Gávilduvvojedjego sápmelaččat geat johte viidát máilmmis čájeheame kultuvrraset

1800-logus mátkkoštedje sápmelaččat viidat dušše fal čájehit iežaset kultuvrra, muhto lei go dát veahkaváldin?

Postkort

Boastagoarttas leat lulli-sápmelaččat Frööstegen noerhte sĩjte eret čájáhusmátkkis Lulli-Ruoŧas 1890-logus.

Foto: Tromsø Museum – Universitetsmuseet

Dan jearrá arkeologa Cathrine Baglo gii lea čállán doavttergráda dán fáttá birra.

Cathrine Baglo

Cathrine Baglo

Foto: June Åsheim / TMU

– Doavtterbarggus mun hástalan ipmárdusa dán mátkkošteamis. Veahkaválddi go stuora servodat sápmelaččaid, go dutkit gártejedje sin. Dát lea ođđa dulkojupmi mii sáhttá leat duogáš daidda mátkkiide, manne bálkáhedje sápmelaččaid čájáhusain oasseváldit, makkár vásáhusaid čogge ja makkár fápmojuogus čuožžilii, nu dadjá Baglo Universitehta neahttasiidduin.

Su dutkan duođašta ahte čájáhusat mat álggos ledje positiivvalaččat rivde negatiivvalažžan máŋgasiidda, muhto eai buohkaide.

Ođđa čájáhusvuohki ovdánii 1800-logus

1800-logus bekkii dát ođđa čájáhusvuohki oarjemáilmmis. Iešguđetge lágan álbmot ožžo mávssu mátkkoštit viidát sihke Eurohpás ja Amerihkás.

– Sii geavahedje dáid čájáhusaid dego labratorium-lágáš antropologalaš fysihkalaš iskkademiide jagi 1875 rájes gitta 1900-lohkui. Dalle ávkkástalle dutkit "litna stuolu" antropologalaš vuogi, mii lei áibbas dohkálaš vuohki dien áigodagas. Maŋit áigge johtigohte ieža iešguđetge guovlluide dutkama varas. Negatiivvalaš lei maid dat go vikkahedje kultuvrraid gávppálaš kultuvran, ja gávppálaš kultuvra lea ain negatiivvalaš, ja dat lea juoga maid galggašii dutkat eanet, dadjá Cathrine Balgo NRK Sápmái.

Arkeologa lea aitto almmuhan girjji dán birra "På ville veger".

Čájáhusat biste jagi 1822 gitta jagi 1934ii rádjái ja oktiibuot máŋga čuođis oasseválde čájáhusain. Baglo govvida čájáhusaid ná.

– Dat sulastahte etnográfalaš museačájáhusaid. Sápmelaččat johte lulás ávdnasiiguin, gorro ođđa gávttiid, válde mielde bohccuid ja beatnagiid. Dat lei dego olles páhkka mas mihttun ii lean čájehit rása ja primitiivvalaš olbmuid, muhto baicce čájehit boazodolliid eallinvuogi.

Lei go veahkaváldin?

Doavtterčállosis son bijái gažaldahkan dan ahte ledje go čájáhusat dákkár arenat mas dutkit ávkkastalle sápmelaččaid.

– Soapmasin ledje dieđusge heajos vásahusat, nugo ovdamearka dihte eai doallan lohpadusaid bargošiehtadusain, earát fas báhtáredje, muhto dát lei fitnodatdoaibma mii lei ávkin sihke stuoraservodaga gávppašedjiide ja sápmelaččaide, dadjá Baglo.

Leigo veahkaváldin?

– Mu gávnnahus lea ahte dan ii sáhte vástidit dušše čáhppadin iige dušše vielgadin. Dat lei sihke ja, vástida son.

Juovlaskeaŋka atti idea girjái

Arkeologa muitala NRK Sápmái ahte son oaččui juovlaskeaŋkka mii lea movttiidahttán su dutkat sápmelaččaid čájáhusmátkkiid.

Mu beroštupmi fáddái ealáskii go jagi 2002 ožžon juovlaskeaŋkan dološ girjji mii lei čállon jagi 1911. Girji lei Carl Hagenbecka biografiija, duiska almmái, gii doaimmahii elliidgárddi, Hagenbeck lei dehálaš almmái dáid čájáhusaid oktavuođas, muitala Baglo.

Fina guldaleamen maid Odd Mathis Hætta muitala daid mátkkiid birra.