Ellos eatnu: Ákšuvnnat mat rievdadedje sámi servodaga leat šaddan filbman

Les saken på norsk.

– Bargen buohccedivššárin Københápmanis Danmárkkus go gullen áigomušain doallat ákšuvnnaid Álttás. Mu mielas orui dehálaš searvat. Danne jerren iežan hoavddas juolungo heaitit. Dasa son mieđai.

Dan dadjá ovddeš ákšonista Rávdná (70) Anti NRK:ii.

Son lei 26 jahkásaš go oassálasttii jeagohisvuođaákšuvnnain Detsikas ja Savvonis jagis 1979.

Riikkaidgaskasaš eamiálbmotfestiválas Davvi Šuvas jags 1979 son morránii ákšonistan.

– Doppe oahpásmuvven máŋgga politihkalaččat áktiivvalaš sámiide. Dalle šattai munnje dehálaš searvat sámi vuoigatvuohtagižžui, čilge Anti.

Sámi vuoigatvuohtadáistaleapmi

Bjarne Store-Jakobsen (79) lei Sámelihkadusa jođiheaddji. Son lei dalle 35 jagi boaris ja lei maid sáhkaguoddi daidda geat Stuorradikki olggobealde nealgudedje iežas Álttá-báddadeami vuostá.

– Mu mihttu lei bealuštit sámi vuoigatvuođaid. Vuosttažettiin guoskkai dát boazodoalu vuoigatvuođaid. Ealáhus vuosttaldii garrasit báddadeami. Dasto lei dehálaš gáhttet guovllu luonddu, čilge Store-Jakobsen.

Store-Jakobsen muitala, ahte dieid áiggiid lei áidna sadji gos sáhtii geahččalit sámi vuoigatvuođaid.

Sámit nealgudedje iežaset Stuorradikki olggobealde jagiin 1979 ja 1981. Dáiddár ja girječálli Synnøve Persen (72) lei 28 jagi boaris go oassálasttii jagi 1979 nealgudanákšuvnnas.

– Mu čielga gáibádus eiseválddiide lei, ahte galge guorahallat sámi vuoigatvuođaid, čilge Persen.

• Loga maiddái: Siljá vásihii mánnán ahte su bearaš vákšojuvvui 

– Jaskes revolušuvdna

Romssa universitehta eamiálbmotoahpu profeassor , Else Grete Broderstad, gohčoda dan mii lea dáhpáhuvvan jaskes revolušuvdnan.

Son lohká sámiid vuoittohallan giččus Álttá eanu báddadeami vuostá, muhto sii olahedje olu gičču olis.

– Sámi vuoigatvuođat leat guorahallon ja guorahallojit ain. Vuođđolágas lea sierra sámeláhka. Sámediggi lea ásahuvvon. Norge dohkkehii ILO-soahpamuša eamiálbmogiida birra iehčanas stáhtain, čilgii Broderstad NRK:ii diibmá.

Store-Jakobsen oaivvilda, ahte buohkat geat ledje mielde giččus sámi vuoigatvuođaid ovddas ledje mielde nannemin dáid vuoigatvuođaid.

– Nealgudeaddjit dat váikkuhedje dasa, ahte sámi vuoigatvuođaid guorahallan álggahuvvui, deattuha son.

Synnøve Persena mielas leat áššit ovdánan mearihis johtilit.

– In livčče goassige jáhkán, ahte mis galggai leamen iežamet Sámediggi dušše logi jagi maŋŋá min nealgudanákšuvnna, lohká Persen.

– Ii visot leat nu mo galggašii vel

Bjarne Store-Jakobsen lea maid ilus go sámi vuoigatvuođat leat čielggaduvvon, Sámediggi lea ásahuvvon ja mii leat ožžon Finnmárkkuopmodaga (FeFo).

– In leat almmatge duhtavaš Sámedikkiin nu mo dat šattai. Sámediggi lea menddo láivi ja das lea menddo unna mearkkašupmi sámi vuoigatvuođaide, cuiggoda Store-Jakobsen.

Son oaivvilda, ahte FeFo maid lea stuorra vihki, dego mahkás čoavddus.

– FeFo ii bargga sámi vuoigatvuođaide ávkin, oaivvilda Store-Jakobsen.

Store-Jakobsen oaivvilda diggeášši mii dál lea Meahcceduopmostuolus das gii Kárášjoga eatnamiid galggašii oamastit lea dehálaš ášši.

– Dat lea ivdnás ášši. Dehálaš dán áššis lea, ahte Kárášjoga álbmot beassá duođaštit vuoigatvuođaidis. Báikkálaš olbmot dat galget hálddašit dáid vuoigatvuođaid, oaivvilda Store-Jakobsen.

Rávdná Anti bealistis oaivvilda, ahte lea boastut gáibidit dákkár vuoigatvuođaid čearddalaš vuođul.

– Livččii buoret jus livčče gáibidan vuoigatvuođaide buohkaide geat ásset Kárášjogas. Gielddas han ásset nu máŋga našonálitehta ja álbmoga, muittuha Anti.

– Sámevašši lea váivi

Eará ášši mii váivvida ovddeš áktivisttaid lea sámevašši ja vieristuvvon muitalusat sámiid ja sámi historjjá birra.

Dát dáhpáhuvvá sihke sosiála mediain ja áviissaid kommentáraosiin.

– Dát čájeha dušše ahte vašši ja rasisma, mii álo lea leamaš das, ii leat jápmán. Dat eallá ain. Sámediggi ja Norgga eiseválddit galggašedje vel ain garraseappot bargat buktit rivttes dieđuid sámiid birra. Dát galggašii dahkkot jo mánáidskuvllain, evttoha Store-Jakobsen.

– Dát lea hirbmat váivi. Dávjá bohtet dakkár čuoččuhusat maiguin mii navddiimet áigá jo geargan. Čállo nu fastit, ahte masá in ba jáhkášivčče. Dan duohken lea olu vašši. Mun masá ballán, lohká Synnøve Persen.

– Dát lea hirbmat lossat. Olu olbmot leat min vuostá jorggehan go mii bargat vuoigatvuođaideamet ovddas. Mu mielas lea váhnemiid ja skuvllaid ovddasvástádus bargat olbmuid guottuiguin, oaivvilda Rávná Anti.

Vuorddašit iluin filmma

Ole Giæver filbma Álttá eanu dáistaleamis čájehuvvui Oslos ikte. Odne dat čájehuvvo Mázes. Doppe lea máilbmepremiera.

Vuossárgga ođđajagimánu 16. beaivve lea filbma dán jagi Tromssa internationála filbmafestivála rahpanfilbma.

– Filmmain barggadettiin dovden mus lei olu oahppat solidaritehtas jurdagis ja kollektiivvalaš mobiliseremis mii dalle lei, dadjá Giæver.

Giæver fuobmái dan botta go filmmain barggai, ahte son han maid lea sápmelaš.

Artista ja birasáktivista Ella Marie Hætta Isaksen (23) neavttaša nissonváldorolla.

Golbma ovddeš Álttá-áktivistta illudit filmma geahččat.

Synnøve Persen áigu geahččat dan TIFF:s. Rávdná Anti vuordá dassáigo filbma čájehuvvo Oslos, gos son ássá. Bjarne Store-Jakobsen lohká áigut vuordit dassáigo filbma čájehuvvo ealligovvateáhteriin guovvamánu 3. beaivve.

– Jáhkán dát lea fiinna filbma. Dathan muitala min historjjá ja dástaleapmi mii mis lei iežamet álbmoga ovddas, dadjá Rávdná Anti.