NRK Meny
Normal

Dá lea vuosttaš geardi go ođđajagesárdni ii leat sámegillii

– Mun dieđán ahte lean beahttán muhtin olbmuid iežan álbmogis. Sidjiide lea dehálaš ahte sámediggepresideanta hállá sámegiela, lohká sámediggepresideanta Vibeke Larsen iežas ođđajagesártnis.

Bildemontasje med Vibeke Larsen og Sametinget

OĐĐAJAGISÁRTNI: Sámediggepresideanta Vibeke Larsen namuhii sártnis ahte son lei massán su gollegiela dáruiduhttima dihte, ja ádde sii geat leat behtton go presideanta ii máhte sámegiela.

Foto: Kjell Harald Sæther / Privat, NRK

Dan rájes go Sámediggi ásahuvvui jagis 1989, de leat buot sártnit leamaš sámegillii. Vibeke Larsen lea vuosttaš, guhte ođđajagesártni doallá dárogillii.

– Nu go gulat: Mun hálan dárogiela - ja inge sámegiela, lohká Norgga Sámedikki ođđa presideanta NRK1 gehččiide.

– Mus lea seamma dilli go guoktegoalmmádasas sámi álbmogis, mun in máhte sámegiela. Dáruiduhttin válddii min giela, ja mun in leat nagodan váldit giela ruovttoluotta, lohká Larsen.

Son ádde daid, geat leat behtton.

– Mu mánát muittuhit mu man dehálaš min gollegiella lea. Giella addá sidjiide viisodaga ja čiegusvuođaid, maid sánit čihket. Giella lea min identitehta, kultuvra ja oktavuohta.

– Seammás lea min bearaš sámi servodaga govva: Mii leat dego luddejuvvon seamma muoras, muhto dattetge eat leat ovttaláganat. Muhtimat máhttet sámegiela, earát ges eai. Dattetge leat mii ain okta sámi bearaš, geat gullat oktii, logai sámediggepresideanta.

– Áššis leat guokte beali

Norgga árktalaš universitehta giella- ja kulturdutki Harald Gaski oaivvilda ahte dá lea ášši, mas lea sihke persovnnalaš bealli ja servodatbealli.

Harald Gaski

GIELLA LEA VUOĐĐOÁŠŠI: Nu oaivvilda giella- ja kulturdutki Norgga árktalaš universitehtas, Harald Gaski.

Foto: Dan Robert Larsen / NRK

Mii dáhtuimet sus kommentára dasa go sámediggepresideanta vuosttaš háve doallá ođđajagesártni dárogillii, ja ii sámegillii.

– Persovnnalaš čilgehusa gal lea álki áddet; Dáruiduhttin dat lea sivvan manne máŋggas eai máhte sámegiela, ja badjel bealli sis leat de massán iežaset eatnigiela, lohká Gaski.

– Giella ii leat dušše identitehtamearka

Su mielas lea dehálaš deattastit ahte sámegiella ii leat dušše identitehtamearka.

– Giella lea okta dain deháleamos vuođđoáššiin, mat dahket ahte sápmelaččat sáhttet gohčodit iežaset eamiálbmogin. Gielas han lea sámi árbediehtu, ja ii dušše dat, muhto olles sámi máilmmiáddejupmi lea dasa vuođđuduvvon, vástida Gaski.

Buktá várrehusa

Danne su mielas lea dehálaš várret ahte eat čuovvul dan rávnnji, masa olu sápmelaččat leat guorrasan, dan ahte giella ii leat dehálaš, muhto dovdu ahte lea sápmelaš.

– Dat duddjo rašes identitehta, man vuođđun leat dušše dovddut. Danne lea dehálaš ahte min njunuš álbmotválljen olbmot máhttet ja sáhttet sámegillii ovdanbuktit vai dan bokte sáhttet čájehit ahte sámegiella lea guovddážis iežamet áddejumis sápmelažžan.

– Giella lea olu eanet go dušše retorihkka, dadjá Gaski.

Larsen oačču maid rámi

Vaikko vel várrege álbmoga, de lohká Gaski sámediggepresideantta sártni buori.

– Dat deattuha sámi oktavuođadovddu, man ávvujahki 2017 dáidá duođaštit. Dat mii ii leat nu buorre lea go son menddo ollu berošta das, mii medias lea leamaš go namuha daid olbmuid, geat erenomážit galggašedje rámiduvvot vássán jagi.

  • Loga sártni dárogillii dás: