Sámis leat muitalusat čuđiid birra bures seilon njálmmálaš árbevierus. Nu leat maid dáža ja ruošša servodagas. Dál leat eambbogo 90 muitalusa čuđiid birra čohkkejuvvon girjái. Čuđit leat ođđaáiggis šaddan eanemusat dovddusin Nils Gaup filmmas "Ofelaš", gos sii ledje sámiid vašálaččat.
Sierra giella
Nils Gaup filmmas "Ofelaš" lea čuđiin sierra giella man ráhkadedje filmma nammii. Dat ii galgan sulastahttit guđege eará dán guovllu gielaid, vai ii oktage álbmot galgan soardašuvvat. Filmma vuođđun lea dološ sámi muitalus, mas sámi ofelaš gádju iežas olbmuid dainna vugiin ahte fille čuđiid bávttis vulos.
Tromssa allaskuvlla allaskuvlalektor Roald Larsen lea čohkken muitalusaid ja dieđuid čuđiid birra Ruoššas ja Norggas. Son lohká, ahte čuđit elle duohtavuođas maid. Sii ledje namalassii Oarjedavve-Ruošša eamiálbmogat ovdalgo šlávalaččat dohko bohte.
"I tsjudenes fotspor"
- Dat álbmot mii sihke sámi, dáža ja ruošša muitalusain lea ožžon nama čuđin ásai Ruošša oarjeleammos osiin, namalassii Murmánskka ja Arkhangelska filkkain, čilge Roald Larsen. Son leage bargan ovttas profeassoriin ja Oarjedavve-Ruošša Álbmotmuitaluslaboriijatoriija jođiheaddjiin, Natalia Drannikova.
Sutno čohkken dieđuid vuođul lea almmuhuvvon girji "I tjsudenes fotspor". Girjjis boahtá ovdán, ahte sierranas guovlluin ii muitaluvvo čuđiid birra seammá láhkái. - Dáža muitalusain lea čuđi namma šaddan oktasaš namman rievváriidda geat bohte nuortán, čilge Larsen.
Veahkaválddálaš rievvárat
Guoládaga sámiid muitalusain ledje maid čuđit veahkaválddálaš rievvárat, muhto ruošša muitalusain leat sii namahuvvon guovllu eamiálbmogin, eaige makkárge rievvárin. Julevsámiid gaskkas maid leat muitalusat čuđiid birra, muhto doppe leat ruottelaččat rievvárat, deattuha Larsen.
Duohtavuođa čuđit elle vuosttažettiin vuođđoealáhusain. - Sis ledje šibihat, bohccot ja sii bivde guliid. Dáppe sii ásse ovttas daid eará čearddaiguin mat elle seammá áigge. Čuđit ledje rievtti mielde ráfálaš álbmot, muhto singe gaskkas ledje seammálánat go vikiŋŋaid gaskkas, dakkárat mat johte feara gosage vai besse rievidit nuppiid. Čuđit han ellege seammá áiggis go vikiŋŋat, čilge Roald Larsen.
Suttai váldoálbmogii
Maŋŋágo šlávalaš čeardá joavddai Oarjedavve-Ruššii, leat čuđit jávkan. - Čuđiin diehttelasat maid leat maŋisboahttit, muhto sii leat seammá láhkái go sámit dahke 1930-vuođđologus Norggas suddan álbmogii. Ii oktage šat registreren iežas čuđin, čilge Roald Larsen.
