Badjelaš njealjelotjahkásaš áššáskuhttojuvvon dievdu čilgii disdaga Sis-Finnmárkku diggegottis njihtanáššis, mii lágiduvvui neahta bokte korona pandemiija geažil.
Áššáskuhtti advokáhtta celkkii dikkis ahte dievdu galgá leat jagi 2015:s njihtan 178 000 ruvnno Norgga stádas, go dieđihii unnit boazologu 2014/2015 áigodagas go dat mii sus duođai lei.
Ná čilge áššáskuhtti advokáhta Ole-Martin Gurandsrud áššáskuhttima NRK:i.
– Dán áššis leat áššáskuhttán dievddu go son lea dieđihan doarjjaohcamii ovtta boazologu, muhto boazolohkamis čielggai arvat stuorat boazolohku go dan maid lei álggos dieđihan.
- Les:
112 bohcco eanet go mearriduvvon alimus boazolohku
Njukčamánu 31. beaivvi jagi 2015 devddii dievdu doarjjaohcama stádii, mas son dieđihii ahte sus ledje dalle 289 bohcco.
Orohat, masa dievdu gullá, mearridii moadde jagi ovdal doaibmanjuolggadusaid man vuođul dievddu alimus boazolohku biddjui 290 bohccui.
Go Romssa ja Finnmárkku fylkamanni čađahedje boazolohkama skábmamánus 2015:s, de ledje dievddus 401 bohcco.
Eará sániiguin, dievddus ledje 112 eanet bohcco go dan maid sus lea lohpi atnit ealus orohaga doaibmanjuolggadusaid ektui.
DIEĐIHII RIEVTTES BOAZOLOGU: Bealušteaddji advokáhtta Trond Biti dadjá NRK:i ahte áššáskuhttojuvvon dievdu ii leat njihtan ruđa mieleavttus.
Foto: Nils Henrik Måsø / NRKOvdal dikki čilgii bealušteaddji advokáhtta Trond Biti NRK:i ahte bohccot dievddu mearkkas máhcce ellui maŋŋel go ozai doarjaga.
– Áššáskuhttojuvvon dievdu oaivvilda ahte son lea dieđihan boazologu mii sus lei dalle go ozai doarjaga, muhto bohccot mat váilo máhcce maŋŋelaš ellui, dajai advokáhtta Biti.
Eallu lassánii 80 heakkain
Áššáskuhttojuvvon dievdu čilgii dikkis ahte sus lassánii boazolohku priváhta sivaid geažil sullii 80 heakkain.
Son maid čilgii ahte son lohká dušše daid bohccot mat sus leat «gieđaid siste», go ii han son sáhte lohkat bohccuid mat leat váile.
Son čuoččuha ahte bohccot mat ledje váile máhcce ellui maŋŋel go son atti bajás boazologu giđasdálvvis, dalle go ozai doarjaga. Ja dajai ahte boazolohku sáhttá olu rievdat jahkebealis.
– Mun devden ohcama buriin oamedovdduin, dajai son duopmárii, Inger Eline Eriksen Fjellgrenii.
Eanandoallodirektoráhtta čuoččuha reivve bokte, mii čájehuvvui dikkis, ahte go dievddus ledje badjelaš čuođi bohcco eanet go doaibmanjuolggadusaid mearriduvvon alimus boazolohku, de ledje dievddus dan muttos eanet bohcco siidaoasi namas, ahte lohku lea arvat eanet go dan maid sáhttet dohkkehit nu gohčoduvvon «slingringsmonnan», ja danin váide su politiijaide.
Golbma njihtanášši seammá orohagas
Sis-Finnmárkku diggegotti njihtanášši meannudeamis bođii ovdan ahte eiseválddit árvvoštalle áššáskuhttit oktiibuot golbma dievddu.
Okta dain dievdduin áššehuvai ovdal go áššáskuhttojuvvui, go son ii ohcan nu olu ruđa doarjagin, ja danin árvvoštalle njihtama almmolaš njihtamin, iige roavva njihtamin. Seammás boarásnuvai su ášši.
Almmolaš njihtan ferte viđa jagi áigodaga siskkobealde áššáskuhttit váruhuvvon vearredahkki ovdal go ášši boarásnuvvá.
Guokte dievddu leaba ges áššáskuhtton roavvat njihtan stádas ruđa, ja dákkár ášši sáhttá dáhpáhuvvan logi jagi áigi ovdal go váruhuvvon vearredahkki áššáskuhttojuvvo.
Odne čilgii okta dain guovtti dievddus.
Dan nuppi dievddu ášši lea maŋiduvvon, go son lea molson bealušteaddji advokáhta.
Áššáskuhttojuvvon dievddu guovttis sáhttiba dubmejuvvot gitta guđa jahkái giddagasas čohkkát, go soai leaba áššáskuhttojuvvon roavvat njihtan ruđa stádas.
Diggi joatkašuvvá ihttin.
