Ášši doaimmaha Siv Eli Vuolab
30 jagi leat vássán dan rájes go sápmelaččat ja luonddugáhttejeaddjit garrasit vuostálaste eiseválddiid plánaid dulvadit Álttá-Guovdageainnu čáhcádaga. Álttá-ákšuvdna lea stuorimus sivil-jeaguhisvuođa-akšuvdna mii goassiige lea lágiduvvon Norggas.
Manne šadde ákšuvnnat
Sámi áktivisttat geat nealgudedje iežaset olggobeal Stuorradikki 1981:as eai jeagadan politiijaid go dáhtto aktivisttaid guođđit báikki, vaikke vel politiijat áite sin fámuin váldit eret ja sáhkohit sin.
Dušše moaddi jagi ovdal, 1979:is, dollejedje 15 sámi ákšunista Osloi ja ceggejedje lávu olggobeallai Stuorradikke. Doppe gáibidedje ahte ráđđehus bisseha plánaid dulvadit Álttá-Guovdageainnu čázádaga, muhto dasa ii miehtan ráđđehus. Seamma beaivve álggahedje čiežas sis nealgudanákšuvnna mii bisttii váhkku.
Nealgudišgohte
Nealgudeaddjit ožžo olu beroštumi maiddái stuorraservvodagas ja loahpas ledje sii badjel 250 demonstrántta olggobeal Stuorradikki - sápmelaččat ja dážat geat ovttas čájehedje vuosttehágu eiseválddiid plánaide.
Golggotmánu 12. beaivve biddjoje 200 politiijabálvva čorget báikki.
Dan botta go politiijat fámuin válde gitta ja gurpo sin eret báikkis, čurvo demonstranttat dovddaldatsániid mat maŋitáigge leat darvánan olbmuid muitui.
"LA ELVA LEVE"
Mikkel Eira rohki jođihii nealgudanákšuvnnaid dájai NRK:ii dalle ahte politiijaid láhttenvuohkki lei eahpedemokrátalaš.
Sámiid vuosteháhku riegádii
Sámiid vuostteháhku riegádii go Norgga eiseválddit 1968:is ovdánbukte plánaid buođđudit Álttá-Guovdageainnu čážádaga. Norgga Čázádat ja El-rávdnjedoaimmahat dáhtui ráhkadit masa guhtta miilla guhkes jávrri mii livččii bidjan Máze-giláža čázi vuollai.
Giláža ássit vuostálastte dán garrasit ja celke ahte sii eai nuppes vuolgán eret gilážis, eai evakueren nuppes. Nu jorggihii Stuorradiggi ja celkkii ahte Máze galggai suddjejuvvot.
Dulvadanplánat jotke
Muhto huksenplánat joatkkašuvve, ja vaikke sihke Álttá ja Guovdageainnu suohkanstivrrat vuostálastte dulvadanplánaid, de mearridii Stuorradiggi 1978:is hukset 110 mehter guhkkosaš buođu Žávžui.
Sámit vuosttálastte dáidge plánaid
Sápmelaččat vuosttildedje plánaid go oaivvildedje ahte sin vuoigatvuođat eai lean váldojuvvon vuhtii, ja ahte eiseválddit eai lean guorahallan makkár váikkuhusaid huksen attašii, ovdamearkkadihtii boazodollui dán guovllus. Sápmelaččat gáibidedje guorahallat sámiid rivttiid Finnmárkku eatnamiidda ja čáziide.
Álbmotákšuvdna ásahuvvui
Nu asahuvvui ÁLBMOTAKŠUVDNA mas loahpas ledje badjel 20.000 mielláhttu. Álbmotákšuvdna mearridii čađahit sivil-jeaguhisvuođa Álttás ja bissehit huksenbargguid Žávžžus 1979:is gos ledje álggahan huksemiid.
Čákčamánu 17. beaivve akšunerejedje 40 politiijabálvva ja válde giitta ja sáhkohedje lagabui čuohte demonstrántta. Beaivvi maŋŋel ledje eambbosat čoahkkanan ákšuneret ja politiijat šadde bákkus vuollánit.
Nealdudanákšuvdna
Dalá máŋŋel álggahuvvui vuosttaš nealgudanakšuvnda olggobeal Stuorradikki mii dagahii ahte stáhtaministtár Oddvar Nordli loahpas lohpidii maŋidit huksenbargguid dassážii go Stuorradiggi lei meannudan ođđa dieđáhusa. Ja nu loahpahuvvo maiddái ákšuvdna.
Demostrašuvnnat ja álbmotčoahkkimat
Miehtá riika dollojedje de demonstrášuvnnat ja álbmotčoahkkimat. Dalá justisministtár Andreas Cappelen gohčodii vuosttehágu "kollektiivalaš vearredáhkkun" ja ahte akšunisttaid bargovuogit ledje seammalaganat go daid maid terroristat geavahit.
Ja nu čoahkkánedje akšunisttat, sihke sápmelaččat ja dážat, vuothon Čávžui.
Ákšuvnnat Čavzus
Ođđajagimánus 1981:as čorgejit 600 politiijabálvva báikki ja badjel 800 demonstrántta váldojuvvojit gitta. Politiijat gozihit huksenbargguid, dan botta go nubbi nealgudanákšuvdna biddjojuvvo johtui Oslos.
Čakčat akšunere ÁLBMOTÁKŠUVDNA vuothon Čávžžus, ja maŋga čuohte politiibálvvá sáddejuvvojit báikái. Politimeašttir Einar Henriksen bivdá akšunisttaid guođđit báikki
Dušše moaddelot sámi aktivisttat báhce báikái. ÁLBMOTÁKŠUVDNA vuollánii go eai dáhtton politiijain ođđa konfrontašuvnnaid.
Ášši garttai maid diggái ja 1982:is celkkii Alimusriekti ahte huksenbárgu lei lobálaš. Vaikke vel sámi akšunisttat eai lihkostuvvan bissehit buođđudeami, lea akšuvnnas stuorra mearkkašupmi go riikapolitikkárat bákkus šadde guldališgoahtit sápmelaččaid. Stuorit guorahallamat álggahuvvojedje ja Sámediggi ásahuvvui 1989:is. Seamma jagi celkkii dalá stadaministtar Gro Harlem Brundtland ahte Álttá-Guovdageainnu čázádaga huksen ii lean darbbašlaš.
