NRK Meny
Normal

Ii oaččo áššebáhpiriid sámegillii

Ruoŧabeal boazosápmelaš Simon Issát Marainen, gii lea ožžon gáibádusa gaikkodit iežas guođohanbartta Álttesjávrris, lea bivdán oažžut áššebáhpiriid sámegillii, muhto Bearddu suohkan ii áiggo jorgalit dáid sámegillii, go suohkan ii gula sámegiela hálddašanguvlui.

Simon Issát Marainen guođohanbarttas Álttesjávrris

Simon Issát Marainen guođohanbarttas Álttesjávrris

Foto: Govva SVT-dokumentáras Från Sápmi till Botswana

– Go lea sáhka dákkár dehálaš áššis, ja lea uhkiduvvon ahte ášši galgá loktejuvvot gearregii, de livččii suohkan galgan váldit ovddasvástádusa jorgalit sámegillii, vaikko ii gulage hálddašanguvlui, oaivvilda Marainen.

– Váttis ipmirdit byrokráhtalaš dárogiela

Álttesjávrris Sis-Romssas lea Bearddu suohkan gáibidan ahte čieža guođohanbartta mat gullet Ruoŧa beal Sárevuomi čearu boazodolliide, galget gaikkoduvvot, go dat leat ceggejuvvon dohko lobiheamet. Dan lea sihke Bearddu suohkan ja Romssa fylkkamánni cealkán. Dát ášši lea juo jorran máŋga jagi, ja dál leat boazodoallit ožžon dieđu ahte jus barttat eai gaikkoduvvo, de sáhkkohallojit.

Guođohanbartaeaiggát Simon Issát Marainen lea dál bivdán oažžut dieđuid ja áššebáhpiriid sámegillii, sihke Bearddu suohkanis ja maiddái Romssa fylkkamánnis.

– Jus mun eatnigillii oaččun visot áššebáhpiriid, de lea munnje ávkin ipmirdit mas lea sáhka ja maid eiseválddit oaivvildit. Ii leat nu ahte in ipmir dárogiela, muhto lea hui váttis ipmirdit byrokráhtalaš dárogiela.

– Eat leat geatnegahtton jorgalit

Romssa fylkkamánni gielddahoavda Marianne Hovde ii áiggo dán áššái vuos lohkat maidege, go sii leat ain meannudeame Marainena gáibádusa, muhto Bearddu suohkan gal ii áiggo addit daid báhpiriid sámegillii.

– Go Bearddu suohkan ii gula sámegiela hálddašanguvlui, de eat leat mii geatnegahtton jorgalit áššebáhpiriid sámegillii. Lea olu čállojuvvon dán áššis ja dás lea maid goluid birra sáhka, lohká Bearddu suohkana ráđđeolmmái Hege Valør Fagertun.

Jearaldahkii ahte galgá go sáhttit vuordit ahte Ruoŧa beal sápmelaččat ipmirdit dárogiela, de vástida ráđđeolmmái ahte dássážii ii leat dát leamaš váttisvuohta, ja ahte sis lea leamaš buorre gulahallan juo máŋga jagi, ja eai leat ovdal ožžon gáibadusa ahte áššebáhpirat galget sámegillii.

– Diehttelas lea min advokáhtta gii vástida visot dákkár reivviid, muhto kopiija boahtá munnje juohke reivves, nu ahte livččii vuogas ahte mun nai ipmirdivččen sisdoalu reivviin, lohká Simon Issát Marainen dása.

Aili Keskitalo

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo

Foto: Dan Robert Larsen / NRK

– Váilevašvuohta giellalágas

Dá lea ovdamearka váilevašvuođas dálá giellalágas, lohká sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

– Dál dađi bahábut sáhttet suohkanat mat eai leat giellahálddašanguovllus ná álkit hilgut sámegiela geavaheami, lohká son.

Son deattuha ahte láhkagáibádusat mat gullet sámeláhkii leat minimumgáibádusat.

– Juohke suohkan ja almmolaš ásahus mat eai leat geatnegahtton lága bokte gulahallat sámegillii sámi geavaheddjiiguin, sáhttet dan dahkat eaktodáhtolaččat. Dá livččii dakkár ášši mas Bearddu suohkan livččii sáhttán dulkot lága positiiva guvlui ja ieš válljet váldit badjelasas stuorát geatnegasvuođa. Lea suddu go suohkan vállje dán láhkai hui gáržžit dulkot lága njuolggadusaid.

Goluid birra mat leat čadnon áššebáhpiriid jorgaleapmái dadjá Keskitalo dán:

– Guovttegielatvuohta gáibida resurssaid, muhto seammás lea dás sáhka maid riektesihkarvuođa birra, ja ásahit buori ja dorvvolaš gulahallama geavaheddjiiguin.