Hopp til innhold

Beaivváš čuovvola álbmotgáibádusa

Beaivváš Sámi Teáhter čájeha liikká "Vekselsang - Gođus" bihtá Kárášjogas, vaikko álggus ledjege hilgon Norgga beale Sámi politihkalaš hálddahusbáikki.

Mary Sarre ja Cathrine Frost Andersen neaktiba "Gođus" čájálmasas.
Foto: Marit Anna Evanger

Máŋga teáhterberošteaddji Kárášjogas hirpmástuvve go sámi našonálateáhter Beaivváš mannan mánus almmuhii, ahte sii eai áiggo čájehit Laila Stiena bihtá "Vekselsang - Gođus" Kárášjogas.

Beaivváš válljii hilgut Kárášjoga dán vuoro dannego báikkis lea muhtin čájálmasaide boahtán hui unnán olbmot.

Gudnejahttá digaštallama

Haukur J. Gunnarsson
Foto: Dan Robert Larsen / NRK

Beaivváš Sámi Teáhtera teáhterhoavda Haukur J. Gunnarsson lohká, ahte sii teáhtera beales leat hirbmat giitevaččat go Kárášjogas bohte nu olu cuiggodeamit dán oktavuođas.

- Kárášjogas bohte garra reakšuvnnat min mearrádussii hilgut báikki dán vuoro. Dat lea mu mielas hirbmat buorre. Vearrámus mii livččii sáhttán dáhpáhuvvat lea, ahte jus ii giige livčče fuobmánge ahte mii eat dohko boađe. Dalle gal livččen duođaid heađástuvvan, čilge Gunnarsson.

Nuppástuhtte mearrádusa

- Dáshan šattai digaštallan. Ja digaštallan lea dehálaš ja dat lea maid dearvvaslaš teáhterii. Danne leat mii mearridan, ahte čájáhusmátki loahpas galledat liikká Kárášjoga, almmuha teáhterhoavda Haukur J. Gunnarsson movttegit. 

Beaivváža čállingottis muitalit dál, ahte "Vekselsang - Gođus" čájehuvvo Kárášjoga kulturviesus lávvardaga juovlamánu vuosttaš beaivve diibmu 19.00.

Gula jearahallama

Korte nyheter

  • Sportsrevyen heaittihuvvo

    60 jagi lea Sportsrevyen oidnon NRK TV:s, muhto dál heaittihuvvo dat prográmma. Valáštallanredaktevra Espen Olsen muitala ahte go NRK:s lea dál čavgeš ekonomiija, de leat sii ferten geahpedit buot divišuvnnain ja sisdoalus. Valáštallanprográmma lea čájehuvvon TV:s juohke vahkku jagi 1960 rájes, ja prográmmas čoahkkáigesset das mii lea dáhpáhuvvan valáštallamis, eanaš Norgga valáštallamis.

  • SAS fitnodagas vuolláibáza

    SAS girdifitnodagas lea 8 miljárdda ruoŧa ruvnno vuolláibáza jagi 2022, nu boahtá ovdan jahkerehketdoalus. Maŋemus kvartálas lei vuolláibáza 1,7 miljárdda ruoŧa ruvnno. Sivvan go lea vuolláibáza lea earret eará alla dollárkursa. Ikte eahkes šiehtai fitnodat norgga kabinbargiiguin ođđa bargošiehtadusa, ja nu ii šatta bargoheaitta juovllaid.

    SAS
  • Sámediggiráđis vuolláibáza badjel guokte miljovnna

    Sámedikkis lei áigumuš hukset ásodagaid Kárášjohkii ollesáigge politihkkariidda ja ráđđeaddiide.

    Dál loahpahuvvo dát proseassa danne go dállohuksen lea divron.

    Sámediggi čállá neahttasiiddus ahte Statsbygg oaččui barggu 2020:s guorahallat huksenvejolašvuođaid.

    Dát proseassa dagaha vuollebáhcaga sámediggeráđđái, daningo Statsbygga rehket lea 3,17miljovnna ruvnna.

    Sámediggeráđi rehketdoallu čájeha 2,29 miljovnna ruvnnu vuolláibáhcaga.

    — Dállohuksen šaddá min mielas beare divrras dan ektui maid mii dál máksit sullasaš láigodáluin Kárášjogas, lohká sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto (NSR).