Hávskes sámi "detektime" ealli teáhteris

Dát muittuha veháš Detektimena mii lávii bearjadagaid. Ovtta prográmmas čuovut muhtun earenoamáš guorahalli, nu go Sherlock Holmes, Poirot dahje Derrick, go čoavdá surgadis goddináššiid hui gelddolaš ja oadjebas vuogi mielde.

Vuoššat korona-guovžža

Teáhterbihttá «Guovžža vuoššat» addá veahá dan seamma dovddu. Mikael Niemi romána dat válljii Beaivváš Sámi našunála teáhter go ávvudedje 40-jagi doaimma 2020:s.

Korona dagahii ahte čájálmasa geaidnu šattai guhkki ja mohkkái. Álggos dat maŋiduvvui, ja de sirdojuvvui olgolávdái. Ja dat orui bures heiveme juste dán bihttái. Heddadagene, mii lea olles Norgga teáhterfestivála, čájehii «Guovžža vuoššat» Det Norske Teatret báikkis Oslos. Dát árvvoštallan lea dan čájálmasa vuođul.

Mikael Niemi romána lea Leif Stinnerbom heivehan teáhterlávdái.

Son lea sihke dramatiseren ja bagadan bihtá, ja diktá vánhurskkis proavása, Læstadiusa, leat muhtunlágan mieđamánas Poirot dahje Sherlock Holmes, áicilis allaolmmoš.

Niemi lea diktán Læstadiusa, gii lea dovdoseamos læstadianismma áhččin, leat liekkusis ja áddejeaddji lagamužžan, guhte oaidná máŋggadáfotvuođaid olbmuin geaiguin deaivvada. Dainna vugiin šaddá son maiddái čeahppin váttis goddináššiid čoavdit.

Jođálmahtti luohti

Vaikko dat muitalus lea oanehaš dán teáhterveršuvnnas, de lea Stinnerbom liikká musihkkii čáhkkehan stuorra saji.

Roger Ludvigsena jietnakomposišuvdna lea dego jođálmahtti ritma – duogášjietna mii jođiha ovddosguvlui lassáneaddji leavttuin, dađistaga go goddináššit lassánit.

Čájálmas lea dego musihkkateáhter mas luohti lea guovddážis. Ja dat doaibmá viehka bures. Luohtekomponista Iŋgor Ántte Áilu Gaup heiveha muitalusa dorvvolaččat sámi rámmaid siskkabeallai.

Sámebártni Jussi, guhte lea Læstadiusa olgeš giehta, dan lea Beaivváš ožžon artistta Emil Kárlsena neavttašit. Hui gelddolaš, go jurddaša nuorra neavttáriid rekruterema hárrái Sámi našunála teáhterii.

Luođi ja scenografiija vehkiin lokte Beaivváš sámebártni Jussi oidnosii, eret dan sevdnjes čiegas gos son lea muitalusa álggus.

Bihtás lea son Læstadiusa ustit, measta dego livččii guorahalli bargoguoibmi. Románas lea Jussi muitaleaddji ja Læstadius ges váldoolmmoš. Dan seamma lea Jussi gal teáhterbihtás nai, muhto mii vásihit su nana ovdáneami, juste nu go dahká Niemi románas.

Vaikko son muhtun áiggi navdojuvvo vearredahkkin, go biiggát gávdnojit goddon, de son dattetge oskkáldasat čuččoda proavása Læstadiusa bálddas. Ja proavás luohttá sutnje.

Vuogas detektima sámegillii

80 minuhtas ii olle olus muitalit, go lea nu ollu mii geavvá. Hui maŋŋit boahtá ovdan, gii dat sivalaš duođai lea, ja nu maid ii oro servodat bihtás ge nu ollu jurddašit man ilgadis goddimat leat dáhpáhuvvan.

Šaddá dego vuogas detektima: Ii šatta omeleahtta jus ii cuvke moniid.

Ieš dat čoavddus áššis ii leat dakkár mii dovdo hirbmadit. Báhppa lea dárkil, ja su einnosteamit leat deaivilat. Ja leansmánni lea ges juste nuppelágan.

Juohke áidna rolla livččii ánssášan stuorát saji, muhto lea gal somá oaidnit Nils Henrik Buljo neavttašeame Læstadiusa. Son nagoda su neavttašit liekkusin, movttegin ja jierpmálažžan. Vaikko eanaš neavttárat leat lávddis measta olles áiggi, de lea dánsa ja koreografiija, mat dagahit ahte buot manná njuovžilit ja lávdi ii oro devdojuvvon olbmuiguin.

Dán čájálmasa livččii leamaš somá vásihit olgočájálmassan Finnmárkkus.

«Guovžža vuoššat» lea musihkalaš detektima sámi vuogi mielde. Fiinna ja somás čájálmas, mii livččii sáhttán čájehuvvon guhkit áigodagas - ja áinnas bistán guhkit, vai oahpásmuvvat olbmuide ja fuomášan smávva iešvuođaid mat leat bihtás.

Hui guoimmuheaddji bihttá - ja dát nanne sámi našunála teáhtera. Beaivváš lea duođaštan iežas ealli teáhterin mii ain ovdána.