Sámi siellu báitá Čoarvemátta-visttis

Gaskavahku almmuhii Statsbygg makkár skuvla- ja teáhtergárdin Guovdageidnui huksejuvvo.

Nango lea movttet go lea jerrojuvvon leat mielde hábmemin dán ođđa vistti.

– Olmmoš illosa sakka go dása han mun lean bargan. Dát buktá ođđa vejolašvuođaid munnje go dál beasan bargat Norgga čeahpimus arkiteavttaiguin, lohká Nango.

Dovddus Oslo arkiteaktafitnodat Snøhetta AS, Romssa fitnodat 70ºN arkitektur ja Econor AS dat galget dál plánegoahtit ođđa gárdima huksema.

Sámi siellu báitá ođđa visttis

– Mu mielas lea maid dehálaš áimmahuššat daid sámi osiid, mat jođánit sáhttet jávkat dahje vuoruhuvvot eret guhkes huksenproseassas vajot go šaddá ekonomiijas sáhka, lohká Nango.

Gárdin šaddá oaidnit dego bohcco čoarvemátta, ja danne gohčodit ge prošeavtta Čoarvemáttan.

– Mii leat válljen seaguhit máŋga iešguđetlágan sámi hábmenosiid, maid leat viežžan sámi huksenvieruin, lohká Nango.

Go čákŋala vistái, de oidno dakkaviđe ahte sámi huksenvierut leat čuvvojuvvon. Čuovga boahtá bajil, mii muittuha reahpenráiggi, čohkkánsajit muittuhit gis bearpmehiid ja vistehápmi lea muđui heivehuvvon duottarmáilbmái.

Stuorra gudni

Nango geassá maid ovdan man somá ja stuorra gudnin leamaš sutnje dán guovtti ásahusa ovddas hábmet ođđa gárdima, sihke Beaivváš Sámi Našunálateáhtera ja Sámi joatkkaskuvlla ja boazodoalloskuvlla ovddas.

Son čilge ahte skuvlla ja teáhtera ovttastahttit lea leamaš hástaleaddjin, ja son lea dál hui movttet go sii leat vuoitán huksengilvvu:

– Dát lea hui somás ja miellagiddevaš bargu, go beasan bargat guvttiin dehálaš ásahusain Guovdageainnu servvodagas.

Rektor lea duhtavaš

Sámi joatkkaskuvlla ja boazodoalloskuvlla rektor Ellen Inga O. Hætta illuda go Nango lea searvvis ođđa dálu huksemis.

– Min mielas lea erenoamáš somá go sápmelaš oažžu vejolašvuođa leat mielde dákkár barggus, lohká Hætta.

Vuohttibehtet go ahte visttis lea sámi hápmi:

– Dan mii gal diehtit dat lea. Dat lea vuđolaččaid bargon dainna, dat váldá vuođu čoarvemáddagis, vástida rektor.

Ođđa dállu

Statsbygg ollašuhttá Máhttodepartemeantta ja Kulturdepartemeantta oktasaš ovdaprošeavtta go lea válljen Econor AS hukset dálu.

Ráđđehus galgá dál geahččat ja árvvoštallat dán prošeavtta, čállá Statsbygg. Lea maiddái vejolaš ahte ovddiduvvo boahtte jagi stáhtabušehttii.

Oktiibuot šaddá dát dállu 6900 njealjehasmehtera, máksá birrasii 450 miljovnna ruvnno, ja das leat guokte gearddi.