Boazoeaiggát: – Roassofondii ii gánnát ruđa seastit

– Mu mielas ii leat govttolaš go stáhta bidjá stuorra veahkkedoaimma veahkehit buohkaid geain lea roassu, ja muhtumat galget olu stuorát iežasoasi máksit go earát, dadjá Nancy Porsanger Anti.

Čorgaš-orohaga boazoeaiggát moaitá dan movt Eanandoallodirektoráhtta lea juolludan 32,7 miljovnna ruvdnosaš našunála roassofoandda ruđa orohagaide.

Su mielas ii leat riekta go orohat, mii lea leamaš čeahppi seastit orohaga roassofondii ruđa, ii oaččo liikká olu doarjaga našunála roassofoanddas, go orohat mii ii leat seastán.

Eanandoalu direktoráhtas čuoččuhit ges ahte sii dorjot elliid vai eai jáme, eai ge olbmuid geat barget bohccuiguin.

Gáibidit iežasoasi máksit

Čorgaš-orohat lea seastán 200 000 ruvnno orohaga roassofondii, muhto sii fuomášedje jođánit ahte sis lea dárbu lassidoarjagii vai nagodit fuođđariid oastit bohccuide.

Sii ohce lassidoarjaga našunála roassofoanddas, muhto eiseválddit hilgo ohcama, go Čorgaš-orohaga roassofondii lei báhcán ruhta.

Eanandoallodirektoráhta eaktuda orohagaid álggos birget iežaset roassofoanddain dassážii go guorrana, ja de easka juolludit lassidoarjagii našunála roassofoanddas.

– Mun lean gullan máŋgasis ahte na gal diesa ii ruđa gánnát bidjat, go dat lea heahtin dušše fas nuppi vuorus, dadjá Nancy Porsanger Anti.

Porsanger Anti čilge ahte Čorgaš rátkkii guovvamánus njealljen siidan, ja orohatstivrras lea leamaš hástalussan deaivvadit. Go koronavirus vel leavvagođii, de lei vel váddáseappot čađahit hálddahuslaš doaimmaid ja atnigoahtit roassoruđaid.

Su mielas livččii buoremus leamaš geasset easka doaimmahit buot hálddahuslaš doaimmaid.

Eiseválddit áigot nuppes meannudit sin ohcama, muhto gáibidit stuorra iežasoasi.

Jus mat dál ovdamearka dihte Čorgaš oažžu 400 000 ruvnno našunála roassofoanddas, de gesset eiseválddit das eret 200 000 ruvnno iežasoasi, seammá supmi mii orohagas lei orohaga roassofoanddas.

– Dalle njiedjá doarjja beliin, dadjá Porsanger Anti.

Ja jus dan muttos meari ožžot doarjaga, de ii govčča dat earágo njealjádas oasi orohaga ollislaš olggosgoluin.

Máksá measta miljovnna biepmat ealu mánnui

Nancy Porsanger Anti lea rehkenastán man divrras Čorgaš-orohaga njealji siidii lea biebmat 5000 sturrosaš ealu juohke beaivvi ovtta mánu.

800 kilo fuođarseahkka máksá sullii 4.500 ruvnno. Jus dán logu jorbe, de máksá tonna fuođar 5.500 ruvnno.

Norgga bioekonomiija instituhta (NIBIO) dutkit leat gávnnahan ahte boazu dárbbaša kilo fuođđara juohke beaivvi (olggos NRKs).

– 30 beaivvi biebmat 5000 bohcco gáibida 150 tonna fuođđara mánnui. 150 tonna fuođar máksá 825 000 ruvnno, dadjá son.

Nancy deattuha vel ahte son ii leat dán rehketbihttái lasihan geasehangoluid. Seammás deattuha ahte sis ii leat ráđđi biepmat nu olu go dutkit ávžžuhit.

– Dat leage juste dákkár dilis ahte boazodoalu fágačehppodahkii lea dárbu, dadjá son.

Dorjot bohccuid, eaige olbmuid

Eanandoallodirektoráhta boazodoalloossodaga direktevra Liv Berit Hætta ii mieđa dasa ahte sii juolludit našunála roassofoandda doarjaga eahpevuoiggalaččat.

Vaikko Norggas leat njeallje orohaga mat eai oba leatge seastán ruđa orohaga roassofondii, de ii loga gáibidit sis iežasoasi go juolludit sidjiide doarjaga našunála roassofoanddas.

– Foanda lea dieđusge orohagaide veahkkin, muhto eanemus lea ealuide veahkkin. Dat lea biebmu bohccuide. Dat ii leat olbmuide biepmun, dadjá direktevra.

Direktevra deattuha ahte sii áigot iskat maŋit áigge movt sii leat čoavdán goavvejagi hástalusaid ovttas ealáhusain.

– Mii áigut árvvoštallat movt gieđahalaimet roasu ja gulahallat sihke orohagaiguin, Fylkkamánniin ja stádain, dadjá Hætta.

Árvvoštallan lea reaidun direktoráhttii vai sáhttet buoridit roassofoandda juolludeami boahtte áiggis.

– Mii fertet geahččat movt mii sáhttit buoridit dan jus fas čuožžila heahti, dadjá direktevra Liv Berit Hætta.