Váidán suohkana friddjabisánan báikki

Máŋga viessovovdna-eaiggádat válljejit idjadit almmolaš bissánanbáikkis nuvttá, ovdalii báikkálaš campingas, ja nu manahit báikkálaš turismaealáhusat dietnasa.

Arctic Motell & Guovdageainno Campinga beaivválaš jođiheaddji Gunn Elisabet Kristensen lea mearridan váidit dán reivve bokte Guovdageainno suohkanii, go su mielas ii leat dohkálaš ahte almmolaš bisánanbáiki, maid suohkan oamasta, lea šaddan bivnnuhis bisánanbáikin viessovovnnaide, ja nu njulgestaga gilvala singuin.

– Dat lea unohas go Guovdageainno bisánanšilju lea šaddan dego campinga, dadjá Kristensen.

Kristensen fállá viessovovnna-biillaide saji 250 ruvnno ovddas jándorii, jus áigot el-fámu, de máksá dát 50 ruvnno lassin. Campingas besset mátkkošteaddjit nuvttá basadit riššus, guođđit ruskkaid ja sis lea maid lávvu gos eahkedis guossohit gáfe gussiide.

– Mu mielas ii leat beare divrras idjadit min luhtte.

Jáhkát go manahan olu dietnasa?

– Soaitá moadde čuođi ruvnno beaivái, muhto mu mielas lea dehálaš geahččat makkár signála suohkanpolitihkkárat juhket, go sin mielas lea ortnegis nuvttá bisánit suohkana bisánanbáikái, lohká Kristensen

Ávvir aviisa čálii dán viessovovdna-ášši birra vuosttažin.

Idjadii almmolaš bisánanšiljus nuvttá

Viessovovdna-eaiggát Geir ja Gunn Irene Kristiansen iežaska golmma mánáiguin leat boahtán Flekkerøyas, láhka Kristiansandas, lulli-Norggas, vuosttáš háve lupmui viessovovnnain davvi-Norgii.

Sii leat válljen orrut camping-sajiin ja olbmáid luhtte go leat mátkkoštan davás. Disdaga badjelaš diibmu oktanuppelogi áigge eahkedis sii ollejedje Guovdageidnui ja bisánedje Guovdageainno Campinga šilljui.

Geir Kristiansen čilge ahte campinga lei gitta, muhto sii gávdne telefovdna nummára uvssas. Dađi bahábut ii ožžon oktavuođa ovttainge, ja nu mearridedje Báktevári bisánanbáikkis idjadit.

– Friddjabisáneapmi lea dieđusge heitot campingfitnodagaide, ja dan mun gal ipmirdan bures, muhto hui máŋggas ostet viessovovnnaid vai besset nuvttá maid idjadit.

– Áiggun gal vel lasihit ahte dat lea campingfitnodagaid duohken fállát ja bisuhit buriid fálaldagaid, nu ahte viessovovdna mátkkošteaddjit máhccet ja válljejit sin nuppes maid, lohká Kristiansen.

Áigo čoavdit váidon ášši

Guovdageainno sátnejođiheaddji Johan Vasara geahččá gova báktevári bisánanbáikki šiljus áššis maid Ávvir lea almmuhan, ja oaidná birrasiid čieža viessovovnna mat leat bisánan dása.

Sátnejođiheaddji lea ožžon váidaga ja áigo čoavdit dán ášši.

– Jua, dat lea boahtán váidda midjiide. Dát lea váttisvuohtan campingfitnodagaide go gaskkohagaid bisánit oalle olu viessovovnnat suohkana almmolaš bisánanbáikkiide.

Maid áigubehtet bargat dáinna?

– Mii leat vástidan ahte mii áigut álggos árvvoštallat dien, ja geahččat guđe ládje lea heivvolaš ja vuoiggalaš gieldit diekkár bisáneami.

Vasara deattuha ahte suohkanii lea dehálaš váruhit vai eai gavnnje viessovovnna-turisttaid eret suohkanis, go das ii dine oktage.

Sátnejođiheaddji oaidná máŋga iešguđet ge vejolaš čovdosa dán váttisvuhtii.

– Vejolašvuođat leat dieđusge suohkana láhkaásahusaid bokte gieldit, cegget šilttaid dahje diibmomeriid mielde gieldit, ahte gaskal dan ja duon áigemearis ii leat lohpi bisánit šilljui, dadjá Vasara.

Son ii sáhte lohpidit juste goas Guovdageainno suohkan čoavdá dán váttisvuođa, muhto go politihkkárat máhccet luomus, de sii sáhttet gieđahallet dán.