Golahan juo 250.000 ruvnno dulkkaide mánáidsuodjalusáššiin

Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta mielas ii leat riekta ahte suohkan ferte máksit go stáhtaásahusas eai ipmir sámegiela. Dál son sádde rehkega ruovttoluotta stáhtii.

Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta mielas ii leat riekta ahte suohkan ferte máksit go stáhtaásahusas eai ipmir sámegiela. Dál son sádde rehkega ruovttoluotta stáhtii.

Reportar: Marie Elise Nystad, govven: Juliane Kravik ja Roger Manndal, čuohppan: Roger Manndal

Ášši lea dat ahte Guovdageainnu suohkan lea dássážii dán jagi jo ožžon 250 000 ruvnno liigegollun dulkkaide vai mánát ja váhnemat besset sámástit go sin áššit leat ovdan Romssa ja Finnmárkku fylkkalávdegottis mii mearrida mánáidsuodjalus áššiid.

– Lea áibbas boastut ahte suohkan dat ferte máksit go stáhtalaš ásahusain eai ipmir sámegiela, lohká Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta.

250.000 ruvnno dulkkaide

Mánáidsuodjalus- ja sosiálaáššiid fylkkalávdegoddi lea stáhtalaš orgána mii dahká mearrádusaid mánáidsuodjalus áššiin. Dát lávdegoddi lea Mánáid-, dásseárvo- ja searvadahttindepartemeantta vuollásaš orgána, mii mearrida áššiin gos mánáidsuodjalus omd áigu sirdit mánáid eret ruovttus.

Go áššit gieđahallojuvvojit lávdegottis de lea mánáidsuodjalusa ovddasvástádus čuvget áššiid, ja jus bealálaččat dáhttot sámegiela geavahit, de ferte mánáidsuodjalus bálkkáhit dulkka.

Dán jagi vuosttaš njeallje mánu lea jo Guovdageainnu mánáidsuodjalus golahan 250.000 ruvnno dása.

Sádde rehkega stáhtii

– Sámilágas addo vuoigatvuođa sámi bargiide ja geavaheddjiide geavahit sámegiela go lea oktavuohta almmolaš ásahusaiguin. De lea maid almmolaš ásahusaid ovddasvástádus gokčat goluid jus leat olggosgolut omd dulkomii. Dás viggá fylkkalávdegoddi hoigat rehkega suohkana ala. Dán mii eat šat dohkket, lohká Hætta.

Son áigu dál sáddet dulkonrehkega stáhtii.

– Mun lean dáhtton min hálddahusa sáddet rehkega dulkonolggosgoluid ovddas stáhtii, lohká Hætta.

Suohkaniid ovddasvástádus gokčat goluid

Kai-Morten Terning (Frp)

Stáhtačálli Kai-Morten Terning

Foto: Katarina Theis-Haugan / NRK

Muhto Mánáid-, dásseárvo- ja searvadahttindepartemeanttas eai čuovvol Guovdageainnu sátnejođiheaddji.

– Lea suohkaniid ovddasvástádus čuvget ášši ja maiddái gokčat buot goluid go áššit leat ovdan fylkkalávdegottiin, lohká stáhtačálli Kai-Morten Terning.

Son dadjá ahte dat maid guoská dulkongoluide.

– Lea buorre go bealalaččat besset geavahit iežaset eatnigiela fylkkalávdegottis, muhto leaš dál sámegiella dahje jus sisafárrejeaddjit dáhttot iežaset eatnigillii čilget áššiid, de ferte suohkan bálkkáhit dulkka, lohká Terning.

Son dadjá ahte sis ii leat makkárge áigumuš rievdadit dán, ja eai áiggo gal máksit Guovdgeainnu suohkana dulkonrehkega.

Sámedikkis bivdán veahki

Aili Keskitalo

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo

Foto: Carl-Gøran Larsson / NRK

Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta lea dál bivdán sámedikkis veahki.

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ipmirda Guovdageainnu sátnejođiheaddji dán áššis ii su ge mielas oro riekta ahte dát golut gáhččet suohkaniid ala.

– Dat vuođđojearaldat, dat prinsihppa, dán ášši duogábealde lea juoga maid mii sáhttit loktet sihke fylkkamánniin ja guovddáš eiseválddiiguin, go min mielas ii oro govttolaš ahte lea dákkár ordnet ja ipmárdus lea ahte dá leat golut mat gullet suohkaniidda, lohká Keskitalo.