– Mun háliidan ahte olbmot galget dovdat ahte dát guoská munnje, ahte sii sáhttet identifiseret iežaset dáinna, dadjá filbmadahkki Giæver.
Son lea dutkan guokte jagi, lohkan sihke girjjiid, geahččan filmmaid ja dokumentáraid Álttá akšuvnna dáhpáhusa birra, muhto dovddai ahte juoga váillui dán historjjás.
– Dan maid mun váillahin lei gullát movt lei leat nuorra sápmelaš Álttás, Mázes dahje Guovdageainnus justa go dát dáhpáhuvai.
Son váillahii čilgehusa movt lei dat olu fuomášupmi.
– Ja maiddái maid mearkkašii dan nuorra sápmelažžii ahte sámi vuoigatvuođat loktejuvvoje nationála plánii, dat lea dan historjjá maid mun háliidan muitalit.
Giæver lea áidobeliid fuobmán ahte son lea sápmelaš. Son ja su bearaš orro Álttás go dát akšuvnnat dáhpáhuvve, ja su áhčči lei stivrras dan álbmotakšuvnnas.
Muhto unnin lei sus dakkár dovdu ahte akšuvdna lei baicce birasrahčamuš ášši, muhto go son de álggii dutkat ja háleštit olbmuin de čuozai dát sutnje nu garrasit ja fuomášii maid Álttá akšuvdna mearkkašii sámi historjái, koloniserema ja dáruiduhttin ektui.
«La Elva Leve» -filmma duogáš leat dat duohta dáhpáhusat Álttá-akšuvnnas ja sámi vuoigatvuođaid áŋggirdeamis, loahpageahčen 70-logu. Luonddugáhttenášši mii dađistaga stuorui ja jorai dasa man hejot norgga Stáhta meannudii sápmelaččaid.
Váttis gávdnat neavttáriid
Giæver muitala ahte sii leat dál Guovdageainnus ohcamin neavttáriid filbmii. Sii leat earret eará ohcamin muhtun nuorra neavttára. Muhto lea vávján ahte dát lea oalle ádjás bargu.
FILBMADAHKKI: Sápmelaš ja filbmadahkki Ole Giæver lea giitevaš go olbmot háliidit fitnat neavttár geahččalemiin.
Foto: Nyhetsspiller– Dat mii lea mánáin, lea ahte hui unnániin lea neavttár hárjáneapmi. Muhto das ii leat nu dehálaš, dat lea baicce dehálaš gávdnat máná geas lea rievttes penšuvnnalašvuohta. Mii fertet ohcat hui viidát, ja oažžut ollugiid boahttet geahččaleapmái.
Son muitala maiddái ahte olbmot geat bohtet geahččalit neavttáriin, sii bohtet sihke Ruoŧas, Suomas ja lagamus guovlluin.
Dehálaš dokumenteret akšuvnna
Sámi allaskuvlla lektor Liv Inger Somby mielas lea hui buorre go dás ráhkaduvvo filbma.
Son jáhkká ahte sámi servvodat dárbbaša dokumenteret makkár eallin lei 70- ja 80-logus, dan dihte go Álttá-akšuvdna lei dan muttos stuorra akšuvdna sápmelaččaid gaskkas.
– Sápmelaččaid cakkasteapmi lea dagahan ahte mii leat ožžon nu olu ođđa ásahusaid, mat leat mielde ovdánahttimin sámi servvodaga.
Sámi allaskuvlla lektor Liv Inger Somby oaivvilda olus leat vuordán dákkár filmma.
Foto: Privat– Mii fertet giitit sin geat leat duođai ražastan ahte sápmelaččaid vuoigatvuođat ja eallindilli lea buorránan.
Son dadjá maiddái ahte dat mii lea buorre go ráhkadišgoahtá dál dán filmma, lea ahte filbmadahkki ain beassá háleštit olbmuiguin geat ledje mielde akšuvnnas. Dál beassá gullat sis mii lea dat rievttes duohtavuohta das ahte mii dáhpáhuvai, lohka son.
– Dát han lei dakkár dáhpáhus mii bohciidahtii ahte internationála preassa bođii sápmái geahččat makkár lea sápmelaččaid dilli, ja álgoálbmogiid vuoigatvuođaid birra álge vel nannosabbot hállat.
Somby oaivvilda máŋggas leat vuordán dákkár filmma, go dán muitalusas lea leamašan nu olu bávččas ja ilgadis fearánat.
Filbma galgá gárvánit 2022/2023 ja oppalaš filbmabušeahtta lea 40 millijovdna ruvnnu.
Loga nai:
