Máilmmi girjebeaivvi oktavuođas, cuoŋománu 23. beaivvi, leat válljen muhtun sámi girjjiid maid sáhtašit lohkat, jos it leačča jo dahkan dan.
Máilmmi girjebeaivvi
1995 rájes lea ON čalmmustahttán girjjiid ja lohkama. Cuoŋumánu 23. beaivvi lea válljejuvvon daningo dovddus čálli William Shakespeare jámii juste dan dáhtonis.
Máilmmi girjebeaivvi
Ulbmil dáinna beivviin lea fuomášuhttit ja movttiidahttit eanet lohkat, vai sihke dálá- ja vássánáigi čalmmustahttojuvvo lohkama bokte.
Suoládeapmi
Augustpris-bálkkašumi vuoiti Ann-Helén Laestadius (51) vuosttaš romána ollesolbmuide lea čállon duohta dáhpáhusaid vuođul.
9-jahkásaš Elsa oaidná go muhtun almmáiolmmoš goddá su čearpmaha. Son ii duostta muitalit maid lea oaidnán, ja fuobmá ahte su sámi duogáš boktá buolli vaši.
Rámiduvvon romána šaddá ja galgá vuovdaluvvot boahtte jagi.
Hamburgerprinseassa - Eallá dušše oktii
Aiddo almmuhuvvon girji lea nubbi girjji Hamburgerprinseassa-triologiijas.
Saia Stueng (30) vuosttaš romána «Hamburgerprinseassa» nogai jođánit vuorkkás maŋŋel go almmuhuvvui 2017:s.
Nuoraidgirjjis oahpásmuvvat vel buorebut Máreniin, gii lea girjji váldoolmmoš. Manne hágganii su bearaš ja manne leat sus dál hástalusat?
– Mun lean dán čállán sámenuoraide ja sámi ollesolbmuide. Dát girji galgá leat dakkár ahte go olmmoš rahpá dan, de don háliidat dan lohkat álggus gitta lohppii, lohpida girječálli Saia Stueng ieš.
Lávetgo lohkat girjjiid?
Danne galggat diehtit mun lean sápmelaš
Ella Marie Hætta Isaksen (25) biografiija almmuhuvvui álggos dárogillii, ja de ges sámegillii.
Ella Marie šattai dovddusin Norggas maŋŋel go vuittii Stjernekamp-gilvvu 2018:s. Dan rájes lea son garrasit bargan rasismma vuostá, ja lea ovddidan mii sámevuohta duođaid lea.
Somás diehtu: Čájehuvvo ahte girji lea šaddan bivnnuhis oahpponeavvun Norgga skuvllain.
Gárži
Sara Vuolab (28) čájehii iežas diktačoakkáldagain mo lea eallit psyhkalaš váttuiguin.
Girječálli muitala earret eará psyhkalaš dearvvašvuođa ja borranváttuid birra dán girjjis.
Divttat gaskkustit mo borran, nealgudeapmi, buoidun ja ruoidnadeapmi sáhttá váikkuhit olbmo árgabeaivái, mo dat goddá searaid ja stivre su eallima.
Arvedávgeriikii
Mary Ailonieida Sombán Mari (69) lea dovddus sámi girječálli.
Mánáidgirjji lea muitalus dan birra mo arvedávgi šattai.
Son čálii sámi mánáidgirjji «Ámmul ja alit oarbmælli» mii ilmmai 1976:s, ja dan rájes lea son čállán maiddái eará surggiin. 2021:s oaččui bálkkašumi go su diktagirji «Beaivváš mánát» válljejuvvui čábbámus girjin Norggas.
Su ođđa romána lea nammaduvvon Davviriikkaid ráđi Mánáid- ja nuoraid 2023 girjjálašvuođabálkkašupmái.
Amas amas amasmuvvat
Dá lea Niillas Holmberg (32) nubbi diktagirji, ja dat ilmmai logi jagi áiggi.
Divttain stoahká son sániiguin ja govahallá luonddu.
Girjji ovddas oaččui Sámiráđi Girjjálašvuođa bálkkašumi 2014:s.
Holmberga girjjit leat maiddái jorgaluvvon eará gielaide.
Čáhcegáddái nohká boazobálggis
Jovnna Ánde Vest (74) vuosttaš girji lea muittašangirji áhčis birra.
Su áhčči lei okta dan guhttasis geat dušše smávvagirdilihkohisvuođas Norggas 1974:s. Ledje mannamin Sámekonferánsii go girdi jávkkai Bådåddjo lahka.
Girji ilmmai 1988:s.
Jos mystihkalaš girdinlihkohisvuohta boktá sáhkkiivuođa, de soaittát maid liikot dokumentárii «Gosa šaddet áddján?» man dovddus filbmabagadalli Suvi West ráhkadii 2007:s.
Meahci šuvas bohciidit ságat
Synnøve Persen (73) čálii diktačoakkáldaga maŋŋel go su nieida jámii.
Diktačoakkáldagas govvida iežas morraša, dovdduid ja jurdagiid. Girji ilmmai 2005:s.
Persen lea guktii leamaš evttohassan Davviriikkaid ráđi girjjálašvuođa bálkkašupmái, namalassii 1993 ja 2008.
Beaiveálgu
Klassihkkár! Anders Larsen girji ilmmai 1918:s ja lea vuosttaš romána mii ilmmai davvisámegillii.
Dán románas oahpásmuvvat mearrasápmelaččain Ábo Eirain, gii elii garra dáruiduhttináiggi. Girječálli govvida mo dát váikkuhii sámi gillii, kultuvrii ja iešgovvii Ábo eallima bokte.
Máŋga fáttá girjjis leat ain áigeguovdilat dálá servodagas.
Hearrát dat bidje min: bággojohtimiid birra
Mii leat ođasmahttán dieđuid "Hearrát dat bidje min" hárrái maŋŋel go lohkki fuomášahtii ahte girji lea maiddái davvisámegillii.
Elin Anna Labba lea čállán girjji dan birra mo lei go sápmelaččat šadde bákkus guođđit mearraguovlluid badjelaš 100 jagi dás ovdal.
Sii elle johttisápmelažžan, ja johte ealuin Norgga ja Ruoŧa gaskka. Dá lei dáid sápmelaččaid eallinvuohki , mii lei bistán máŋga čuođi jagi, ovdalgo de fáhkka nogai.
Dá leat muhtin sámi girječállit geat čállet dárogillii:
Tvillingparasitten
Diibmá ilmmai Anders Somby goalmmát detektiivaromána.
Girji lea Herlov Holm-ráiddu goalmmát oassi.
Detektiiva Herlov Holm ja su veahkki ohcaba jávkan albmá. Vuovddis soai gávdnaba máŋga mirkkohuvvon almmáiolbmo, geain leat suoládan biergasiid. Doppe vuordá maid imašlaš ealli sudno.
Romána lea sihke gelddolaš ja imašlaš.
Forbryter og straff
Kathrine Nedrejord (35) vuosttaš girji ilmmai 2010:s ja dan rájes lea čállán máŋga girjji.
Diibmá ilmmai su ođđa romána «Forbryter og straff».
Girjjis son muitala nissona birra, ja dát nisu čállá dan albmá birra guhte lea su veagalváldán. Earát eai háliidivčče ahte son dan dahká, ja son dovdá measta ráŋggáštussan čállit su birra.
Nedrejord lea evttohuvvon dán jagáš čáppagirjjálašvuođa bálkkašupmái dáinna girjjiin.
