Árktalaš dálveriemut dahje Arctic Winter Games lágiduvvojit Kalaallit Nunaata (Ruonáeatnama) oaivegávpogis Nuukas njukčamánu 6. gitta 11. beaivái.
AWG leat valáštallan- ja kulturdoalut árktalaš guovllu nuoraide ja lágiduvvojit juohke nuppi jagi.
Doalut Nuukas Kalaallit Nunaatas leat 24. riemut historjjás.
Stuorámus doalut Kalaallit Nunaatas goassige
Riemut leat dat stuorámus doalut mat goassige leat lágiduvvon Kalaallit Nunaatas. Eambbogo 2000 oasseváldi ja jođiheaddji leat vurdon Nuukii daid beivviid goas riemut bistet.
Dasa lassin leat lágideaddjiin 1500 eaktodáhtolaš bargi, mat dahket vejolažžan lágidit dáid mearihis stuorra doaluid.
Nuukas leat sullii 17.000 ássi.
Ovcci árktalaš guovllu oassálastet riemuin. Dát leat Kalaallit Nunaat (Danmárku), Alaska (USA), Jukon (Kanáda), Davve Alberta (Kanáda), Oarjedavve Territoriija (Kanáda), Nunavik Quèbec (Kanáda), Nunavut (Kanáda), Jamal-Nenec (Ruošša) ja Sápmi.
Sápmelaš nuorat ja jođiheaddjit Norggas, Ruoŧas ja Suomas oassálaste AWGs vuosttaš geardde jagis 2004. Sápmi sádde čuoigiid, viesusis spábbačiekčiid (junior nieiddat) ja kulturoasseváldiid.
Ivdnás rahpan
Rahpanmeanut leat stuorra vásáhus sihke valáštalliide, geahččiide sálas ja daidda geat čuvvot sáddaga televiššuvnnas dahje neahtas.
Šovvas lea sihke musihkka, lávlun ja dánsa.
Stuorámus dáhpáhus lea almmatge go iešguđet joavkkut bohtet sisa. Dát lea erenoamáš ivdnás dáhpáhus ja ollugat oaivvildit dát doalvu jurdagiid olympiijalaš gilvvuide, muhto dát dáhpáhus lea mealgat unnit.
Danmárkkus lea erenoamáš stuorra našonála beroštupmi dán jagi rahpamii, go dál lea kruvdnaprinsa Frederic Nuukas čuovvumin dáhpáhusa. Danmárkku gonagasviesus lea nana doarjja sihke Danmárkkus ja Kalaallit Nunaatas.
Sáddaga sotnabeaivve njukčamánu 6. beaivve lea Ruonáeatnama našonála sáddehat, Kalaallit Nunaata Radioa (KNR) ráhkadan ja dat bistá d. 16.00 gitta 18.00 Norgga áigge.
Njuolggosáddaga oainnát
