– Ari Behn eretvádjolii dáid juovlabasiid. Mii jurddašat su lagamuččaid, ja Gonagasviesu birra. Sámi álbmot mieđušta din morrašis ja giitit go rabasvuođain muitalehpet mo son ieš vállji jápmima, dajai Keskitalo.
Son dajai maid ođđajagisárdnis mii sáddejuvvui NRK1-kánalas gaskavahku, ahte leat ollugat geat rahčet ja iešsorbmen lea hástalussan olles servodahkii.
– Mii fertet duostat čájehit beroštumi ja liekkusvuođa, ja rabasvuođain meannudit losses áššiid, celkkii.
DÁROGILLII:
NRKii čilge Aili Keskitalo ahte Sámediggi lea juolludan ruđa Kirkens SOSii. Jurdda lea guorahallat vejolašvuođa ásahit fálaldaga sámegillii maid.
– Iešsorbmemat lea dađibahábut sámi servvodagas hástalussan. Dat lea dehálaš ahte mis leat fálaldagat mat leat heivehuvvon min gielalaš- ja kultuvrralaš dárbbuide. Go olbmot šaddet losses dillái, de lea muhtimin dárbu hupmat earáiguin ja čilget dovdduid iežaset gillii. Ja diekkár fágaolbmuide geat dovdet maiddái sámi servvodaga ja sámi kultuvrra, nu ahte ii dárbbaš visot čilget, go lea olbmot geat duođai ipmirdit man birra lea sáhka, dadjá presideanta.
– Šállošan goavvi ráđđehusa
Presideanta namuhii dieđusge eará áššiid maid sárdnis.
Son gohčodii Norgga ráđđehusa goavvin go diibmá dohkkehii Nussir ASA ruvkedoaimma.
– Dát lea duođalaš falleheapmi sámi kultuvrii ja ealáhusaide. Šállošan goavvi ráđđehusa daguid ja in ipmir mo sii nu nannosit orrut jáhkkime ahte Minerálaindustriija lea min stuorra beasti, presideanta celkkii.
Son namuhii maid ahte ain leat garra fámut mat ceagganit sámiid vuostá.
– Áitagat čuhcet nu olles bearrašiidda, dajai.
Geahča man birra sárdnidii:
Aili Keskitalo doallá ođđajagisárdni 2020.
– Mii lea Sápmi? Gii lea sápmelaš
Ođđajagisárdnis čujuhii sámediggepresidenta jienastuslogu ovdáneapmái stuorru gávpogiin.
– Mii fertet bargat dan ovdii ahte sámi eallin lea buorre sihke sámi čoahkkebáikkiin, muhto maiddái stuorit gávpogiin. Dat hástala iežamet jurddašeami das mii lea Sápmi, gii lea sápmelaš?
Keskitalo doalai jahkásaš sárdni NRK1-kánalas gaskavahku.
Muhto vaikko vel deattuhii gávpogiid, de muittuhii maid son man dehálačča sámi gilážat leat.
– Min gilit dárbbašit olbmuid ja lea dehálaš seailluhit min ealli servodagaid miehtá Sámi, logai son.
Čilgehus dasa manne presideanta erenomážit hálai gávpotsápmelaččaid birra, lea go mannan jagi ledjet eanet gávpotássit go árbevirolaš sámegielddaid ássit Sámedigge jienastuslogus.
Vuosttas geardde leat Tromssa-gávpogis eanet sámediggejienasteaddjit go Guovdageainnos.
GÁVPOTSÁMIT: Sápmelaččat gávpogin lassánit-
Foto: Per Heimly– Sápmelašvuohta ii leat dat seammá juohke báikkis
Aili Keskitalo čilge ná maid son oaivvildda:
– Mis lea stuorra globála trenda; dat urbanisere mii váikkuha min guovlluide maid. Eanet ja eanet sápmelaččat fárrejit stuorát čoahkkebáikkiide ja gávpogiidda. Sii vurdet sihke Norgga- ja sámi eiseválddiin buori fálaldagaid gávpogiin. Ja midjiide han lea ovtta láhkai veahá ođđa ášši ahte Sámis leat maid gávpogat, ja ahte sápmelaččain gávpogiin leat vuordámušat midjiide.
– Ja dat orru leamen nu ahte dat lea boahttevaš hástalus midjiide, ja mii fertet jurddašit ja ságastallat mo dát váikkuha min ovttasbargui ja min servvodagaide, dadjá son NRKii.
– Mo don ieš jurddašat justa dán birra?
– Na mun háliidivččen rabas sámi servvodaga gos nubbi dohkkeha nuppi, ja nubbi udno maid nubbái dan mii lea buorre. Ja mun dieđán dan ahte álbmot mii lea garra assimilerenpolitihka gillán, ahte dat lea báhcán hávit min álbmogii ja min oktasaš muittuide. Dat lea dárbu ságastallat justa dan ahte mo mii oaidnit nuppi nuppi ja mii buorrin dohkkehat ahte Sápmi lea máŋgga bealát, Keskitalo vástida.
– Mo olbmot ieža galget hástalit dán jurddašeami?
– Mun sávan ahte mii ovtta láhkai sáhttit dohkkehit ahte sápmelašvuohta ii leat dat seammá juohke báikkis. Dat guoská min gielladillái, ja min iešguđetge sámegielaide, dat guoská ealáhusaide, gáktegeavaheapmái, symbolaide ja nu ain viidáseappot. Mii fertet beassat eret dan konformitehtas ja dohkkehit máŋggabealátvuođa ja oaidnit dan riggodahkan min kultuvrii, dadjá sámediggepresidenta.
Dá lea olles sárdni:
