Noomi Kristine Gaup (29) lea álo diehtán ahte lea sámesogalaš.
Noomi lea dávjá dovdan ahte ii leat doarvái sápmelaš.
Mathis ii leat dárbbašan eahpidit iežas sámevuođa.
Gullevašvuođa ozus
Badjel 20. 000 olbmo leat dieđihan iežaset sápmelažžan. Geat dat leat?
Muhto su sámi identitehta ii leat álo leamaš nu nanus.
Son bajásšattai Sáččás, Romssa fylkkas.
Dán guovllus lei guhká heahpat leat sápmelaš.
«Go ledjen mánná, de lei sápmelaš dábálaš cielossátni. Ii daninassii ahte sápmelaččaid cielahit, muhto lei dušše cielossátni.»
Noomi máttáráhkku biddjui eret mánnán ja bajásšattai dáža bearraša luhtte.
«Min bearaš lea veahážiid mielde máhcaheame ja nanneme sámevuođa.»
«Muhto de lean dovdan, nu go máŋggás dahket geat eai leat bajásšaddan Sis-Finnmárkkus, ahte in leat doarvái sápmelaš, ahte in máhte doarvái.»
«Ballu lea leamaš ahte dat, geain lea giella ja geat leat bajásšaddan kultuvrras, eai dohkket mu.»
Muhto lea go álkibut jus lea bajásšaddan sámi kultuvrras?Mathis Eira (21) lea okta, gii dan lea dahkan.
Mathis orru Guovdageainnus, gilis gos measta buohkat hupmet sámegiela.
«Go manan rámbuvrái, doppe hupmet sámegiela.»
«Skuvllas lea sámegiella.»
«Jáhkán lea eará ládje leat sápmelaš dáppe go eará báikkiin. It dárbbaš čilget ahte leat sápmelaš ja manne leat sápmelaš. Lea dohkálaš leat sápmelaš.»
Mathis lea boazosápmelaš.
«Visot maid mii dal bargat, leažžat dál gárddástallame, mearkume, guođoheame ealu ja buot diekkáriid, dat lea okta oassi min eallimis.»
Mathis áigu joatkit boazodoalus, muhto áigu vuos oahpu gazzat.
Dán jagi lea sámi ofelaš. Ofelaččat johtet Norgga skuvllaid mielde ja oahpahit eará nuoraide sápmelaččaid birra.
«Vaikko mii orrut seamma riikkas ja orrut seammaládje, de mis lea aŋkke sierra kultuvra ja giella. »
«Ná lea min árgabeaivi Guovdageainnus. Easka go boađát stuora gávpogii, de álggát jurddašit: Mun dat goit lean sápmelaš, mun in leat dego dat iežá olbmot.»
Doarvái sápmelaš?Noomis rievddai dilli go dieđihii iežas jienastuslohkui.
«Munnje lei dat hui dehálaš. Dat attii munnje dego ruoná čuovgga, ahte ok, mus maid lea riekti. Mun sáhtán leat oassin sámi servodagas.»
«Dál ii sáhte oktage dadjat munnje ahte in leat doarvái sápmelaš. Jienastuslohku dadjá ahte mun lean doarvái sápmelaš.»
Sámediggi lea sápmelaččaid álbmotválljen parlameanta. Dat, gii áigu jienastit sámediggeválggain, ferte vuos dieđihit iežas jienastuslohkui.
Jus áigu jienastuslohkui, de ferte vuos atnit iežas sápmelažžan. Dat lea dat deháleamos eaktu. Muhto maid dat mearkkaša, ii leat čilgejuvvon duođi eambbo.
Sámediggepresideanta Silje Karine Muotka jahkká ahte olbmuin leat iešguđetgelágan oaivilat das maid mearkkaša atnit iežas sápmelažžan.
«Dat mii munnje lea dehálaš lea ahte juohkehaš ferte ieš árvvoštallat iežas iešáddejumi.»
OsloMet dutki, Mikkel Berg-Nordlie lea dutkan jienastuslogu ja maid olbmot oaivvildit go lohket ahte atnet iežaset sápmelažžan.
«Muhtimat dadjet ahte jus leat sámesogalaš, de leat sápmelaš. Gárvástit celkon.»
Earát fas dadjet ahte it dárbbaš oba leatge sámesogalaš. Lea doarvái leat oassin sámi servvodagas dahje sámi kultuvrras.
«De lea sáhka oalle iešguđegelágan sámevuođain. Sáhttá dadjat ahte leat máŋga geainnu sámevuhtii.»
Maid mearkkaša leat sápmelaš?Mathisii lea luohti leamaš dehálaš.
«Luohti lea dego mu nubbi eatnigiella. Dat lea mu vuohki čájehit dovdduid, dat lea mu vuohki gulahallat olbmuiguin ja oažžut oktavuođa olbmuiguin.»
«Gulan dávjá ahte lean stereotyhpalaš sápmelaš, muhto lean maid áibbas dábálaš nuorra.»
Noomii lea leamaš dehálaš oahppat eambbo kultuvrra birra, mas háliida leat oassin. Dan dihte lea oahppan duddjot.
«Gorron alccen vuosttaš gávtti diibmá. »
«In háliidan ahte galggai leat árbevirolaš gákti, go lei mu vuosttaš gákti. In háliidan ahte olbmot galget cuiggodit jus ii šatta áibbas riekta.»
«Muhto go bidjen gova Facebookai, de lei juste dan maid olbmot fuomašedje. Ahte gákti ii lean áibbas "riekta".»
Cuiggodeaddjit oaivvildit ahte ii galgga gávtti rievdadit.
«Earát, geat eai leat lihka ceaggát go mun, gal livčče soaitán dieđihit iežaset olggos daid joavkkuin ja eai goassege šat coggan gávtti.»
«Mun gal beahtahallen. Dieđán ahte leat oallugat geat háliidit čiŋadit gávttiin, muhto eai duostta. Ballet cuiggoduvvomis.»
Dan dihte álggahii Noomi Facebook-joavkku, man lea gohčodan Moderne same.
Son háliida veahkehit earáid, geat leat eahpesihkkarat ja geat dovdet iežaset veahá olggobealde.
«Galgá leat báiki gos sáhttet dovdat ahte: «Jo, lea vejolaš. Sáhtán leat sápmelaš vaikko in máhte daid diŋggaid».»
«Háliidan čájehit ahte leat sápmelaš ii mearkkaš dušše: «Mun human sámegiela ja mus leat bohccot.»»
Journalista
Marie Elise Nystad
Govvejeaddjit
Naina Helén Jåma, Benjamin Fredriksen, Gyda Katrine Hesla, June Grønnvoll Bjørnback, Vanja Ulfsnes, Kai Erik Bull, Folkebladet, Eva Måsø og priváhta govat
Reportášajođiheaddji
Gyda Katrine Hesla
Doaimmaheaddji
Robin Mortensen
Ansvarlig redaktør: Vibeke Fürst Haugen
Nettsjef: Hildegunn Soldal