Hopp til innhold

Le gus Lappkjerka Hábmerin dålusj værrodimsadje?

Dán rájge birra gávnnuji soames dålusj giehto. Jus li sáddná vaj alla, dav ij la buorre diehtet. Valla Kjell Fredriksen jáhkká gåjt dålusj værrodimsadje l.

Lappkjerka i Hamarøy

Kjell Fredriksen árvvet sáme dålen Lappkjerkav værrodimsadjen adnin.

Foto: Johnny Andersen / NRK

Avta sajen Hábmerin gávnnu váren rájgge mij gåhtjuduvvá «Lappkjerka». Kjell Fredriksen, guhti Skutvijkan årru, la dáj bájkij oahpes.

Kjell Fredriksen, bosatt på Skutvik i Hamarøy

– Gå sisi tjágŋiv de sierralágásj dåbddå badjánij, javllá Kjell Fredriksen.

Foto: Johnny Andersen / NRK

– Jáhkáv rájgge l dålusj sámij værrodimsadje.

Juska l vehi gássjelis dåhku jåvsådit, de oajvvat Fredriksen gájkajt dåk mannat gehtjatjit.

– Sierralágásj sadje le gal. Gå sisi tjáŋa, de la dagu álltár girkko gassko.

Lappkjerka i Hamarøy

Sadje badjelasj 40 jage dás åvddåla tjáleduváj.

Una Elstad

Una Elstad

Foto: Privat

– Lappkjerka birrusijn jagen 1975 ØK-tjáledam (økonomisk kartlegging) aktijvuodan tjáleduváj, javllá Una Elstad, Sámedikke kulturmujtoháldadusán.

Boadáldahka l oarjjeallen, Sisnuore guovlluj, ja gå dav vijmak ájtsa, de vuojná dagu l ráptá muoduk. Rájgge l 30-40 miehtara alluk.

– Gullam lav rájgge ájn vijdábujt váre sisi manáj, valla maŋemus ájgij de la dat vierram, ja e aktak desti dåk besa, tjielggi Fredriksen.

Dålusj giehto

Dålusj subtssasa Lappkjerkas gávnnuji, ja muhtema li aj vuolus tjáledam, duola dagu Hábmera jáhkegirjen 1996.

– Viestasjjiekken lij akti háksa mij Hábmera guovlojn gáddáj tsoahkkuj. Kapteijna áhkásj lij maŋen, ja sujna lidjin silbbagálvo. Prestájden lij báhppa gen lunna båddåsattjat oattjoga årrot. Báhpavieson soames báhttja bargaj, ja subtssasa milta de kapteijna áhkásj silbajt sunji biestij suoládit. Báhttja suoladávverijt Lappkjerkaj vuorggij.

Lappkjerka i Hamarøy

Jus iesj sidá diehki, de la buoremus vuohke Gáltvágev sisi bijlajn vuodjet. Ganuga gånnå ráhte l alemus, åvddål gå boadá Skjeváhkáj. Váttsegoade bajás Skarphei-jávrráj, guoppátji bielijn le máhttelis vádtset. Joarke nuore vuosstáj. Ja jus le dujna vuorbbe de gávna bálkkáv mij rájggáj doalvvu.

Foto: Johnny Andersen / NRK

Dan ájge maŋŋela de la ulmutja gæhttjalam dávverav gávnnat, valla alla aktak dálátji vuorbástuvvam.

– De lijga akti vieljatja guovtes gudi dal mak galggin åhtsågoahtet. Akta sunnus unnin åvdån manáj ja såppijn tjuokkogådij. Ja hæhkkat, dale lij juoga mij máhtij liehket dávver. Valla de gullá vielljat nav vastet rihtjogådij, ja ittji bállet bálli. Valla viellja ij lim rihtjum, ja ij lim ga åvvå báktjanam. Gå vat åhtsågådijga, de ejga gávna dav sæmmi sajev, subtsas Kjell Fredriksen.

Kjell Fredriksen bosatt på Skutvik i Hamarøy
Foto: Johnny Andersen / NRK

Korte nyheter

  • Dieđihit eambbogo 30 goddon Israelea falleheamis Syriijas

    Siviila olbmot ja soalddáhat galget leat goddon israelalaš áibmofalleheamis Syriijas, syriijalaš eiseválddiid dieđuid mielde.

    Eanetgo 30 olbmo galget dieđuid mielde goddon.

    Dieđuid mielde galgá Israel fallehan Aleppo gávpoga mannan ija diibmu 01.45 báikkálaš áigge.

  • – Alimus Hálddahusriekti bággeha ii-sápmelaččaid Sámediggái 

    Sámiráđi ságadoalli Áslat Holmberg oaivvilda, ahte Suoma Alimus Hálddahusriekti (AHR) badjelgeahččá sámi álbmoga.

    – AHR lea ođasmahttán mearrádusaid, mat leat gávnnahuvvon rihkkut sápmelaččaid vuoigatvuođa friddja politihkalaš ortniiduvvamii, oaivvilda Holmberg.

    AHR lea mearridan, ahte mannan čavčča sámediggeválggaid galgá lágidit ođđasit.

    Riekti lea gieđahallan badjel čuođi sámediggeválggaid válgalogahallama ja válgabohtosa guoski váidaga.

    – AHR fas bágge Sámedikki dohkkehit 72 ii-sápmelačča ižas jienastuslohkui. Ná áitá Sámedikki legitimitehta sápmelaččaid ovddastanorgánan, cuiggoda Holmberg.

    Aslak Holmberg
    Foto: Piera Heaika Muotka / Sámiráđđi
  • Ođđa sámediggeválggaid ferte lágidit maŋimustá geassit

    Sámedikki ságadoalli Pirita Näkkäläjärvi ii sáhte vel dadjat, maid ođđa válggaid lágideapmi johtilis áigetávvaliin mearkkaša, dieđiha Yle Sápmi.

    Alimus hálddahusriekti (AHR) dagai historjjálaš mearrádusa, go mearridii vuosttaš geardde, ahte Suoma sámediggeválggaid galgá lágidit ođđasit.

    Ođđa válggaid galggašii sámediggelága mielde lágidit guovtte olles mánu geažes das, go válggaid gomiheames lea mearriduvvon.

    AHR presideanta Kari Kuusiniemi dulkojumi mielde ođđa válggaid galgá lágidit geassemánu loahpa rádjai.

    Pirita Näkkäläjärvi
    Foto: Ođđasat / Yle Sápmi