Ođđa girji almmustuvvan

Gula ášši sámegillii

Hør Ellen Hofsø på norsk Girjjis čállá Ellen Hofsø nuorra markosámi nieiddas gii bajásšaddá Davit Nordlánddas dahje Mátta Romssas. Rievtti mielde lea girjjis sáhka golmma boalvvas,danne go girjjis lea nieidda áhkku gii muitaladdá iežas áhkkobii ovddeš dáhpáhudsain.

Berošta sámiid eallimis

Girječálli lohká iežas čállit justa fal márkosámiid dilis danne go son ieš ássá lahká márkosámiid. Iežas muitala ássat Viesterallasis ja sus leat olu oahppásat Háštá guovllus. Son čálligođii markosámiid eallimis maiddái danne go sis nu unnán beaggá.

Olu sámit Nordlánddas

Son ieš ii diehtán ahte márkosámiid guovllus ledje nu olu sápmelaččat ovdalgo muhtin skuvllaguossemátkis gulai ahte bealli skuvllaohppiin ohppet maiddái sámegiela. Easka sonde hirpmástuvai go gulai ahte 99% proseanta márkosámiguovllu ássiin leat sápmelaččat.

Ássá Viesterallasis

Girječálli Ellen Hofsø lea riegádan Bådåddjos 1948:s. Son lea čállán mánáide soahtedaguid historjjás. Mo lei bajásšaddat 50 -logus gávpogis mii lei bombejuvvon suokkisin. Son lea moaddelot jagi juo čállán girjjiid. 

Sosionoma

Rievttimielde lea Ellen Hofsø sosionoma, ja bargá psykiatralaš poliklinihkas. Nu leage son bargan olbmuiguin geat dárbbašit veahkki, geat mo nu leat geavvan eallimis unohat beallái. Son liiko hástalusaide, ja dáidáge su bargodilli movttiidahttit su čállit, lohká girječálli Ellen Hofsø.

Ohcagođii máttuidis

Hofsø lea olu jagiid orron máddin, muhto go ohcagođii máttuidis, de fárrii Sážžai gos su áhčči lei eret. Doppe deaivvadii sámivuođain ja dát bovttii su beroštišgoahttit sámikultuvrras mii lea olles Davvi Kalohtas. Iežasge navdá leat sámi sogalažžan, go davvin han gal ollugiin leat sámi genat. 

Lokte sámivuođa oidnosii

Ellen Hofsø muitala ieas čálliminnis geahččalit loktet sámivuođa fas oidnosii Nordlánddas. Dál berrešii gullogoahtit eanet mo sámit leat dulbmojuvvon ja badjelgehččon.Sin atne nu heajos olmmožin ahte sii loahpas čiehkájedje.

Ohcala mearrasámiid

Hofsø imaštalla dan ahte gosa bat mearrasámit leat šaddan sin guovllus, dát lea historjá mii galggašii muitaluvvot. Dál go son márkosámiid eallimis čálii girjji de imaštalle muhtin nordlándalaččat ahte mo bat diet áššit aba heivejitge sin historjái.

Muhtimat heahpanaddet

Girječálli Ellen Hofsø lohká vuohttit ahte muhtimat dego heahpanaddet go gullet ahte singe guovllus leat leamaš sámit ja soitet sii vel iežage leat sápmelaččat. Die leage varra manne eai dahtošii diehtit dán historjjás nu olu, ja danne eai dahtošii su das čállit maidige.

Davvi Girji almmuhii girjji

Ellen Hofsø manaid giehtačállosiinnis sámi lágádussii Davvi Girjai. Dan son dagai danne go dáhtui sin árvvoštallat sisdoalu, justa danne go son dás čállá sámiid. Ja dasalassin dahtui son dán jorgaluvvot sámegillii. Davvi Girji lea dál prenten Hofsø girjji dárogiillii ja jorgalahttán dan maid sámegillii.

 Jorgalan sámegillii

ÁletJovnMáret ja su nieida Anne Máret Eira leaba jorgalan Hofsø girjji sámegillii. Hofsø buvttiige giehtačállosis Davvi Girjái danne go hálidii dan maid jorgalahttit sámegillii. ÁletJovnMáret lohká dás oasáža girjjis  Gula ÁletJovnMáreha gii lea jorgalan Ellen Hofsø girji sámegillii