Su olmmái jámii borasdávddas – beaivvi maŋŋel hávdádusa oaččui Máret ieš surgadis dieđu

– Dat lei oba ahkidis diehtu.

Oaivvis jorragohte jurdagat, sus han leat guokte bártnáža.

– Beaivvi ovdal ledjen oaidnán guokte máná iežaska áhčiin morrašis mu olbmá gisttu guoras. De mun jurdilin nabai jus mu mánát báhciba oarbbisin, muitala Máret daid vuosttaš minuhtaid birra go doavttir lei muitalan ahte sus lea čižžeborasdávda.

Genasivva mii sáhttá dagahit borasdávdda

Guovdageaidnulaččas, Máret Aune Buljos, lea BRCA2 genasivva. Dan geažil bastá borasdávda Márehii álkibut go olbmui geas ii leat diekkár sivva.

15 jagi áigi beasai Máret dan diehtit go válddii iskosa.

– Mu ávžžuhedje čiččiid ja monnerávssá čuohpahit eret go in šat háliidan eambbo mánáid. Ja eandalii ovdalgo devden 35 jagi.

Olbmot, geain lea čižžeborasdávda, ožžot váldit iskosa mii čájeha lea go sis BRCA genasivva. Muhto maiddai olbmot, geain lea bearrašis čižžeborasdávda, go dát genasivva lea dakkár mii čuovvu soga.

Čuohpahii eret čiččiid

Maŋŋel go Máret 2009:s lei šaddan eadnin jumežiidda, de son jurddašišgođii maid galgá dahkat. Jus čiččiid ja monnerávssá čuohpaha eret, de unnu vejolašvuohta oažžut borasdávdda.

Muhto lei váttis mearrádus nuorra olbmui. Moadde jagi son jurddašii ovdalgo mearridii čađahit čuohpadusaid 2014 ja 2016. Mánáid dárbbut ledje sutnje dehálepmosat.

– Mun jurddašin ahte buot buoremus lea go mánáin lea dearvvaš eadni, in sáhttán iežan dárbbuid bidjat ovdalii mánáid dárbbuid.

– Muhto movt sáhttet don oažžut borasdávdda vaikko ledjet 2014:s čuohpahan eret čiččiidat?

– Go válde eret mus čiččiid, de bidje goanstačiččiid (protesaid). Muhto árvideames lea mu čiččis báhcán binná, mas borasdávda vulggii. Sáhttá dadjat ahte mus lei heajos lihkku.

Balus leat

Vaikko Márehis lea dakkár genasivva, mii dagaha ahte son sáhttá oažžut borasdávdda álkibut go olmmoš geas ii leat BRCA genasivva, de son ii jurddaš nu olu dan birra.

– Iežan mielas lean psyhkalaččat hui nanus. In divtte negatiivvalaš jurdagiid váikkuhit mu eallimii. Jus baicca jurddašat buriid jurdagiid, de bisut maid dearvvašin.

Psykologa Tone Hansen lea ovtta oaivilis Márehiin.

– Olbmot eai leat ovttaláganat. Muhtumiidda ii čuoza movt ge vaikko sis lea genasivva. Earát fas sáhttet vuorjašuvvat eanebuš.

Tone Hansen čohkká Norgga Psykologaidsearvvi lávdegottis mii bargá dearvvašvuođapsykologiijain.

Lea olu dadjamuš das movt don leat iežat lagasbirrasis vásihan borasdávdda.

– Jus du bearrašis lea muhtun buohcan borasdávddain ja beassan eret buozalmasvuođas, de don maid álkibut jurddašat ahte duinna manná bures vaikko gulat sin searvái geat álkibut ožžot borasdávdda.

Muhto de lea maid nuppe ládje, jus dus lea heajos vásáhus dávddain.

– Jus muhtun du lagasbirrasis lea jápmán borasdávddain, de sáhttá dat váikkuhit du jurdagiidda, ahte leat eambbo balus.

Olmmái jámii borasdávddas

Giđđat fuobmái Máret guvlla dahjege šattalmasa čiččis. Son manai doaktára lusa guhte sáddii su viidáseappot Tromssa Universitehtabuohccevissui.

Muhto ovdalgo Máret geargá vuolgit Tromsii, de oažžu son jápmasága.

– Mu ovddeš mielbargi ja olmmái lei jápmán borasdávddas. Son manai jođánit, ii buohcan guhká.

Máreha mátki Tromsii šaddá lossat ja ahkit.

– Vuos galgen iežan olbmá mieđuštit maŋemus vuoiŋŋadanbáikái, ja de beaivvi maŋŋel ožžon dieđu ahte mus lea čižžeborasdávda.

Hárjehallan buorre terapiija

Doaktárat čuhppe eret guvlla čiččis, ja čakčat lei Máret suonjardivššus. Dál lea son dearvvaš ja beassan eret borasdávddas.

Sutnje lea hárjehallan dego terapiija.

– Go galgen Tromsii vuolgit suonjardikšui golmma vahkkui, de jurddašin ahte dat lea dego hárjehallanmátki.

Daid beivviid go Márehis ledje fámut dasa, de hárjehalai son buohcciviesu hoteallas. Feaskáriin son viegai tráhpáid.

– Nu šattai mus mihá buoret mokta ja miella, mojohallá Máret.

Lea lunddolaš ballat

Jus dus lea BRCA genasivva, de lea áibbas lunddolaš ahte olmmoš jurddahallá duollet dalle borasdávdda birra.

– Dieđusge sáhtát jurddašit ja vel veaháš balus ge leat. Muhto jus jurdagat vuorjagohtet du ja álget váikkuhit du eallimii, de galggat ohcat veahki, čilge psykologa Tone Hansen.

Ii leat buorre jus ballui fáhtehalat, go dat šaddá liigenoađđin.

– Dán áigge gávdno nu buorre veahkki, dadjá Hansen.

Máret gal ii vuorjašuva dainna go sus lea genasivva.

– Jus olmmoš galggašii ballat aivve, na makkár eallin dat livččii? Ja in jáhke buori dearvvašvuhtii jus dus leat olu negatiivvalaš jurdagat, dadjá Máret.

Son dovddasta ahte su oaidnu eallimii lea rievdan maŋŋel go lea buohcan borasdávddas.

– Mun anán eambbo árvvus daid smávva áššiid eallimis. Mun in háliit morrašiid váldit ovdagihtii, baicca dustet daid jus dat čuožžilit.