Hamelna roahttobivdi fitná mánáidgárddiin

Gártnetluohkká mánáidgárddemánát ledje gealdagasas go ledje ožžon erenoamáš guossi. Beaivváš Sámi nášunálateáhter čájehii vuosttaš geardde ođđa mánáidčájálmasa Hamelna roahttobivdi, mii soaitá fargga du mánáidgárddis čájehuvvot.

Muitalusain ja muitalusskábiin noađđesealggis, áigu neavttár Egil Keskitalo áŋgiruššamiin muitalit gelddolaš muitalusaid unnimusaide.

Geahča oasi teáhterčájálmasas dás

Beaivváš sámi našunálateáhtera neavttár Egil Keskitalo muitala Hamelna roahttobivdi-muitalusa muhtin sámi mánáidgárddiin dán giđa ja boahtte čavčča. Mannan vahku finaige vuosttaš mánáidgárddis muitalusain, namalassii Guovdageainnus, Gártnetluohká mánáidgárddis.

– Roahtut ledje issorasat

Muitalus lea huksejuvvon duiska álbmotmuitalusa nala ja lea dan birra go roahtut márret Hameln gávpogii, giksin gávpoga ássiide. Boargármeašttir lohpida golliid ja meahci riggodagaid sidjiide geat máhttet bissehit roahtuid. Muhtin olbmás lea noaidečuojanas, ja son lohpida čorgegoahtit dan unna gávpogačča.

Keskitalos lea erenoamáš muitalusskábe mielde mánáidgárdái, mas leat máŋggalágaš lanjat ja luŋkkát. Dat de šaddet muitalusa rámman.

Gártnetluohkká mánáidgárddemánát ledje sáhkkii ja guldaledje ja gehčče teáhtera hui dárkilit.

– Roahtut ledje issorasat, lohká okta unna geahččiš.

– Manne?

– Danne go dat borre diŋggaid...

– Mu mielas gal lei somá, go lei nu ártet muhtomin, lohká ges Thea Marianne ja boagusta veahá go muhtin mánát suorganedje go roahttu njuikii bajás.

– Leago teáhter suohttaseabbo go TV?

– Juo. De lea oainnat albma, vástida Thea Marianne.

Johtá sámi mánáidgárddiid mielde

Neavttár Egil Keskitalo lei hirbmat duhtavaš maŋŋel vuosttaščájálmasa Gártnetluohká mánáidgárddis.

– Dát lea hirbmat somá, mánát lea min boahtteáiggi geahččit ja ferte árrat hárjehit sin teáhterii. Dáinna mii gal áinnas johtit viidát sámi mánáidgárddiin ja vel muhtin skuvllain maid, lohká .

Čájálmas čájehuvvo Guovdageainnu mánáidgárddiide dal vuohččan, maŋŋel beassážiid plánejuvvo mátki sámi mánáidgárddiide soames suohkaniidda. Čakčat ja boahtte dálvvi soaitá mátkkošteapmi mannat vel ain viidáseappot.