– Dát gal bođii oalle fáhkka. Inge lean vuordán. Ledjen baicce vuordán, ahte oaččun gollediimmu go lean bargan 40 jagi. Dan dat lávejit addit, muhto dát ánsumedálja gal bođii fáhkka. Mun lean almmatge ilus go atnet árvvus dan barggu maid lean geahččalan bargat dadjat badjel 40 jagi, lohká Johs. Kalvemo.
Ikte oaččui son dieđu, ahte ođđajagis addo sutnje Gonagasa ánsumedálja dan barggu ovddas maid lea dahkan journalistan.
(Ášši joatkašuvvá filmma vuolábealde)
«Rigoberta Sámis - Rigoberta i Sameland» lea okta máŋgga TV-dokumentáras maid Johs. Kalvemo lea ráhkadan.
– Dát bargu lea iešalddis mávssolaš munnje maid, go lean beassan viidát gohcit sihke sámeáššiid, eamiálbmotáššiid, muđuidge kulturáššiid ja nu ain. Eai buot áiggiid leat leamaš dušše dakkár movttegis áššit. Mun lean maid ferten duostilit gohcit áššiid, ja buorre muddui orun maid lihkostuvvan, dadjá Kalvemo.
Loaktán vihtta hoavdda
Dan áiggis go son lea bargan lea son, numo ieš dadjá, loaktán vihtta NRK Sápmi-hoavdda ja vihtta riikkarádiohoavdda.
– 40 jagis lean geargan veahá maidige bargat. Go ná viidát lean beassan gozihit dáid áššiid, de lea leamaš buorre beassat ovddidit sihke min máilmmi ja eará eamiálbmotguovlluid máilmmi, árvala Kalvemo.
(Ášši joatkašuvvá video vuolábealde)
Prográmmain «Lujávri - Sovjetsámiid oaivegávpot - Lovozero - Sovjetsamenes hovedstad» čájehii Johs. Kalvemo mo Guoládaga sámit ellet.
Son lohká dákkár ánsumedálja bidjat olbmot jurdilit maid duođaid lea olahan eallimistis.
– Ánssášango dán medálja? De jurddašan, ahte go jo addet dan de iluin válddán vuostá, lohká Kalvemo.
NRK Sámi ovddeš hoavda, Nils Johan Heatta, dat árvalii ovdalgo heittii hoavdan, ahte Gonagasa ánsumedálja galggašii addot Johs.Kalvemoi.
– Mun ohcen ahte min guhkeáigásaš journalista, Johs. Kalvemo, galggai oažžut Gonagasa ánsumedálja. Dat lei dannego duođaid oaivvildan, ahte jus oktage min servodagas ánssášivččii dákkár gudni, de lea Johs. Kalvemo, čilge Heatta.
– Olu áššit bisánan muitui
Johs. Kalvemo lea olu áššiid bargan journalistadoaimmastis ja dá leat áššit maid ieš geassá ovdan.
– Go mun lean beassan fitnat daid báikkiin Ruošša bealde gos atomiskkademiid čađahedje 1960-vuođđalogus ja oaidnán mo doppe lea. Mun lean oaidnán mo lea čuohcan nenecca eamiálbmogiidda. Dát lea dakkár ahkidis áššit, šuohkiha Kalvemo.
(Ášši joatkašuvvá video vuolábealde)
Prográmmas «Čihkkon historjá - Den skjulte historie» Johs. Kalvemo čalmmustahtii Guoládaga sámiid čihkkon historjjá.
Kalvemo lea maid fitnan nuppi beale ábi.
– Mun lean maid fitnan eamiálbmogiid máilmmis Lulli-Ámerihkás. Doppe lean oaidnán dakkár máilmmi maid in lean oppanassiige jáhkkán, ahte ná garrasit sáhttet olbmot vealahuvvot, numo maja-álbmot. Sii leat garrasit áitojuvvon. Doppe lean maid beassan muitalit Rigoberta Menchu ja su álbmoga rahčamušain. Go son oaččui Nobel ráfibálkkašumi, de čuovuimet su gitta Guovdageidnui, muittaša Kalvemo.
Sus leat maid buorit muittut das mii guoská guovlluhistorjái.
– Muittán dallego bessen Sunnen Ristena rohki čuovvut go son ozai ádjás oaiveskálžžu maŋŋel jagi 1852 dáhpáhusaid. Dát lei miellagiddevaš. Seammás lei su fulkkiide buorre go de rahpasii ja hállagođii dáid birra. Sohka lei cielahuvvon ja vaikko maid. Mun jáhkán sus dáinna noađđi geahppánii go beasai vásihit, ahte de viimmat ledje gávdnan su ádjá oaiveskálžžu. Son beasai maid oaidnit, ahte dat beasai girkoeatnamii Gávvutnii, čilge Johs. Kalvemo.
«Lávus discoi - Fra lavvo til disco» lea áidna filbma maid Johs. Kalvemo lea leamaš mielde ráhkadeamen.
