Sámi allaskuvllas Guovdageainnus ledje odne studeanttat ja bargit čoahkkanan almmolaš rahpandoaluide.
Rektor Gunvor Guttorm sávai sihke ođđa ja boares studeanttaide bures boahtima ođđa oahppojahkái, ja son lei erenoamaš movttet go allaskuvla dál lea ožžon doavttergráda oahpu sámegielas ja sámi girjjalašvuođas.
– Dát lea mielde lokteme sámi allaskuvlla árvvu dieđalaš ásahussan, logai son.
Lokte allaskuvlla árvvu
Sámi girjjalašvuođa ja sámi skuvladutkama profeassor Vuokko Hirvonen dat jođiha dán oahpu, ja son lohká ahte leat garra gáibadusat beasast álggahit doavttergráda oahpu.
– Dat lea hui stuora ášši Norgga akademalaš máilmmis ahte allaskuvllat ožžot doavttergráda prográmmaid, nu ahte dáinna lágiin leat mii hui movttegat ja duhtavaččat go mis dál lea dákkár vejolašvuohta, lohká son.
Dat mearkkaša ahte Sámi allaskvullas sáhttá dál oahppat sámegiela álggu rájes, gitta dan alimus dássái mii lea oba vejolaš ge.
Vihtta studeantta leat dán vahkku álgán dán ohppui, ja guokte studeanttat vel bohtet čávčča mielde. Dasalassin galget vel njeallje studeantta čuovvut osiid dán oahpahusas.
Vihtta studeantta leat dál álgán sámegiela ja sámi girjjalašvuođa doavttergráda ohppui Sámi allaskuvllas.
Foto: Marie Elise NystadMarja Skum, gii lea Ammarnäsas Ruoŧa bealde sámis eret, lea okta dain gii lea álgán dán doavttergráda ohppui.
– Mu mielas lea hui somá go dál beassá dáppe váldit dákkár oahpu, sámegillii vel. Šaddá hui miellagiddevaš oaidnit mot dál manná ovddosguvlui, mis lea hui buorre fága biras dáppe, nu ahte amal jo manná bures, dadjá son.
Ealli giella ja kultuvra
Son lean rávis olmmožin oahppan sámgiela, ja álggii allaskuvlii sámegiela lohkanbadjeohppui álggus. Dál lea ollen gitta doavttergráda oahppui.
Marja Skum lea ilus go beassá doavttergráda váldit sámi birrasis. - Sámi allaskuvla ja Guovdageaidnu lea hui dehálaš báiki sámegilii ja sámiide, lohká son.
Foto: Marie Elise Nystad– Dán in lean jáhkkán, mun ledjen álggos duhtavaš go bessen álgit oahppat sámegiela ja ipmirdit maid olbmot dadjet. Mun láven ain jurddašit man olu mun lean oahppan, ja mun lean hui giitevaš go lea leamaš vejolaš dan dahkat, nu ahte Sámi allaskuvla ja Guovdageaidnu lea hui dehálaš báiki sámegillii ja sámiide, lohká son.
Man lahkái dehálaš?
– Dáppe lea ealli sámegiella ja kultuvra. Mun han boađán diekkár guovllus gos sámegiella lea jávkamin, dahje lea jo jávkan. Mii dárbbašit dákkár báikki gos sámegiella gullo juohke sajis ja gos lea vejoalaš váldit ruovttoluotta jube davvisámegielage, ja gos sápmelaččat lea eanetlogus. Dáppe lea hui álki leat sápmelaš, dan mun gal dovddan.
