Boarrásiid dikšu sámi guovlluin

Sámi boarrásiiddivššus livččii leat dehálaš ahte boarrásat oaččošedje divššu iežaset gillii, muhto ii dat álo miennestuva. Muhto mo dal de leaš, de dattege fertejit boarrásat oažžut divššu, jos dal eai áddehalašge suinna gii sin dikšu. Danne go gielda lea geatnegahtton fuolahit boarrásiidda ja buohcciide dohkálaš divššu. Nu lohká Kárášjoga dearvvasvuođa- ja fuollahoavda Randi Johansen Paltto.

Oapmehaččat gáibidit sámegiela, dan son ádde

Iežas lohká áddet bures ahte olbmot dáhtošedje iežaset boarrásiidda divššáriid geat hállet sámegiela, muhto de lea nu ahte Kárášjogas leat nu máŋgga sajis dearvvasvuođabargiide vejolaš bargosajit, ahte šaddá gilvu buohccedivššáriid ja veahkkedivššáriid alde. Danne fertešedje ollu eanet sámegiel-hálli olbmo váldit buohcce- ja veahkkedivššároahppu, go dál leat mendo unnán dákkáraš oahppan olbmo.

Sámi guovlluin seamma dilli

Gullan leat maid ahte Ruoŧas leat seamma hástalusat, go ii doppege leat beare dohppet bargiid dearvvasvuođasuorgái, bargiid geat hállet sámegiela. Ja diehtalasat dáhtošedje doppege sámiide divššáriid geat hállet sámegiela, oapmehaččat goit hálidivčče nu.

Stina Fjellstrøm lohká ahte erenoamážit galggašedje muittohuvvan sámiide sámegiel-hálli divššárat. Muittahuvvaolbmot han dábálaččat masset gielaid maid ollesolmmožin leat oahppan, ja dušše álgogiela vel hálddašit, mii sámiin lea sámegiella.

Ii ábut bágget geange boarrásiid dikšui

Kárášjogas lohká dearvvasvuođa- ja fuollahoavda Randi Johansen Paltto, ahte ii geange sáhte bágget bargat boarrásiiddivššus. Danne go juohke olmmoš mearrida ieš makkár bargui hálida.

Ja go eai gávnna sámegiel-hálli bargiid, de fertejit sii bidjat bargiid boarrásiid dikšui beroškeahttá das ahte hálddašit go sii sámegiela. Divššu lea gielddas bággu addit.

Boarrásat ja buohcit gal leat giitevaččat sidjiide geat dikšot sin, muhto oapmehaččat illá dohkkehivčče dili, lohká Kárášjoga dearvvasvuođa- ja fuollahoavda Randi Johansen Paltto.