– Mun livččen sáhttit sahát eret daid gieđaid

– Mun nu vašuhin su gieđaid, ahte mun livččen sáhttit sahát eret daid gieđaid, nu ahte čorbmat manne eret. Gardnjilii ráje addit eret, dadjá nissonolmmoš geainna NRK lea deaivvadan.

Son ii háliit ahte NRK álmmuha su nama dahje ámadaju, muhto bivdá ahte dát issoras váttisvuohta čalmmustahttojuvvo. Dán giđa álmmuhuvvo ollislaš Saminor-rappoarta «Veahkaválddálašvuohta lagaš birrasis sámi servodagas» mii álggahuvai 2015:s.

Dalle čájehuvvui ahte masá bealli sámi nissonolbmuin vásihit veahkaválddálašvuođa.

Sámi nissonolbmot dieđihit ahte sii vásihit sihke dovduičuohcci, fysalaš ja seksuála veahkaválddálašvuođa dávjjit go álbmot muđuid.

• Geahča TV-ášši dás

– Ii lean buorre ii goassege

Sámi nissonolmmoš gii dál lea lagabui 50-jagi, lei guhtta jagi náitosdilis almmáiolbmon gii dávjá válljii geavahit čorpmaid iežas eamida vuostá. Go geahčada govaid dan áiggis, de sus bohciidit váivves ja lossa muittut.

– Dat ii lean buorre ii goassege. Dalle go lávii fallehit mu, dat vuos gáruhii, ja de mun ožžon sealgái. Son mearridii, ja láviid lohkat, sihke munnje ja mánáide; buot mat njeallja sedniid siste gevvet, dat ii gálgga gullot ii goste ge, muitala son.

Erenoamášpsykologa Margrethe Bals Utsi čilge ahte veahkaválddálašvuođa lea go muhtin viggá stivret, duolbmut dahje bávččagahttit nuppi.

– Ja dan sáhttá dáhkat máŋgga láhkai, nu go fysalaččat, cápmit, dahje psyhkalaččat, heajuhit, baldit dahje áitit nuppi, ja maiddái seksuálalaččat illastit, lasiha Utsi.

Ii gávdnu álkes čilgehus

Son dadjá ahte lea váttis čilget manin Sámis vásihit nu olu nissonolbmot veahkaválddálašvuođa.

– Dasa ii leat álkes čilgehus, nu ahte mii šaddat geahčat vehá dan servvodaga ja konteavstta. Ja geahčat historjjálaččat, sosiálalaččat ja politihkalaččat, jus mii galgat ipmirdit.

– Ja go dieid áššiid vuolde geahča, de sáhttá leat dego dáruiduhttin-hávit, ahte servvodat lea rievdan nu jođánit min guovlluin, alla bargguhisvuohta, geafivuohta, ja Sámis lea vel hui garas dat jávohisvuođakultuvrra. Ii gálgga hupmat veahkaválddálašvuođa birra, dadjá erenoamášpsykologa.

Utsi rávve ahte sii geat vásihit veahkaválddálašvuođa eai berre okto čohkkát dákkár vásáhusaiguin.

– Ja berre hupmat muhtumiin geasa luohtta, ja áinnas váldit oktavuođa veahkkebálvalusain.

Politihkalaččat gávdnamin čovdosa

Sámediggi ja justiisa- ja gearggusvuođadepartemeanta ovttasbarget prošeavttain mainna galget hahkat eanet gelbbolašvuođa veahkaválddálašvuođas lagaš birrasis sámi servvodagas.

– Mii diehtit ahte veahkaválddálašvuohta lea stuorra váttisvuohta sámi servvodagas, ja dan ferte lagabui geahčadit manne nu lea, dadjá sámediggeráđđeláhtu Inger Eline Eriksen (Árja).

Sámediggeráđđi dadjá ahte sii ođđa rappoartta álmmuheami oktavuođas, 8. beaivvi njukčamánus, áigut hábmet politihkka mii eastada veahkaválddálašvuođa.

Ozai veahki

Nissonolmmoš gean NRK deaivvai muitala ahte go iežas boarráseamos mánná rabai eatnistis čalmmiid, de son ozai veahki.

– Álgu tiibmabeali doaktára luhtte mun dušše bárgon, nie mo mánná bárgu go lea heađis. Ja dat doavttir ruvvii mu oaivvi, ja gulul hálai vel. De álgin rahpasit, muitala son.

Son oaivvilda ahte veahkaválddálašvuođa ferte digaštallot.

– Dát lea hui dehálaš ja buolli ášši, man birra galgá, ii dušše galggašii, na hállojuvvot ja čalmmustahttojuvvot.