NRK Meny
Normal

Váilevaš sámegielat bargit giddagasain

Sámi fáŋggat Norgga giddagasain leat dovdan duppal ráŋggaštusa go eai beasa geavahit sámegiela giddagasain. Dilli ii leat dohkalaš ja Krimálfuolahus ohcála eanet sámegielat bargiid.

Vadsø Fengsel
Foto: NRK

Maŋŋemus viđá jagis lea čieža sápmelačča gazzan giddagasoahpu. Ulbmil lea oččodit ovtta sámegielat aspirántta jahkásaččat, lohká Kriminálfuolahusa rekruterenbargi, Camilla Hansen.

Váilevaš sámgiella- ja kulturfálaldat Norgga giddegasain

Muhttun jagi áigi bekkii ahte sámi fáŋggat ahte eai beasa geavahit sámegiela giddagasas, ja ahte giddagasas váilui sámi kultuvra. Dán váidaga válddii Kriminálfuolahus duođas, ja ásahii bargojoavkku mii lea guorahallan sámiid dili giddagasain. Sii bukte ovdan rapporta mii duođaštii cuiggoduvvon váilevašvuođa 2012is. Dán lea maid Sámediggi leamaš fárus hábmemin.

Nils Gaup, Nesseby

Ovddeš giddagasbargi, Nils A. Gaup mielas berre dásseárvosaš fálaldat addot buot sámi fáŋggaide giddagasain oba Norggas, iige dušše smiehttat sii geat orrot davvinorggas.

Foto: Harry Johansen / NRK

Doaibmaplánas deattuhuvvo ahte sámi fáŋggat galget oažžut dieđuid iežaset gillii, ja galgá maid leat alkkit geavahit sámegiela giddagasaiggis. Doaibmaplána vuođul ráhkaduvvo maid jahkásaš plána sámi fáŋggaid ektui. Ovddeš giddagasbargi, Nils A. Gaup lohká ahte ii leat ávki dušše plánain, dát ferte praktihkalaččat doaibmat.

Geahččalan oláhit eanet sámegielagiid

Kriminálfuolahusa oahpahussuorggi rekruterenbargi Camilla Hansen čilge ahte sin ulbmil lea oláhit ovtta sámegielat aspirántta jahkásaččat. Vihtta maŋŋemus jagis leat čieža sámegielagat álgán giddegas aspirántaohppui, muitala Hansen. Sii leat maid čađahan iešguđet lágan doaimmaid oččodandihte eanet sámegielat ohciid giddagasskuvlii.

Hansen čilge ahte 2015s leat sii jorgalahttan diehtojuohkingihpagiid davvisámegillii, ja juohkán dáid diehtojuohkin deaivvademin davvinorggas. Maiddái bargoalmmuhusat vuoruhit sii Ságat ja Ávviráviisii.

Giddagasoahppu davvinorgii

Maŋŋemus vahkku lea digáštallon ahte berre go ásahit sierra sámi politiijaoahpu sámis, sivás go maiddái politiijabálválusas leat váilevaš sámegielat bargit. Ovddeš giddagas bargi, Nils A. Gaup mielas orru buorre jurddá, muhto ii leat sihkkár leago dása nu garrá dárbu. Gaup mielas lea deháleamos ahte dát guokte suorggi baicca ovttas gazzet oahpu.

Nils A. Gaup jáhkká ahte jus galget oláhit eanet sámegielat bargiid giddagasaide, de fertejit sámegielagat oažžut buoret bálkká go eará bargit, go sis lea eanet bargu go dábálaš giddagasbargit. Kriminálfuolahusa oahpahusossodat vuohttá ahte sámi oahppit eai oro davvin go gazzet oahpu, ja sii eai dieđe máhcet go davas maŋŋel oahpu, lohká Kriminálfuolahusa rekruterenbargi, Camilla Hansen.

Čáhcesullo giddagas sámiide

Jahkásaččat ráhkaduvvo doaibmaplána mas galgá maid váldit vuhtii sámi fáŋggaid dili Norgga giddagasain. 2014s muitaluvvui ahte Čáhcesullo giddagas galgá leat buorre ovdamearkán eará giddagasaide mo láhčit buoremus dili sámi fáŋggaide. Dan rájes lea Čáhcesullo giddagas ásahan ovttasbarggu Máttávárjjat museain nugo dáiddačájáhusain giddagasas, lohká Čáhcesullo giddagasa hoavdá Bård Erik Buljo.

Odne lea sis okta sámegielat giddagasbargi, ja dasa lassin vel bealle virgi masa atnet sadjásašbargi, muitala Buljo. Nils A. Gaup mielas berre geahččat oba Norgga, go sámit eai oro dušše davvinorggas, ja sámi fáŋggain berre leat dásseárvosaš fáladat go earain giddagasain miehtá Norgga.

Gula ovddeš giddagasbargi Nils A. Gaup: