Sámevašši beaggá Romssas – Dál lea doarvái!

NSR-jođiheaddji hástála Davvi-Norgga stuoraservodaga njunuš politihkkariid searvat cealkámušši.

Runar Myrnes Balto

DÁL LEA DOARVÁI: Norgga Sámiid Riikasearvvi jođiheaddji Runar Myrnes Balto hástála stuoraservodaga politihkkariid cealkit sii leat vuostá sámevaši.

Foto: Stian Strøm / NRK

Mannan lávvordaga čohkkái 20-jahkásaš sámenieida iežas oahppásiiguin busses, go lei jođus ruoktot Romssa gávpogis. Soai humaiga sámegiela gaskaneaset, go muhtun vuorraset olmmoš dadjalii sutnje:

«Sápmelaččat eai gula gosage, ja eandalii ehpet galgga busses čohkkát gos buohkat gullet din hupmame sámegiela.»

Dát ii leat Norgga kulturministara Abid Raja mielas dohkálaš.

– Norgga ráđđehus doarju oalát sámi álbmoga rievtti sámástit, seailluhit ja ovdánahttit iežaset identitehta ja kultuvrra, dadjá ministtar.

Unohas go rasisma šaddan dábálažžan

Norgga Sámiid Riikkasearvvi (NSR) jođiheaddji,Runar Myrnes Balto, gii ieš orru Romssas, oaivvilda Davvi-Norgga stuorámus gávpogis lea sámevašši šaddan kulturváttisvuohtan.

– Dál lea doarvái, dadjá son,

Sutnje lea unohas go rasisma lea Romssas.

– Dán duođaštit dutkamat ja vásáhusat maid olbmot muitalit. Dađi bahábut mii diehtit ahte máŋga nuora ja orru nu leame ahte nuorra nieiddat vásihit dán eanemusat. Dat lea oalle duođalaš, dadjá son.

NSR-jođiheaddji lea čoahkkinastan Romssa sátnejođiheddjiin dán ášši birra mánnodaga, maŋŋel go kulturministtar namuhii ášši.

– Mun lean giitevaš go kulturministtar lea leamaš dan mađe čielggas. Mun sávan son čuovvula dán politihkalaččat ja johtuibidjá doaibmabijuid, dadjá son.

Seammás hástala buot Davvi-Norgga stuoraservodaga njunuš politihkkariid čájehit oktasaš vuostehágu sámevaši vuostá.

– Mun maiddái sávan eará politihkkariid stuoraservodagas sihke fylkkadásis ja gielddadásis čuovvulit minstara. Hástalan sin ovttas dadjet čielgasit ahte dát ii leat dohkálaš, dadjá son.

Gohčodedje su «lappjævel:in»

Isak-lávlunjoavkku njunuš ja Stjernekamp-vuoiti Ella Marie Hætta Isaksen lea maid vásihan sámevaši Romssas ja lea giitevaš go dát dáhpáhus oažžu fuomášumi, iige čihkkojuvvo.

Isák – «Elle»

VÁSIHAN SÁMEVAŠI: Isak-joavku lávlu Ella Márjá Hætta Isaksen lea vásihan sullasaš dáhpáhusa go nuorra sámenieida.

– Mun ledjen olbmáiguin fárrolaga bussiin mátkkošteame Romssa gávpogis guovvamánus ja mii dieđusge humaimet sámegiela. Amas dievdu boahtá min lusa dađistaga ja jearrá gos min bohccot leat. Maŋŋelaš manaimet olgobáikái gos muhtun eará amas olmmoš gohčodii min «lappjævel:in», ja son lei vel min agis, muitala artista.

Vaikko Isaksen orru Oslos, de vásiha sámevaši eanemusat davvin.

– Mun vásihan sámevaši báikkiin gos orrot olu sápmelaččat. Dál lea áigi juoidá dahkat dáinna váttisvuođain, dadjá son.

Isaksena sávvá njunuš politihkkariid váldit ovddasvástádusa ja jávkkadit sámevaši.

– Mun sávan Romssa-politihkkarat dovddastit gávpogis orrot eanemus sápmelaččat olles Norggas ja baicca čevllohallet dainna, dadjá son.

– Dovdo dego muhtun čievččasta ámadadjui

Ondt blod-lávlu Aslak Heika Hætta Bjørn, gii maid lea ráđđeaddi NSR:a sámediggejovkui, lea máŋgii vásihan bilkideami go son lea gávttiin vázzán gávpogis.

– Juohke háve go mun gávttiin čiŋadan ja lean eahkes olgun Romssas, de lávejit bártnit geat vázzet fárrolaga juoigat fasttiid sámi eanan-luođi, dadjá son.

Son maid doarju oktasaš cealkámuš sámevaši vuostá.

– Unnimus maid sáhttá vuordit politihkkariin lea ahte sii celket dát ii leat dohkálaš.

Hætta Bjørnas leat lávlagat mat dorjot sámevuođa ja sus lea álo gákti badjelasas go čuoččaha lávdái.

– Mun jáhkán máŋggas Romssas jurddašit dat lea somá leaikkastallat minguin, muhto munnje dovdo sin leaika dego muhtun gii čievččasta mu ámadadjui, dadjá son.

Romssa sátnejođiheaddji – Láhttenvuohki ii leat dohkálaš!

Disdaga jearai Romssa Gurut bellodaga politihkar Morten Skanfer suohkana ovdagotti čoahkkimis.

– Movt áigu Romssa suohkan eastadit vealaheami maid sámegielagat vásihit?

Son deattastii vel ahte Romsa lea soahpan Sámedikkiin ovddidit sámegiela, ja lea mearridan doaibmaplána 2010-2016, mas lea ulbmilin seailluhit, movttiidahttit ja hástalit olbmuid sámástit.

Dán oktavuođas lea Romssa suohkan maid ásahan giellaguovddáža nannen dihte sámegiela.

Romssa sátnejođiheaddji Gunnar Wilhelmsen vástidii oanehaččat, muhto bures Skandfera gažaldahkii.

Gunnar Wilhelmsen, ordfører i Tromsø

II DOHKÁLAŠ LÁHTTEN: Romssa sátnejođiheaddji Gunnar Wilhelmsen lea vuostá láhttenvugiide mat heajuštit sápmelaččaid.

Foto: Terje Pedersen

– Mii vuoruhit dán ášši. Dakkár láhttenvuohki ii leat dohkálaš ja ná ii galgga láhttet Romssas. Mii leat čoahkkinastan Runar Myrnes Baltoin ja bargame áššiin. Mii leat iskan dihto doaibmabijuid ja mii áigut ođasmahttit ovttasbargošiehtadusa Sámedikkiin, dadjá sátnejođiheaddji.

Wilhelmsen lohpida evttohit cealkámuša Romssa suohkanstivrii juovlamánu 16. beaivvi.

Rukses bellodaga jođiheaddji ja Romssa suohkanstivrra- áirras, Bendik Woie, lea ovddidan interpellašuvnna dán ášši oktavuođas ovdagoddái, maid dušše suohkanstivrra-áirras sáhttá ovddidit. Interpellašuvdna geatnegahttá sátnejođiheaddji gieđahallat dán vuosttažin go suohkanstivra čoahkkana.

Jus stivrras ii leat vuosteháhku meannudit interpellašuvnna áššiin suohkanstivrras, de meannuduvvo dát loahpageahčen čoahkkima, maŋŋel áššiid mat leat ovddiduvvon stivrii ovdagihtii.