– Mus lea máilmmi buoremus geassebargu!

– Mun in leat goassige ovdal bargan olgoriikkas. Dát lea eahpitkeahttá máilmmi buoremus geassebargu. In leat vel álgán geassebargui, muhto dál jo dieđán. Doaivumis sáhtán muitalit iežan áhkkubiiddásan go dat áigi boahtá ahte áhkku lea leamašan barggus Venezias go lei 20-jahkásaš, muitala ofelaš.

Ofelastet dáiddagehččiid

– Mii leat Sámi Paviljongas ofelaččat. Min bargu lea dáidaga birra muitalit ja ovddastit min čeahpes dáiddáriid dáppe Venezias. Jus ieš livččen turistta, de livčče hui buorre beassat vásihit dáidaga muhtin olbmuin gii diehtá eambbo dan birra.

Ida Emilies ii leat dábálaš ovccis-njealljái bargu árgabeaivvis ge. Son lea Sámi Ofelaš.

– Mun jáhkán mun ožžon dán barggu danin go mii Sámi Ofelaččat máhttit nu ollu sámi servodaga ja kultuvrra birra. Nu jus olbmuin leat gažaldagat kultuvrra ja historjjá birra de mii máhttit vástidit. In leat oaidnán eará paviljoŋggain dákkár lágan ofelaččaid vel.

Buorre giellabeallji

Ida Emilie ii leat bajásšaddan sámegielain, muhto lea oahppan sámegiela maŋimuš moadde jagi, ja dál sámásta njuovžilit. Dasa lassin gullo muhtumin fránskkagiela hállamin.

- Jo, mus lea hirbmat buorre giellabeallji! Ohppen fránskkagiela go fitnen Frankriikkas joatkkaskuvllas. Leat oalle olu fránska olbmot geat fitnet Paviljongas, ja sidjiide lea somá go mun sáhtán fránskkastit singuin. 

– Dál áiggošin lassin vel veahá itáliagiela oahppat, nu ahte sáhtán jur jo buohkaide geat fitnet dáppe sin eatnigielas ofelastit, son muitala boagustettiin.

Sáhkkii sámi kultuvrii

Maid olbmot geat eai dovdda sámi kultuvrra imaštallet dáidaga birra?

– Hui dávjá imaštallet Máret Ánne Sara ávdnasiid birra! Sii jerret ahte lea go dáiddár goddán ealli vai beassá duddjot dan dáidaga. Sii eai dieđe maidige Sámi birra, ja dat dagaha ahte mu bargu ii leat dušše dáidaga birra muitalit, muhto maiddái sámi historjjá ja kultuvrra birra.

Ovddeš Sámi ofelaččat servet

Lena Susanne Kvernmo Gaup lea koordináhtor Ofelašdoaimmas. Son muitala iežat duđavažžan ofelaččaid bargguin.

– Ofelaččat leat ožžon oahppu dáiddáriiguin, ja dál sii dihtet mii lea dehálaš gaskkustit. Vávjján ahte dáiddárat leat duđavaččat sin bargguin.

– Gii ruhtada ofelaččaid gaskkustanbarggu?

– Dát geassebargu ruhtaduvvo OCAs (Office of Contemporary Art Norway). Sii leat ohcan ruđa earet eará Sámedikkis.

– Plánemis de bođii dat jurdda ahte mii berret váldit oktavuođa ovddeš ofelaččaiguin, ja sidjiide fállat erenoamáš geassebarggu Venezias. Nu mii dagaimet ge, ja dál galget ofelaččat, sihke dálá ja ovddeš, gaskkustit sámi dáidaga Venezias olles geasi, loahpaha Gaup.