Hopp til innhold

Gonagas Harald meavrresgári máhcaheamis: – In seagut dien áššái

Sámediggi lea dáhtton dánska dronnegis veahki máhcahit Sápmái meavrresgári mii lea Københápmanis.

Åpning av Sametinget 2021: kronprins Haakon, kong Harald og Aili Keskitalo.

GONAGAS SÁMIS: Gonagas Harald lea dán vahkus leamaš Sámis. Dá lea son sámediggerahpamis. Su bálddas ovddeš sámediggepresideanta Áili Keskitalo.

Foto: June Grønnvoll Bjørnback / NRK

Gonagas Harald ii jáhke dánska dronnega dán áššis dahkat maidige.

– Mus dáidet leat seammá jurdagat go sus, ahte dien áššái son ii seagut iežas, lohká Gonagas Harald.

Mátkkoštettiin Sámis dán vahkus dat duođaštii Gonagas Harald journalisttaide, ahte son lea gullan meavrresgári áššis.

Norgga ovddeš sámediggepresideanta Aili Keskitalo lea Dánmárkku dronnegii čállán reivve. Das bivdá veahki máhcahit Sápmái Poala-Ándde/Anders Poalssona meavrresgári, mii duoguštuvvui ja sáddejuvvui Københámmanii jagis 1692.

Dan rájes dat lea leamaš oassin Dánmárkku nationálamusea čoakkáldagas.

Samisk tromme

DUOGUŠTUVVUI 1692:s : Poala-Ándde / Anders Poalssona meavrresgárri duoguštuvvui Várjjagis Nuorta-Finnmárkkus ja sáddejuvvui Københámmanii 1692:s.

Foto: Terje Bendiksby / NTB

– Áššedovdiid hálddus

Reivves deattuha Keskitalo, ahte meavrresgárri lea dehálaš sámi kulturmuitu, mas lea erenoamáš árvu olu sámiide.

– Dat gullá Sápmái, čállá son Dánmárkku dronnegii.

Gonagas Harald goit geažida ahte reivve ii rievdat dan movt son ja Dánmárkku dronnet dábálaččat dusteba dákkár áššiid.

– Ášši leat vuorkádávvir áššedovdiid hálddus, lohká Gonagas Harald.

Son diehtá ahte Dánmárkkus leat musea njunnošat bargamin áššiin.

– Mon dieđan ahte dánska Nationálamusea lea bargamin áššiin. Jáhkkimis mearridit sii dás juoga oalle fargga, lohká Gonagas.

Áviisa VG:ii lea Nationálamusea vástidan ahte kulturmuittuid máhcaheapmi lea áddjás bargu.

Maiddái kulturministtar ferte dása juoga cealkit.

Easkka giđđat soaitá sis leat Sámediggái vástádus áššis, čállá musea e-poasttas VG:ii.

– Berrešii hállat Dánmárkku dronnegiin

Jagis 1979 luoikkai dánska Nationálamusea meavrresgári Sámiid Vuorká-Dávviriidda ja RiddoDuottarMuseaide Kárášjogas.

Anne May Olli

VUORDDAŠA VÁSTÁDUSA: RiddoDuottarMuseaid direktevrra, Anne-May Olli, vuorddaša vástádusa Dánmárkkus.

Foto: Dragan Cubrilo / NRK

Dát luoikkahanšiehtadus nohká juovlamánu 1. beaivve dán jagi.

RiddoDuottarMuseas dáhttot bisuhit meavrresgári Kárášjogas ja danne bivdet veahkki Sámedikkis.

Musea direktevrra, Anne May Olli, sávvá ahte Gonagas Harald dattetge háleštivččii dán áššis Dánmárkku dronnet Margrethiin.

– Mon ádden ahte Gonagas Harald almmolaččat ii daja maidige dán áššis, muhto sávan ahte son priváhta oktavuođain dattetge oaivvilda dán birra juoga go hálešta Dronnet Margrethein, lohká Olli NTB:ii.

Meavrresgárri lea oassin dánska Nationálamusea gonagaslaš čoakkáldagas, muittuha Olli.

Dál lea sámiide dehálaš ahte Gonagas Harald daguidis bokte ge čájehivččii ahte son maiddái lea sámiid gonagas.

– Son lea ieš dadjan ahte Norgga stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga eatnamiid ala: sápmelaččaid ja norgalaččaid. Goappašiin álbmogiin leat seammá vuoigatvuođat ovddidit kultuvrraset ja gielaset. Ja mun vuorddán son lea min jietna doppe gos mis lea dárbu gullot, lohká Olli.

Korte nyheter

  • Gearggus vuolláičállit ovttasbargošiehtadusa

    Sámediggi lea čađahan gulahallanproseassa sámi valáštallan birrasiin máŋggaid jagiid badjel, ja lea dál gearggus vuolláičállit ovttasbargošiehtadusa Sámi Valáštallan Lihtuin. Dáinna ođđa valáštallan šiehtadusain lea Sámediggi gearggus searvat bargui loktet sámi valáštallama politihkalaš dásis, dieđiha Sámediggi preassadieđáhusas.

  • Meannuda ođasmahttojuvvon oahpponeavvoráhkadeami doaibmaplána

    Norgga stáda bealis lea unnon ruhtajuolludeapmi sámi oahpponeavvuid váste, mii dagaha ahte Sámediggi šaddá rievdadit vuoruheami sámi oahpponeavvuid ektui. Sámedikki dievasčoahkkin meannuda dán vahku ođasmahttojuvvon oahpponeavvoráhkadeami doaibmaplána 2020-2024, mii galgá sihkkarastit ahte sámi oahpponeavvuid ráhkadeamis lea buorre kvalitehta. – Lea dárbbašlaš buoridit buot lađđasiid oahpponeavvoráhkadeamis, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR), čállá Sámediggi preassadieđáhusas.

    Sametingsråd Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR).
    Foto: Vaino Rensberg / Sametinget
  • Mátta-Várjjaga gielda ovttasbargagoahtá Sámedikkiin

    Ovttasbargosoahpamuš Mátta-Várjjaga gieldda ja Sámedikki gaskkas lea dál sáddejuvvon gulaskuddamiidda.

    Soahpamuša mihttun lea láhčit ovttasbargodili seailluhit ja ovdánahttit sámi giela ja kultuvrra gielddas.

    Soahpamuš nanne earret eará dan ahte Mátta-Várjjat lea oassin árbevirolaš sámi guovllus. Okta mihttomearri lea ásahit nuortalaš- ja davvisámegiel giellaguovddáža.

    Gulaskuddanáigemearri lea ođđajagimánu 27. beaivve 2023.

    Sameflagg
    Foto: Máret Biret Sárá Oskal / NRK