NRK Meny
Normal

Ohppet sámegiela hállat

Finnmárkku fylkkagielda lea gieskat loahpahan vuosttaš sámegielkurssa. Gávccis čuvvo kurssa álggus lohppii.

Ohppet sámegiela
Foto: Harald Hereide

Finnmárkku fylkkagieldda áššemeannudeaddji Ragna Kristensen ii loga iežas vel oahppan nu olu ahte sáhttá háleštit sámegillii. Son illuda dainna go dál lea ožžon vejolašvuođa oahppagoahttit sámegiela. Giitevaš lea go su bargosadji, mii lea Finnmárkku fylkkagielda addá dákkár vejolašvuođa iežas bargiide.

Dáhtošii áddegoahttit sámegiela

Iežas lohká hálidit oahppat sámegiela danne go sus leat usttibat geat hállet sámegiela ja sii leat sutnje čilgen ahte sámegiella lea miellagiddevaš giella. Dát lea erenoamaš rikkes giella, muhto iežas ii navdde gal goassige olahit nu guhkás ahte sáhtašii ollásit gulahallat dainna. Son livččii ilus jos aba juo sáhtášii buorrebeaivvege rávkat sámegillii. 

Oahppan sámi kultuvrras

Ragna Kristensen muitala iežas leat movtta danne go fylkkagielda addá sidjiide bargiide vejolašvuođa oahppásmuvvat sámegillii- ja kultuvrii bargoáiggis. Iežas ii navdda gal barggustis dárbbašit sámegiela, dannego dán áigge han gal masá buohkat hállet dárogiela. Ja sis han lea sámegiel bargi gii veahkeha gullahallat singuin geat eai máhte dárogiela. Iežas lohká gal áigut joatkit oahppat sámegiela, muhto de fertešii vuos ođđasit váldit álgooahppu, ainnat vuođđu fertešii leat nanus ovdal go joatkakurssaide searvá

Máhttit aba juo báikenamaid dadjat

 

Finnmárkku fylkkagieldda sámegiel-bagadalli ja ráđđeáddi Elle Rávna Sara, muitala iežas oahpehit njálmmálašgiela. Ii son hálá olus grámatihkas danne go lea dehálaš oahppat vuos sámi jienaid, oahppat gullat ja dadjat sámi jienaid. Sii oahpahallet dadjat sámi báikenamaid, nie dáidet darvehit sámi jienaid, ja sámi šilttaid han gal oidnet dávjá.

 

 

Ragna Christensen ja Trond Magne Henriksen
Foto: Harald Hereide

Dihtojuohkkin ráđđeaddi giellakurssas

Maiddái fylkkagieldda diehtojuohkinráđđeaddi Trond Magne Henriksen áiggošii oahppat veahá sámegiela. Iežas ii loga vuosl duosttat geahččalit hállat gal, muhto lohká leat dehálažžan oahppat sámegiela. Erenoamážit danne go ássá Finnmárkkus ja dasalassin vel danne go son ieš sápmelaš. Dál lea son leamaš mielde sámegiela álgooahppus, geasibeallái de galgá sis leat giellalávgun, de iigo son dalle oahpašii eanebuš hállat, reaskkáhallá Henriksen.. 

Oahpahallá geaidnošilttaid dadjat

Finnmárkku fylkkagieldda Trond Magne Henriksen gal juo muitala iežas fuomášišgoahtán sámi báikenamaid geaidnošilttain, ja dáid son gal juo hárjehalla dadjat. Iige ábut giela oahppat jos ieš okto ii oahpahalaš, danne son oahpahallá dáid dadjat sámegillii go vuodjá biillain Finnmárkkus. Iežas muitala varra joatkit oahppat sámegiela, ja navdá iežas muhtin áigge geahčen hállagoahtit maid sámegiela muhtin lahkai.

 

Jotket čakčat fas

 

 

Elle Rávna Sara
Foto: Harald Hereide

Sámegiela bagadalli- ja ráđđeaddi Elle Rávná Sara muitala iežaset joaktit čakčat fas ođđa sámegielkurssaiguin, sihke álgooahppuin ja joatkaoahppuin. Danne lea Finnmárkku fylkkagieldda bargiin vejolaš hállágoahtit sámegiela muhtin áigge geažas.

  Gula jearahallama