Fránkriikka ráđđehus bisseha dálkkádatvázzima

Parisas ii leat dán áigái lohpi stuorra joavkun čoagganit gávpogis.

Jenni Laiti med den hvite steinen og Thomas Marainen

Jenni Laiti doalai vilges gieđggi gieđas go dálkkádatvázzimat álggahuvvo Gironis Ruoŧas dán mánu 9. beaivve. Su bálddas čuožžu Thomas Marainen.

Foto: Anna-Karin Niia/ Sameradion & SVT Sápmi

Dat moaddelogi duháha olbmo geat leat ráhkkanan oassálastit vázzimis dálkkádahkii doarjjan, eai beasa doallat miellačájáhusa skábmamánu 29. beaivve.

Fránskka ráđđehus dieđihii eahkedis ikte, ahte dálkkádatvázzin bissehuvvo dorvvolašvuođa geažil, muitala oddasat.se.

Šiehtadallamiid guokte váldofáttá

Dán mánu loahpas ja boahtte mánu álggus dollo Ovttastuvvon Nášuvnnaid dálkkádatkonferánsa Parisas Fránskkas.

Čoahkkin gohčoduvvo almmolaččat COP21, ja dan 12 beaivvis maid čoahkkin bistá čoagganit máilmmi jođiheaddjit ráđđádallat máimmejorbadasa boahtteáiggis.

Máŋga njunuš dutki váruhit, ahte máilmmi áitojuvvo das go dálkkádat rievdá olmmošlaš doaimmaid geažil. Dutkit ávžžuhit máilmmenjunnožiid jođáneammos lági mielde geahpedit máilmmi oppalaš nuoskkideami ja CO2-luoitimiid.

Dá dat leage man birra máilmmenjunnožat galggašedje ráđđádallat Parisa-čoahkkimis.

(Ášši joatkašuvvá gova vuolábealde)

Klimaprotest i New York

Miellačájeheaddjit oaivvildit, ahte máilmmi dárbbaša veahki jođáneapmosit.

Foto: CARLO ALLEGRI / Reuters

Soahpamuš mii dássái lea fámus lea dat nugohčoduvvon Kyoto-protokolla. Dás boahtá ovdan man olu máilmmi rikkis riikkat galget geahpedit dálkkádatgássaluoitimiid.

Norgga beale FN-sambandet neahttasiiddus boahtá ovdan ahte Parisa-čoahkkimis leat guokte váldofáttá; 1. Ođđa dálkkádatsoahpamuš mii galgá leat fámus jagi 2020 rájes ja 2. Plána mo geahpedit máilmmi dálkkádatgássaluoitimiid áiggis jagi 2020 rádjái.

Golbma čuoggá leat dán oktavuođas guovddážis; 1. Mo geahpedit luoitimiid, 2. dálkkádatheiveheapmi ja 3. dálkkádatruhtadeapmi.

– Mun gal liikká manan Pariisii

Dálkkádatvázzima lágideaddjit muitalit Ruoŧa riikkarádioi, ahte sii dál fertejit hutkat eará vugiid mo duhtadit aktivisttaid mat bohtet Parisii Ovttastuvvon Nášuvnnaid dálkkádatkonferánssa olis.

Jurdda lea ain geahččalit váikkuhit ráđđehusovddasteaddjiid mearrádusaide dálkkádatčoahkkimis.

Tyfonen Koppu på Filippinene

Koppu nammasaš tyfona dagai stuorra vahágiid Filippiinnain mannan mánu gaskkamuttos. Dálkkádatdutkit váruhit, ahte dákkár garradálkkit dás duohko sáhttet lassánit ja deaividit dávjjibut.

Foto: RTV

– Mu mielas lea hirbmat dehálaš, ahte siviila servodat lea mielde Parisa ráđđádallamiin, vaikko Fránkriika dál čavge dorvvolašvuođa. Danne lea dehálaš, ahte mii leat mielde geahččaleamen váikkuhit čoahkkima mearrádusaide, lohká Jenni Laiti.

Laiti lei mielde álggaheamen «Run for your life» sáttaviehkama Gironis Parisii. Son gal lohká oddasat.se neahttasiidui, ahte son gal liikká vuolgá Parisii