NRK Meny
Normal

Ieš don mearridat sámegiela árvvu

NRK Sámi kommentáhtor oaivvilda, ahte juohkehaš ieš ferte váldit ovddasvástádusa das makkár giela hálddaša ja makkára ii.

skole

Miehtá máilmmi vázzet olbmot skuvllaid dahje kurssaid vai oahpašedje feara makkár gielaid ja eará ávkkálaš máhtuid. Nu galggašedje eambbo sápmelaččat maid dahkat, oaivvilda NRK Sámi kommentáhtor.

Foto: Roald, Berit / NTB scanpix

Juogo son dat sivahallamiid áigi galggašii leat meattá? Juogo livčče guhtesge áigi alddis váldit ovddasvástádusa iežas dillái? Gal han dat várra álggášii áigi nu dahkat – earenoamážit dan hárrái ahte máhttá go son ieš vai iigo son máhte sámegiela.

Sámegiela oahppan ja máhttin dáidá leat seamma ollu olbmo iežas duohken go buot eará vieris gielaid máhttin ja oahppan.

Buot olbmot ánssášit árvvus adnojuvvot. Danin šaddá ártet gullat sin guđet eai ieža huma sámegiela dadjamen ahte sii leat seammá buorit sápmelaččat go sii guđet máhttet ja hupmet sámegiela.

Politisk kommentator Nils Johan Heatta i studio

NRK Sámi kommentáhtor hástala sápmelaččaid váldit ovddasvástádusa iežaset giellamáhtus.

Foto: NRK

Diet cealkka geažuha namalassii dan ahte sámegielat sápmelaš mahkáš livččii atnimen iežas buorebun ja duon dárogielaga unnit árvosažžan. Maiddái beakkán sápmelaččat leat dien goartta rohttestan go soitet oamedovdogihpuide jovssahallat sámegielmáhtu digaštaladettiin.

Ii go son dat diet leat bidjat iežas oaffardillái, «son headju» gii ii beassan oahppat sámegiela danin go dáruiduhttin dagahii dan ovdii?

Sáhtášin dieđusge dadjat ahte dat máttarvánhemat, áhkut ja ádját ja dat vánhemat geat oahpahedje iežaset maŋisbohttiide sámegiela vaikko leai garra dáruiduhttin, maiddái Sis-Finnmárkkus, sii dat gal duođai ledje ruovddit.

Galggašingo maid botnjat árvvu vihkkedallama dan guvlui ahte jearan dan dárogielat sápmelaččas man árvvus dat son baicce atná sámegiela go lohká gal iežas massán giela, muhto ii leat dattege beroštan dan oahppat.

Ii han máhttu boađe geahkamiin, muhto duohta áŋgiruššamiin oahppat juoga maid nu – leažžá dál gielas sáhka dahje eará gealbbus.

Servvodagas atno giellamáhttu dehálaš gealbun. Nu dat ii oro buot áiggiid gal sámegiela guovdu.

Ollu bargoaddit Sámis gal jearralit máhtát go sámegiela go ozat barggu. Soames bargoaddit lohket sámegielmáhtu leamen hui mávssolažžan, earát várra jearralit giellamáhtu birra dušše danin ahte leat dahkan dan, danin ahte eai šikkohalaše badjelgeahččamen sámegiela.

Máŋggas leat sii guđet lohket iežaset cuiggohallat go geahččalit hupmat sámegiela. Sii lohket giellaboliissaid billistit sin miela geahččalit hupmat dan veaháš sámegiela man sii máhttet.

Dat gal ii oro leamen vuogas cuiggodit nuppi bilkidanvuoiŋŋain, muhto nuppe dáfus han dat lea hui buorre go dat dahkko buorredáhtolašvuođain.

Juohke eará áššis lea maid nu; jos don buorredáhtuin neavvut, de han nubbi galggašii leat giitevaš. Nuppi bealis sáhtášii maid jearrat gii dat váldá dan bilkun?

Ii bat leat nuge ahte don ieš mearridat áiggotgo váldit dan bilkun – áiggotgo suhttat?

Jos don ieš válddát dan bilkun dahje jos don ieš suhttát, de han dat lea du iežat hástalus? Ieš han don válljet dan nai.

Maŋemus vahku lea ollu sáhka jorran das ahte sámediggepresideanta livččii galgan ođđajagisártni ovdanbuktit sámegillii.

Gal han dat dáidá leat váttis gáibidit olbmo hupmat dahje sárdnut sámegillii go juo olmmoš ii máhte sámegiela.

Dalle soaitá leat olbmuide buoret ahte hupmá dárogiela go dat ahte viggá dainna bás sámegielain geasuhit álbmoga geahččat ja guldalit dehálaš ságaid.

Muhto soaittášii gal dieđusge sáhttit vuordit ahte olmmoš gii barggus, leažžá dál ámmátbarggus dahje politihkalaš barggus, doalada ahte sámegiella lea dehálaš ja árvosaš ieš maid oahpašii sámegiela.

Das han de livččii maid sáhka alcces háhkat eambbo gelbbolašvuođa.

Ollugat sis guđet eai máhttán dárogiela go skuvlii álge, sii ohppe dárogiela moatti jagis. Ja oalle álkit dan mađe ahte leat birgen eallimis.

Ja ollugat sis leat oahppan velá eará nai gielaid; eŋgelasgiela, suomagiela, spánskkagiela ja eará nai amasgielaid. Orru leamen dalle vuogas jearralit alddis man árvvus son ieš duođai atná sámegiela jos ii bija návccaid oahppat dan?

Lea maid dál gullan ahte oaidnán ahte sápmelačča dovdet dál iežaset inkluderejuvvon sámevuhtii go sámediggepresideanta sárdnida dárogillii.

Soapmásat velá measta vaši dovddahišgohtet sidjiide geat garra dáruiduhttima čađa goitge nagodedje seailluhit sámegiela.

Dat lea unohas, muhto muitala seammás makkár hástalusat min álbmogis leat sámegiela oahppama ja hupmama hárrái, muhto maiddái dan ahte min álbmot dárbbaša maiddái eará divššu go gielladivššu.

Bastágo son Váibmogiellabarggu daid beliid dikšut?