Sámi fámoleamos nissonolmmoš

Guovdageainnu nisu lea dál guokte jagi leamaš Finnmárkku politiijaguovllu politiijameašttirin. Ja lea guhká bargan dakkár bargosajiin gos eatnasat leat dievdoolbmot.

– Mun mearkkašan ahte mun lean nissonolmmoš dievdduid searvvis ja earenoamážit mearkkašan ahte mun lean sápmelaš, lohká Hætta.

Manne nu?

– Go mis sápmelaččain lea ovdamearkka dihte earálágan hupmanmálle go dáččain. Nissonolmmoš hupmá eará ládje go dievdoolmmoš. Ja sápmelaš humada maid eará ládje go dárogielagat.

– Mu mielas lea sámegielas nu ahte olmmoš gulahallá hui olu sániid gaskka, nugo geahčastagaiguin ja lihkastagaiguin, lohká son.

Hætta lea oahppan jurista. Oktiibuot lea 17 jagi bargan politiijasuorggis sihke advokáhttan ja politiijainspektevran. Son lei nai vuosttaš sámegielat stádaadvokáhtta ja son lea nai vuosttaš sámegielat politiijameašttir.

Dál lea leamaš olu sáhka #Metoo-kampánnjas, ja vaikko Ellen Katrine Hætta lea guhká bargan dievdobirrasiin, de ii leat goasse dárbbahan vásihit unohisvuođaid.

– Mis lea stuora vuogádat ja mis leat rutiinnat mat dakkár dieđihemiid vástidit. Mun lean guhká bargan ja in leat goasse dárbbahan vásihit #Metoo unohisvuođaid, muitala politiijameašttir.

Feminista ii leat šat cielossátni

Okta, gii lea guhká čuollan nissonolbmuid beali, lea Biret Louise Utsi. Son lea Sáráhkká-nissonfierpmádaga jođiheaddji ja lohká iežaset olu bargan oažžut dásseárvvu Sápmái.

– Sáráhkká lea lihkostuvvan bures, feminista sátni mii ovdal lei cielossátni, dat lea dál dábálaš sátni maid sámi nissonat ja politihkkárat leat váldán alcceseaset. Mii leat ožžon sámi presideantta nai gohčodit iežas feministan, lohká Utsi.

Mázelaš, gii dál orru Romssas, lohká ahte dál orru vuhttome ahte dievdoolbmuin nai lea beroštupmi čuollat nissoniid beale. Ja sii jurddašit, maid dál galget ovddas guvlui dahkat.

– Mii jurddašit veahá gáidat eret dien dásseárvu-sánis, ja dal ges fuomášuhttit ovttadássásašvuođa. Go dat lea viidát sátni mii ii fátmmas dušše nissonolbmuid, muhto dievdoolbmuid nai, lohká mázelaš.

#Metoo Sámis

Son lohká Sáráhkká lea Sámis čalmmustahttán tabu áššiid, nugo veahkaválddálašvuođa. Utsi bargá nai beaivválaččat psykiatriijadoavttirin Romssas buohcciviesus.

Sámis leat servodagat gos soaitá tabu hupmat #Metoo vásáhusaid birra. Maid jurddašat dan birra?

– Ja dan dat gal leat. Mun lean Mázes eret, ja dovddan sámi servodaga. Mis lea gorudis diet, go mii leat ovdal jo vásihan dien oaffarrolla.

– Dušše dan ahte leat unnitloguálbmogin servodagas, ja de váldit vel nuppi diekkár oaffarrolla badjelasas, dat lea veahá siskelis sámiin go dáččain, lohká Utsi.

Iigo de galggašii sámi nissonfierpmádat hásttuhit sin muitalit iežaset muitalusaid?

– De leage dat gažaldat, leago áigi láddan? Galgatgo mii dahkat juste nugo dáččat? Heivejit go diet min servodahkii, min jurddašanvuohkái, min kultuvrii ja min eallimii?

Lohká Biret Louise Utsi ja joatká:

– Seammás go oainnán Divttasvuona áššiid, diet leat várra leamaš máilmmi lossadat olbmuide, geat leat leamaš dien áššiin, ja seammás lea nu dehálaš ja dat rahpá luottaid.

– Muhto de berrešii leat apparáhta birra mii duste sin maŋŋel go leat muitalan iežaset muitalusa. Dies leat olu bealit, muhtimiidda lea riekta muitalit almmolaččat ja earáide ii, lohká Utsi.

Realista, ii feminista

Leatgo feminista?

– Lávejin jurddašit ahte mun in leat feminista, ja in láven nu beroštit dásseárvoáššiin. Muhto mun jáhkán mun fuomášin ahte mis ii leat vel dásseárvu Norggas. Mii dárbbašit ain eanet nissonolbmuid virggiide. Mun in dieđe leango mun feminista dan dihte, muhto realista, lohká Ellen Katrine Hætta.