot leat huškkohallan, ja muhtimat leat seksuálalaččat illástuvvon. Dán birra eai hálit hállat. Váhnemat leat massán mánáid. Sidjiide lea dát leamaš nu lossat ahte eai hálit dán birra hállat. Oahpaheaddjit leat leamaš oasálaččat dies ja sidjiide lea maid dat bávččas.

– Kanada barggu váldit modeallan

Somby namuha buorren ovdagovvan dan stuora dutkama mii dál lea dahkkon Kanadas. Doppe biddjui ovdan diibmá loahpparaporta mas leat jearahallan 4500 olbmo internáhtaeallima birra.

– Mis gávdnojit dál gaskariikkalaččat modeallat maid sáhttit čuovvut go galgat diekkár proseassa miige čađahit.

Su mielas lea lunddolaš ahte Sámediggi váldá initiatiiva dán bargui.

– Dat ii leat álkkes proseassa. Mii oaidnit Romssa historihkkárbirrasis lea ain hui olu nu ahte illá háliidit dáruiduhttinpolitihka birra hállat. Sin mielas lea dát nu garra ášši ahte dan ferte čábbet ja nyánssaid buktit ovdan. Dát lea hástaleaddji proseassa, muhto ovtta sajis dainna ferte álgit.

Aili Keskitalo nyttårstale 2014

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo

Foto: NRK

– Rivttes áigi loktet

Sámedikki presideanta Aili Keskitalo lohká Sámedikki váldit dán ášši duođas.

– Dieđusge. Dát lea hui áigeguovdilis ášši ja orru nu ahte dál lea rivttes áigi midjiide loktet dan mii dáhpáhuvai dáruiduhttináiggis ja ságastallat makkár váikkuhusat das leat otná servodahkii.

– Maid dii bargabehtet dál dán ektui?

– Mii lea juo jagi áigi gielddaministarii lokten dan sávaldaga ahte ásahit dáruiduhttinkommišuvnna. Lea juo mearriduvvon Sámedikki bealis ahte áiggošeimmet bargat dakkár kommišuvnna ásahemiin, ja dan maid gielddaministtar dalle logai lei ahte son ii oaidnán dán nu áigeguovdilis áššin, muhto son ii gidden uvssage. Nu ahte mis lea vuođđu, ja várra vel buoret vuođđu, dál loktet ášši fas ođđasit Norgga eiseváldiide. Dat mii dáhpáhuvai internáhta mánáid skuvladili oktavuođas berrešii leat oassi dákkár stuorát guorahallanbarggus. Mu mielas lea hui ávkkálaš go dákkár bealit loktejuvvojit, go dat nannejit Sámedikki ákkastallama ahte lea dárbu dákkár bargui, lohká Keskitalo.

Siri Broch Johansen med boka «Samisk skolehistorie 6»

Siri Broch Johansen girjjiin «Samisk skolehistorie 6»

Foto: Tor-Emil Schanche / NRK

Ávžžuhan dutkanásahusaid čuovvolit

Sámi skuvlahistorjjás leat čállon guhtta girjji, okta dain earret eará ollu artihkaliiguin internáhtaeallimis. Okta dien doaimmahusa miellahtuin lea Siri Broch Johansen. Sámi skuvllahistorjjá barggu oktavuođas ávžžuhii doaimmahus sámi dutkanásahusaid čuovvolit sin bargguid.

– Mun lean ovttaoaivilis Ánde Sombyin, ahte galggašii leat dieđalaš dutkan, ahte olles historjá lebbejuvvošii rahpasit. Mii leat čohkken gálduid, háleštan olbmuiguin geaidda dáruiduhttin lea čuohcan, go sii eai leat ovdal gullon. Muhto mii eat leat dutkan, dušše ovdanbuktán.

Maiddái su mielas livččii hirbmat dárbu albmaládje dutkat dán.

– Mis lea Sámis našunála traume. Bákčasat eai jávkka ovtta buolvvas. Mii leat ordnen dál viehka olu dokumentašuvnna ja lea vejolaš álgit dies dutkatge, lohká Broch Johansen.