Giellaguovddáš-jođiheaddji bealušta sámediggepresideantta

Njealje jagi áige bovttii Sverre Porsanger veahá digaštallama, go sivahalai váhnemiid – iige eiseválddiid – go lei sáhka sámemánát geat eai leat oahppan sámegiela ruovttus (čujuhus dárogielčállosii).

Muhto sámediggepresideantta baicce ii hálit giellaguovddášjođiheaddji cuiggodit dan dihtii go presideanta ii sámástan ođđajagisártnistis.

– Jos it leat dorvvolaš dihto giela hállat, de han lea buoret ahte hálat dan giela maid máhtát – mainna dovddat iežat oadjebassan. Dan ferte dušše dohkkehit, dadjá Sverre Porsanger.

• GULDAL EANET: Deaddil skájanboalu vuolábealde:

– In han munge sáhte sárdnut ruoššagillii

Sámediggepresideanta Vibeke Larsen lea rahpasit dovddastan ahte sus váilu sámegiella.

– Dáruiduhttin rivvii gielamet. Ieš in leat nagodan váldit giellan ruovttoluotta, celkkii presideanta sártnistis.

Sverre Porsanger čujuha ges alcces ovdamearkan:

– In han mun ge sáhte álgit ruoššagiela hállat dahje sárdnut ruoššagillii go lean Ruoššas – jos in máhte, dadjá.

– Politihkka deháleabbo

Jagis 2001 sárdnidii Norgga prinseassa Märtha Louise sámegillii, vaikko sus ii leat ii veaháge sámegielduogáš. Sártnáš ii bistán gal guhkit go 20 sekundda.

Sámediggepresideantta Vibeke Larsena ođđajagisárdni bisttii baicce gávcci minuhta.

NRK-kommentáhtor Magne Ove Varsi dajai gieskat ahte seammá teknologiijain ja giellavehkiin maid Märtha Louise oaččui 16 jagi áige, de livččii Vibeke Larsenii vejolaš sámegillii ovdanbuktit ođđajagisártnis – maiddái danne go Larsenis lea eambbo sámegielmáhttu go prinseassas lei.

– Presideanttas han lea politihkalaš sáhka maid galgá ovddidit, ja dat sáhka han manná giela bokte. Man dal de gilli hálaš - dat ášši han dat lea dat deháleamos, dadjá Porsanger.