Oaidná vejolašvuođa gádjut sámegiela oahpahusa

Deanu sámeskuvllas leat stuora vuordámušat sámi ođđa oahppoplánaide.

– Dál lea vejolašvuohta gádjut sámegiela oahpahusa, oaivvilda inspektevra ja oahpaheaddji Solbjørg Ravna.

Máhttodepartemeanta dat áiggošii ođasmahttit vuođđo- ja joatkkaskuvllaid oahppoplánaid, ja leat sádden ođđa árvalusaid gulaskuddamii miehtá Norgga. Nu sáhttet maiddái sámi oahppoplánat ođastuvvot.

Ravna mielas dálá oahppoplánain leat stuora váilevašvuođat ja leat maid menddo viidát. Dat fas buktá stuorra hástalusaid sámi oahpaheddjiide.

– Oahppoplánain leat menddo ollu ulbmilat. Oahpaheaddjit eai nagot deavdit buot daid, ja smávvaskuvllas bealli das báhcá oahpahit duhkoraddama bokte, dadjá Ravna.

Golbma gielladási

Su mielas sámegieloahpahus ii ge váldde vuhtii mánáid gielladási, ja lohká mánáid sáhttit juohkit golmma váldojovkui.

Vuosttaš leat mánát geain lea dárogiella ruovttus. Sii leat oahppan sámegiela nugo giellalávgumiin ja mánáidgárddis. Vaikko máhttet bures sámegiela, de ii soaitte sis leat nu stuorra sátneriggodat.

Nubbi joavku leat mánát geain nubbi váhnen sámásta.

Goalmmát joavku ges leat sii geain goappašat váhnemat sámástit ja sii leatge dat nannoseamos giellaguoddit.

Váillaha duohtadili

Solbjørg Ravna mielas dálá oahppoplánat eai váldde vuhtii duohtadili Sámis.

– Mánát geat gullet dan vuosttaš jovkui ja geat leat oahppan sámegiela nugo giellalávgumiin, gártet čuovvut vuosttaš giela oahpahusa mii ii leat heivehuvvon sin dillái, čilge Rávna.

Son lohká ahte dás maid gillájit mánát geat leat dat nannosamos giellaguoddit, go oahpahus ii leat sidjiide ge heivehuvvon.

Dál sávvá ahte oahpahus nannejuvvo sakka

Hástala buktit cealkámušaid

Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen lea ovttaoaivilis.

– Mii háliidit ahte nu olusat go vejolaš buktet gulaskuddancealkámušaid, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen.

Sámedikki bealis lea leamaš stuora fuomášupmi dasa ahte sámi sisdoalu oččodit oahppoplánaide, sihke našunála ja sámi plánaide.

Sámedikki mielas galggašedje buot Norgga oahppit oažžut doarvái máhtu sápmelaččaid birra ja sámi historjjá, kultuvrra, servodateallima ja vuoigatvuođaid birra.

– Ain ollu heajos guottut

Mikkelsen muitala ahte leat ain olu sámi mánát ja nuorat geat vásihit váivves cealkámušaid ja heajos guottuid sin vuostá.

– Mii fertet bargat dan ovdii ahte oahppoplánat šaddet buorren reaidun máhtu loktet, mii fas eastada negatiivvalaš cealkámušaid ja guottuid. Danne dárbbašat mii cealkámušaid ahte lea go sámi sisdoallu doarvái bures vuhtiiváldojuvvon našunála oahppoplánain, dadjá Mikkelsen.

Su mielas sámi oahppoplánain galgá leat nannejuvvon sámi sisdoallu. Dat mielddisbuktá ahte ferte heivehit oahpahusa nu ahte vuođđun leat sámi árvvut, sámi gielat, kultuvra ja servodateallin.

– Sámediggái lea hui dehálaš ahte sámi skuvllat ja earát buktet cealkámušaid das ahte leatgo sámi gielat, kultuvra ja árvvut sajáiduhtton buori vuogi mielde oahppoplánain, loahpaha Mikkelsen.

Gulaskuddanáigemearri lea geasemánu 18.b 2019 rádjái. Máhttodepartemeanta mearrida oahppoplánaid 2019 čavčča ja dat váldojuvvojit adnui go skuvla álgá čakčat 2020.

• Loga maid: Alvin Erke (8) sávvá álgit skuvlii Supmii
• Loga maid: Váillaha sámegielat Minecraft
• Loga maid: Háliida politiijaoahpahusa Finnmárkui