NRK Meny
Normal

Kommentára: Unnimusat okta sámegielain Norggas jávká, jos eai lasihuvvo resurssat

Sámi giellalávdegoddi mii mánnodaga almmuhii iežas raportta várre ieš garrasit das mo sáhttá mannat jos giellabargu ja dárbbašlaš doaimmat eai dál čađahuvvo.

Det samiske flagget

Lávdegoddi cealká ahte dálá resurssaiguin dahje dušše veaháš lasi resurssaiguin ii leat vejolaš čađahit sin evttohusaid dainna ulbmilin ahte nannet sámegiela.

Jos eai boađe eambbo resurssat, de okta dahje juo máŋga dálá sámegielain Norggas jávket.

Nils Johan Heatta, direktør NRK Sápmi

NRK Sámi kommentáhtor Nils Johan Heatta.

Foto: Ole Kaland / NRK

Aiddo diet cealkka lea dehálaš muitit. Ii nu ollu midjiide geat eallit ja dovdat sámemáilmmi ja dan mearihis dárbbuid, muhto sidjiide geat dán rikkas mearridit ruhtajuolludemiid ja resurssajuogadeami. Ii sáhte šat čielgaseappot dadjat: Jos eai boađe eambbo resurssat go dál, de unnimusat okta dálá golmma sámegielas Norggas hávká.

Sámi giellalávdegottis leat buorit evttohusat mo sáhtášii nannet sámegiela, muhtun suorggit leat dárkileappot gieđahallon go eará suorggit ja soaitá dat vuolgit das ahte lávdegotti miellahtuin lea eambbo diehtu ja lagasvuohta daidda surggiide gos ieža barget. Muhto dat ii billis lávdegotti oppalaš barggu.

Dál leat jáhkkimis ollu sápmelaš vánhemat miehtá riikka geat illudit go suohkanat miehtá riikka galget geatnegahttot mánáide addit sámegiel mánáidgárdefálaldaga jos vánhemat dan dáhttot.

Mii leat ollu jagiid gullan dan vártnuhis dili go sámemánát ain masset iežaset giela go servvodat ii ane sámegielas dan mađe árvvu ahte dorjjošii ovtta dain deháleamos olmmošvuoigatvuođain mii lea. Sávvamis diet áiggit dál livčče meattá. Muhto de lea gal maid earenoamáš dehálaš ahte sámemánát ruovttuin oččoše gullat sámegiela. Jos vánhemat eai máhte, de ábuhivččii oppa bures jos livččii máŋgga geardái eambbo mediafálaldat sámegillii sámemánáide. Eambbo filmmat ja stohkosat sámegillii, ii dušše ovtta vahku, muhto stuorra rájus gos mánát sáhttet neahttabreahtain ja TV-ain viežžat.

Gal han mii sámit leat oahppan ahte ii ábut gal beare árrat illudišgoahtit, go doppe leat ollu ovdamearkka dasa ahte guorahallamat leat dahkkon ja buorit evttohusat ovddiduvvon. Ja de dušše oassi dohkkehuvvo dáža eiseválddiin ja velá unnit oassi čađahuvvo. Varraseamos ovdamearka dasa mo sáhttá mannat, lea Smith-lávdegotti dahje riddoguolástanlávdegotti evttohus. Ráđđehusa ruhtajuolludeamit sámedoaimmaide, ovdamearkka dihte Sámediggái mii galggašii jurá sámegiela nannenbargguid čađahit, orrot duođašteamen ahte lea stuora erohus čáppa sániin ja duohtavuođas.

Giellalávdegotti evttohus deattasta sápmelačča individuála giellavuoigatvuođa. Dat lea dehálaš muittuhus go iežas giela geavaheapmi dihto oktavuođain servvodagas gullá jurá dasa maid mii navdit leamen olmmošvuoigatvuohtan.

Ja de velá:

Amma ii dárbbaš dál velá 10 jagi vuordit ovdal go giellalávdegotti evttohus lea gieđahallon ja doaimmat álggahuvvon.