Guovttis dubmejuvvon go bážiiga čáhcelottiid giđđat

Nuorra luntta-guovttos biehttaleigga siva áššis, muhto Sis-Finnmárkku diggegoddi dubmii sudno rihkkumis biraslága.

Toppand

DIEHPPEFIEHTABÁRRA: Dubmejuvvon luntta-guovttos čilgiiga dikkis ahte soai bážiiga diehppefiehttagiid guvlui ja biehttaleigga ahte leaba njurguid báhčán, maid SNO-bargit gávdne báikkis.

Foto: John Øystein Berg

Diggegoddi dubmii sudno 30 diimmu servodatbargui, go mannan giđa leaba báhčán njurguid Guovdageainnus.

Dán loddenáli ii leat lohpi báhčit Norggas eará go lulde Østfolddas čakčat.

Duomus mii celkui Sis-Finnmárkku diggegottis dán vahkku, čuožžu maid ahte soai eaba beasa bivdit moatti jahkái. Nubbi guovtti jahkái ja nuppi fas golmma jahkái.

Eiseválddit leat maid duoguštan ovtta hávlára.

Bážiiga njurguid

Duomus boahtá ovdan Stáhta luonddubearráigeahču (SNO) bealis ahte luntta-guovttos leigga loddeme muhtin jávregáttis Guovdageainnus mannan giđa. Soai čohkkáiga čilas ja leigga bidjan čohkkanlottiid nuorttabeallái jávrri.

Oarjjabealde jávrri ledje fas guokte SNO-bálvá vákšume loddebivddu. Dan botta go soai doppe giikanasttiiga, de oinniiga njurgodoahki.

Juste go njurgot girde luntta-guovtto čila meattá, de gulaiga SNO-bálvvát ahte muhtumat báhče hávláriin. Veahá maŋŋelaš oinniiga fatnasa jávrris ja olbmo gii čokkii golbma lotti jávrris maid doalvvui lulágeahčai jávrri.

Helikopter bissehii fatnasa

Fanasvuoddji vujii de viidáset johkaráigge ja máhcai, de sus lei fárus muhtin eará olmmoš. Soai doalvvuiga vel ovtta lotti seamma sadjái eará lottiid searvái.

Maŋŋelaš son vujii fas čillii.

Dan botta leaba SNO-bálvvá diŋgon helikopterveahki, ja juste go luntta-guovttos vuoddjáiga fatnasiin čilas, de bođii helikopter báikái.

SNO-bálvvát gávdne guhtta báhččon njurgo lulágeahčen jávrri.

Luntta-guovttos vuoddjáiga fatnasiin čilas, muhto SNO-bálvvát bissehedje sudno.

Eaba loga báhčán njurguid

Dikkis čilgiiga luntta-guovttos ahte soai eaba leat báhčán njurguid. Soai mieđiheaba ahte leaba báhčalan čáhcelottiid guvlui, muhto dat eai lean njurgot. Soai geahččaleigga báhčit diehppefiehttagiid, muhto eaba deaivan daid. Soai čilgiiga maid ahte jávregáttis ledje eará bivdit, ja ahte sii dat fertejit báhčán njurguid.

Diggi ii jáhkkán sudno čilgehussii ja cealká ahte lea duođaštuvvon ahte goappašagat leaba báhčán njurguid. Diggi maid jáhkká SNO-bálvái gii muitala ahte nubbe luntta bijai njeallje njurgo báikái gos sii maŋŋel gávdne guhtta njurgo.

Diggi oaivvilda ahte dát čájeha ahte soai diđiiga ahte leigga lobihuššan go leigga báhčán njurguid ja vikkaiga čiehkat daid.

Sierra loddenortnet Guovdageainnus

Norggas ii leat go Guovdageainnus lohpi loddet giđđat. Dá lea sierra ortnet maid suohkan lea ožžon dan dihte go giđđalodden lea árbevierru sápmelaččaid gaskkas suohkanis. Oktiibuot 150 lotti lea lohpi báhčit dán bivddus, muhto bivdit besset báhčit dušše bunásuorssa, diehppefiehttaga ja goalssi.

Diggi lea geahččan soahpá go dát álbmotriektái, go jo bivdu lea nu garrasit ráddjejuvvon, ja eahpidemiin gávnnahii diggi ahte dat dahká dan. Diggi cealká maid ahte vaikko giđđalodden lea árbevierru Guovdageainnus, de dat ii dagat dan ahte sáhttá báhčit njurguid nu ahte ii ráŋggáštuvvo.

– Sámi árbevierru ii leat vuhtiiváldon

Advokáhtta Trond Biti, gii ovddasta nuppi luntta lea sakka beahtahallan Sis-Finnmárkku diggegoddái.

Trond Pedersen Biti

Advokáhtta Trond Biti lea beahtahallan go Sis-Finnmárkku diggegoddi cealká ahte Norgga láhka manná ovdalii sámi árbevieru.

Foto: Nils Henrik Måsø / NRK

– Mun in leat ovtta oaivilis dikkiin dákko. Nu movt giđđalodden dál čađahuvvo, de dat ii čuovo árbevieru. Lodden lea garrasit ráddjejuvvon, ovdamearka dihte lea árbevieru mielde lohpi báhčit njurguid. Mun lean beahtahallan go Sis-Finnmárkku diggegoddi ii dán čuovvul, muhto dadjá ahte Norgga láhka manná ovdalii árbevieru, lohká Biti.

Nubbi luntta dubmejuvvo go lea leamaš mielde báhčime golbma njurgo ja nubbi fas guhtta njurgo.

Soai massiiga maid lobi bivdit. Nubbi guovtti jahkái ja nubbi fas golmma jahkái.

Advokáhtta Trond Biti ii dieđe vuos guoddalit go duomu. Nuppi luntta advokáhtta Kjetil Hugo Nilsen ii dáhto kommenteret duomu.