Dáidda lea sielu biebmu

Kárášjoga Dáiddaskuvlla oahppit vuorddašedje gealdagasas olggobealde DNB-guovddáža Kárášjogas dassážii go diibmu šattai 12.00, go dalle rahpe uvssaid álbmogii. Dáiddačájáhus bistii guokte beaivve.

Oahppit leat iešguđetge agis, sihke nuorra ja vuorrasat olbmot.

Dáiddaskuvllas oahpai bargat ivnniiguin

Runar Balto muitala iežas navdán ahte son máhttá tevdnet ja sárgut govaid, muhto go álggii dáiddaskuvlii de fuomášii ahte nu dat gal ii lean.

Dál lohká iežas oahppan nu olu, ja easka dál máhttá son ivnniid heivehit oktii. Dan maid navddii iežas máhttit, dat ii gal doallan deaivása.

Máŋga jagi smiehtai álgit dáiddaskuvlii, dál ávžžuha earáid beare álgit.

– Ii gánnit smiehttat ahte skuvla bistá guokte jagi, dát jagit han gal gollet mo dal de leaš.

Buot buoremus lei oahpásmuvvat iežas jurdagiidda

Ragnhild Nystad gii lea vázzán guokte jagi Kárášjoga Dáiddaskuvlla muitala iežas fuomášan beliid alddis maid ovdal ii leat diehtán.

Skuvlla áigge lea sus leamaš asttu ja dilli dovddiidit iežainnis dáidaga bokte. Dál ádde manne son dahká dan maid dahká.

Iežas lohká oahppan nu olu, ja dan maid lea oahppan, dan son gal áigu geavahit.

– Somámus lei oahppat málet govaid, go dalle bohtet su siskkimus jurdagat oidnosii.

Buot buoremus skuvlavásáhus

Máijá Riittá Anti Rasmus lea 20 jagi boaris. Son muitala ahte dát guokte jagi Kárášjoga Dáiddaskuvllas leat sutnje leamaš buot buoremus skuvllavásáhus dán rádjai.

Dieđusge áigu ain bargat dáidagiiguin dás duokko maid.

Vulggii máddin Kárášjohkii oahppat málet govaid

Gunn Sissel Thomassen Høva lea ovdalge málen govaid. Son vulggii Nesoddenis Kárášjohkii dáiddaskuvlii.

Iežas muitala bajásšaddan Billávuonas, muhto fárrii máttás dalle go lei 17 jagi boaris. Son áibbašišgođii davás, danne vulggii Kárášjoga Dáiddaskuvlii oahppat eanet málema ja eará dáiddasurggiid.

Kárášjogas lea loaktán bures, ja skuvllas leamaš hirbmat somá.